Až...

Jaroslav Vrchlický

Až...
Až hadů syk a vlčic řev kdys dozní nad mou hlavou, co zbude po mně? Zpěv, jen zpěv a to, co zve se slávou. Můž’ těchou být: – je shltí zem a zpěv můj bude zníti? Co platno mi, když v boji zlém jsem s nimi zmrhal žití! 68