Ghazel skromného člověka.

Jaroslav Vrchlický

Ghazel skromného člověka.
Kdos o mne že se hádá? Kdos o mne sny že spřádá? Ó nevěř tomu jen! To zdání jest neb maska, však je-li za tím láska? Ne, pouze lásky sen! Tak úsměv pro každého a naučení z něho si vezmi v příští den. Já za něco že stojím? Já, jenž se sebe bojím? Jak matný blud je ten! Mne nechte ve životěživotě, pavouka o samotěsamotě, lži nechci být víc plen! Znám jedno jen a vidím, a tam své kroky řídím, sám světu utajen. Vy vezměte si růže! Mně soucit nepomůže, vy růže – a já rmen! 56