Jak často lidskosti tvůj pablesk svatý(J5f)
tmou dějin mih se mezi bohy katy(J5f)
pod plachty padl kočovnických stanů(J5f)
na poušti stihl bludnou karavanu(J5f)
šleh v palác knížat barbarů a cárů(J5f)
Kdo mohl odolati jeho čáru(J5f)
Kde Timur jenž by nesklonil své hlavy(J5f)
před září tvou Kde rozbouřené davy(J5f)
by nestavily víry svoje rázem(J5f)
jak perutě tvé lem se snesl na zem(J5f)
Tvá záře v dějinách to cesta boha(J5f)
Ó vítej mi tím více tam kde mnohá(J5f)
tma barbarství na křídla mojí písni(J5f)
své věší vroubíc krvavou je třísní(J5f)
Když první člověk z ráje vyšel s lkáním(J5f)
tys jako anděl smíru spěla za ním(J5f)
Však polekaná zůstávala vzadu(J5f)
a člověk bez tebe snil vraždu zradu(J5f)
krev lež a podvod závist vztek a zlobu(J5f)
Tys stále za ním šla a vhodnou dobu(J5f)
jsi hledala bys hvězdou tryskla mračny(J5f)
Tys sila klas kde krev jen člověk lačný(J5f)
kde pomsta on řek ty jsi řekla láska(J5f)
a všeho dobra v něm tys byla maska(J5f)
bez které by se idealu děsil(J5f)
Tys vždy mu dala co on nikdy nesil(J5f)
tys řekla milost když svůj zákon krví(J5f)
psal Drakon ba ty tajně v chmurné brvy(J5f)
jsi na Sinaji prorokovi sedla(J5f)
a v jeho srdci krutou válku vedla(J5f)
s msty démonem s Jehovou zla a děsu(J5f)
Pak rostla jsi nad strmou výší tesů(J5f)
jak měsíce zář s oblohy se pouští(J5f)
Svět ve tvé záři přestal býti pouští(J5f)
tvé celé slunce vzplálo v Nazaretu(J5f)
a svítí podnes žehná zemi květu(J5f)
jenž obrovský a vonný k nebi zírá(J5f)
Tys jeho zákon dogma plamen víra(J5f)
sen toužený jejž snilo tisíc roků(J5f)
a jenž se splní jednou slzou v oku(J5f)
Ó chvíle slávy v srdce zatvrzelá(J5f)
kdy divem tvoje edenská zář sjela(J5f)
jak vlhne zrak jak z rukou padnou nože(J5f)
a ret jenž klnul šeptá v bázni bože(J5f)
a dlaň se spíná sama k odpuštění(J5f)
Nad chvíli takou větší básně není(J5f)