XIX. Dědičnost.

Jaroslav Vrchlický

XIX.
Dědičnost.

Dědíme všecko: smyslů vznět, záchvěvy nervů, vášeň též svou, s otcem syn stejní v základech, v odstínech různí jak jsou! Z odstínů pouze povahy silou, vůlí a snahou jen svatou, svým-li jsi, vykřesáš přece božství si jiskerku zlatou. Zdědil jsi, možná věc, choutky a pudy a k zlu mnohý vznět, odkud však peruť je tvoje, v sobě ji netušil děd? Peruť ta všecko jest, vyláká z hmoty světla zář na vzdory tmám, Kaliban dříve kde funěl, Arion zpívá teď tam!