VII. Na slámě v neznámé hospodě

Jaroslav Vrchlický

Na slámě v neznámé hospodě ležel jsem, vydán tak náhodě: z vražda hleděla komory, kde dvéře neměly závory. čekal, každou chvíli již kdos jdeto byla pouze myš... kdos v okno ťuk’ – to netopýr... Ó divý hlavou letěl snů vír! Teď stín se mihkol okýnka, teď dvéře vrzly tak zlehýnka; to jistě, myslil jsem, je vrah, a růženec svůj tiskjsem v tmách. Po zdupané hlíně kroků sled, kdos byl tu již, kdos ke mně sed’, slyšel, jak to přede zticha, to kočkajiž mi ve tvář dýchá! Tak vlídně nocí zněl ten hlas, strach rázem s duše mojí střás’, tak teple zněl, jak z mládí zvěst, že soucit jest, že láska jest! A zvíře zhublé, kost a kůže, si našlo vedle mne své lůže, hladil je a usnul jist, je slyše do snů sladce příst.

Patří do shluku

kocour, káča, kočka, mňoukat, kocourek, kotě, ocas, utíkat, utéci, čert

43. báseň z celkových 413

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. NA ŠVESTKÁCH (Bohdan Kaminský)
  2. None (Viktor Dyk)
  3. SEN. (Jaroslav Vrchlický)
  4. NÁVŠTĚVA (Božena Benešová)
  5. TULÁK. (Josef Svatopluk Machar)
  6. Hádanky. (Karel Alois Vinařický)
  7. Kocourek. (Josef Jaroslav Langer)
  8. SMÍCH. (Josef Svatopluk Machar)
  9. V. BALLATA O UMRLČÍCH HODINKÁCH. (Jaroslav Vrchlický)
  10. BALLADA FATALISTICKÁ. (Josef Merhaut)