Jak vyslovit...

Jaroslav Vrchlický

Jak vyslovit, co v hloubi duše skryto tam kořeny se neúprosně vrývá, kde každého se zdá být slova líto a výčitka jen z hloubi ňader zpívá? Ó je to žalný zpěv a plný sporu a cítím, že v něm ubit život celý, tam řinčí řetězy všech marných vzdorů, tlí všecko, co jsme marně přetrpěli! A nad vším dusno neobvyklé leží... Co chceme, Bože, za čím vlastně jdeme? Stín velký na všem neúprosný leží a z toho stínu víc se nezvedneme. On každý zhltne úsměv, radost zkazí, do jízvy zcelené se vryje nehtem, ba v prostřed kvasu dýku v hruď nám vrazí a krvácíš-li, provází to chechtem. Tu mlčení snad nejlepším jest lékem, to velké hrobů ticho s resignací, líp žalem zalknouti se nebo vztekem než říci, co se marným echem ztrácí...

Patří do shluku

žíznit, vyznít, trýznit, odříkání, poznání, marný, maska, cítění, soucit, unikat

337. báseň z celkových 541

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. VŠEM, KTEŘÍ ŠPATNI. (Karel Mašek)
  2. PRALES. (Jan Opolský)
  3. MILUJI ŽALY. (Arnošt Ráž)
  4. Šíp Amorův. (Jaroslav Vrchlický)
  5. KDE MI PŘÍSAHALA VĚČNOU LÁSKU... (Jan Spáčil-Žeranovský)
  6. CO MLUVÍ BYSTŘINA. (Viktor Dyk)
  7. Skizza ku „Caritas“. (Antonín Sova)
  8. Tak rád bych zazpíval... ( K. Egor)
  9. V zoufalý večer. (Josef Pachmayer)
  10. VÍLY. (František Soldan)