V. Jindy a nyní.

Jaroslav Vrchlický

V.
Jindy a nyní.

Znal věru doby lepší park ten hustý, kdy ekypaže cestami kol hřměly, kdy lampiony, jež se v barvách skvěly, při hvězdách vzplál i odlehlý kout pustý. Kdy v hudbě serenad sladkými ústy tu ve gondolách báje lásky zněly, při štvanicích kdy táhlé rohy pěly a v houští zněly plaché laně šusty. Teď starý Triton zapad’ v listí žlutém a v zámku spuštěny jsou žalusie, jen doupnák houká kdesi v zvuku dutém. Jen chodec zbloudilý se tady mihne neb hajný, jenž si oči rukou kryje na čápů patře šik, jenž k jihu tihne. 91