XXIV. Kosmopolis.

Jaroslav Vrchlický

XXIV.
Kosmopolis.

Ideal zářný žíznivé duchy v hodokvas zve, kalichu květu roven jest pyšný v nádheře své. Tisíce mušek, motýlů skvělých ve barev hře vlétá tam, krásou zpijí se, blahem v závrati mře. Na mezi stranou neznámá sláva: Jetele stačí mi květ, zastaví časem včela se u něj, odlétá nesouc již med.