Jsou básně v duši.

Jsou básně v duši.
Jsou básně v duši, které se nikdy nevysloví, však jejich síla dere se citem víc než slovy. Jsou básně nejněžnější andělským perem psané, jež zmlknou v ňader skrejši dřív, nežli slza skane. Jsou básně jak vzduch čisté, ač žhnou tě slzou palnou, že srovnán, amethyste, jsi s nimi slzou kalnou! Jsou básně jako rubín, tak skvoucí a tak žhoucí, jak tryskly ducha z hlubin svou silou všemohoucí. Jsou básně jako opál ve záře rosném plání, sto let bys v hloubku kopal, se nedokopáš ani. [145] Jsou básně kroky duchů, jež Bůh jen uchem loví, a ty se v zemském ruchu a slovy nevysloví! * To jsou ty básně míru po bouře utišení, kdy po všech vášní víru vše bublin tiché vření. To jsou ty slabé trylky, ty vzdechy, touhy steré, virtuos u kobylky je na svých houslích bere. Ty jsou ty tiché kroky, jež za tebou zní, hynou, než v žití veletoky akkordem jedním splynou. To tvoje mládí jestjesti s tím štěstím plné síly, jež zdar a zdar jen věstí na prahu u mohyly. To první políbení je všemohoucí lásky, jež během žití mění se v masky, masky, masky! 146 To úsměv tvého děckaděcka, stisk teplý ručky jeho, to moudrost žití všecka a malá kořist všeho. Však věř, jsou nesmrtelné nad mramor, bronz, ač slovy, co z nich je v tobě dělné a věčné, nevypoví! * My, kteří pouze rhytmy a rýmy chcem se vznésti výš nad života přítmí, kde jediné jest štěstí; Slýchámeslýcháme v dumách svojich ty tóny nevystíhlé, jak tiknou v nepokojích jak ptáče sotva zlíhlé. A uchvátit je chceme a ony mizí, mizímizí, a než se nadějeme, jsou docela nám cizí. Tvář známá z toho kyne, stisk ruky, pozdrav milý a všecko zní a hyne a již jsme u mohyly. 147 Ó nesmrtelné básně, jež prožije tu každý, jen vyslovit vás hlasně, vás moci vtělit na vždy! Však etherická křídla jak parfum a vzduch máte, v svá vracíte se zřídla a zníti pohrdáte! * A přes vše, živé tóny, vás chytit chtěl bych přece, vždyť nejste víc než zvony, nic víc než vlny v řece. Nic více nežli rosa, než zulíbá ji slunce, když travou jdoucí bosa se vztáhne po merunce Jdoucjdouc sadem dívka mladá. Ó sny a touhy svěží, pel, který Vesna skládá, jak čistý na vás leží! Ó akkordy, ó zvuky, jen v tichu dále zněte, přes žití nesouzvuky jen ve vás božství kvete! 148 Ó záchvěvy, ó tóny, nechť minete, přec jeden skrz žití mhu a stony si zachytnu v svůj eden Aa tam on zníti bude, plát jako démant ryzí, nechť v krve barvě rudé, však vím – že nevymizí! 149 OBSAH.
Prolog. Doznívání7
I. S počasypočasy. Kraj v sněhu11 Kosatce12 Západy13 Večer po bouři19 Nový den21 Přišla jeseň23 Pod topoly24 Naladění25 V dešti26 Podzimní27 Na suché sněti29
II. Tiché smutky. Ave dolor!33 Píseň35 Óda melancholická36 Píseň resignovaného38 List k srdci40 První ples mé dcery42 Tak leccos prchlo...43 Trapný sen44 Kdo se změnil?45 Meditace47 V zamyšlení48 In memoriam49 ObrátímObrátíme list?50 Notturno51 Neznámá pevnina52 Přání53 Modlitba před usnutím55 Píseň56 Otázka a odpověď58 Čím do let dál59 Sloky60 Vory61 Prostý motiv63 [151] Před odjezdem64 Setkání65 Telepatie67 Cestou k matce69 Vzdech tonoucího71 Chvíle klidu72
III. Stíny a silhouetky. Vzpomínka75 Náměsíčný78 Stíhaný81 Stesk Magdaleny84 Pohádka85 Na Bertramce87 In memoriam88
IV. Templa serena. Templa serena93 Castor a Pollux96 Motiv kosmický97 Hračky98 Až přijde99 Ranní meditace100 Noční dojem102 Bustě Dantově nad mým stolem103 Šeptáno do ucha106 Sobě109 Tercíny110 Chladné vrcholy111 Utrhni květ!112 Hřbitov v polích114 Štěrk116 Moudrost Omarova117 Útěcha?118 Hloub!119 Hnízdo121 Lekce astronomická122 Kovkop125 Libace127 Urážky129 Píseň po bouři130 F. X. Svobodovi131 Ukolébavka132 Konec světa133 Řecký přípitek134 V noci135 Rada137 Nesmrtelní139 Zkušenost140141
Epilog. Jsou básně v duši145
E: jj + sf; 2004 [152]