Předsevzetí.

Jaroslav Vrchlický

Předsevzetí.
Nuž tak tě zavru jako v krunýř zlatý v ten sonet, kyklopů na kovadlině jenž bronzovými kladivy skut, líně svých vděků stře ti pohár vrchovatý. Jak chimery své touhy, sny a ztráty kol oblých uch zasadím v planém víně ku chmele kštici a ku štíhlé třtině, v nichž spleenu mého blín spí jedovatý. Můj sonet číš je, mistr renesance již celý život ciseloval v trudu, kol bacchantek a faunů vyryl tance. Ty budeš vínem, jež z ní píti budu, ráj v očích, ale v duši hořkost psance, však s hrdostí a nezachvím se v studu. 142

Kniha Poslední sonety samotáře (1896)
Autor Jaroslav Vrchlický