Sýček.

Jaroslav Vrchlický

Sýček.
Někde sýček zaskuhral, nocí se to neslo dál, byl v tom velký, velký žal. Jedna nota – kdo ji chyt’? – rozvířila ve mně cit, nemoh’ jsem se utišit. Jedna nota, noci hlas. Sýčka máme každý v nás. Jak jej přehlušit? Zní zas. Jedna nota. – Ať si zní, celý žití taj spí v ní, první vzlyk – i poslední. 67