Romance-sonet.

Jaroslav Vrchlický

Romance-sonet.
Se sličnou Iseult Tristam jel. Kol moře jak démantový štít do dálky plálo, v rej delfínů sta zlatých jisker hrálo, v milenců srdcích táhla růžná zoře. Děl Tristam: „Kéž tak bez trudu a hoře by věčné jaro, drahá, nám se smálo!“ A sotva řek’ to, zázrakem se stalo: Loď pevně stála dálném ve prostoře. Tam Tristam Iseult věčně obejímá, a Iseult smavá stejnou krásou září, a moře zpívá, plá a tiše dřímá. Co dál se stalo s nimi, kronikáři si vymyslili. Oba tam dnes v moři se věčnou láskou zpíjí v blaha moři. 20