Spát!

Jaroslav Vrchlický

Spát!
Spát! Jenom spát! – Je poslední všech přání, kdo dlouhou plavbou v nehostinném moři se trudí, zavátí kdo hynou v hoři, pluh pouštějí i veslo z chorých dlaní. Spát! Jenom spát! – Dí, s vylámanou zbraní kdo nadarmo své vlastní modly boří, a nucen jen se cizím bohům koří, v jhu mdloby potem roba smáčí skráni. Spát – Jenom spát! – Ach, ta modlitba vroucí z úst milionů k nebi letí denně. Kdo slyší ji? – Smrt jen tam, kde chce, chodí. Spát – Jenom spát! – A srdce musí tlouci, a duše musí uvykati změně, vstříc hvězdám cizím na chatrné lodi. 154

Kniha Poslední sonety samotáře (1896)
Autor Jaroslav Vrchlický