Romance.

Jaroslav Vrchlický

Romance.
Krysař z Hammeln, v poesii vůbec známý pán, krysy lákal, ať se svíjí, bizarní svou melodií městem, v luh i lán. Jak on kdysi lákal krysy, písní ptáka srdce láká, básníkem kdo zván. Kam je zaved’? – Do rybníka, skoky, hup a cup, ta se škube a ta kvíká, ven se škrábe a již zniká, čumák tu – tam trup! Krysařova beze slova melodie nad tím nyje mrtvol ve zástup. 128 Básníku! V tvých písních sítě kolik srdcí as do záhuby sved jsi’jsi hbitě? Kdysi – svět dnes není dítě, by se v zpěv tvůj třás’. Ovšem slyší, ale myši nejsou lidé... Co pak přijde? Kritiku vem ďas! 129