Psáno na první stránku knihy „Na sedmi strunách“.

Jaroslav Vrchlický

Psáno na první stránku knihy „Na sedmi strunách“.
Kdys tleskalo se písni mojí, po chvále přišla lhostejnost, dnes, kámen v ruce, řad jich stojí a čeká, v očích jed a zlost. Mne zprvu to vždy bolívalo, však zvykli jsme si pomalu já i má píseň: žádat málo a srdcí padat na skálu. Co platno? Budiž! Ať se stane! To, písni, nesmí nás víc rvát, duch času jak chce křídly vane – zde jedno platí: vytrvat! 58