XXIV. Systémy.

Jaroslav Vrchlický

XXIV.
Systémy.

Z dna propastí až ku oblohy lemu to jeden kaleidoskop zjevů jest, taj ve všem číhá na tě u všech cest, chceš chápat vše, chceš rozuměti všemu! Slyš, školské moudrosti co hlásá zvěst! Co šaška rolničky ku vtipu tvému, ať vždy uspí tebe jejich chřest: jen moudře všecko stkej si do systému! Co v systém nehodí se – přítěž pouhá. Dnes je to cit a zítra bude touha, v sled poznání to docela se ztratí. A svědomí a stud?! Ach, nač to k všemu? Ty můžeš klidně před svým soudcem státi řka: Pane, nešlo mi to do systému. 110