III. Pokoj.

Jaroslav Vrchlický

III.
Pokoj.

Se znaveným okem u certosy valů Dante kdys stál,stál. „Co, cizinče, chceš tu?“ jej nevlídný fortnýř drsně se ptal. Jen pokoj a pokoj, tenten, který jsem dýchal z Očistce niv. „Pár kroků jen nelituj dále!“ k hřbitovu fortnýř mu kýv’. [137]