XLI. Čekání.

Jaroslav Vrchlický

XLI.
Čekání.

Mohli bozi nesmrtní člověku vymyslit větších muk, Danaid, Sisyfův trest věru trud malý je pouze čekání, zdlouhavý na skřipci čas v palčivé touze roven kapkám olova, kroků tvých splývá tak zvuk echem jen ospalým vleče se jizbou a hodinou vteřina zdá se býti, věčností hodina celou. Nyní snad! Nadarmo! Chvíle však stojí a neplynou, znovu je počítáš, jakbys v tůň díval se stmělou, skoro bys uvěřil, sám čekaje znova a zas: V svém běhu se zastavil čas! 149