Te deum...

Jaroslav Vrchlický

Te deum...
Tě Boha chválí vesmír beze hrází, vzduch, země, oheň, voda, azur, ptáci, když vzniká záře hvězd i když se ztrácí tvor, který lítá, běhá a se plazí. A z lidských srdcí jako z puklé vásy a z lidských mozků vzňatých v stálé práci jde hymna chvály, která utrmácí zpěv andělský, tak ve sázku s ním vchází. I myšlenkamyšlenka, jež tobě rouhat zdá se, zas velebí tě, nebo ve svém vzdoru zas tvojí silou svrchovanou plane; Jakjak obstát v díle tvého zářném jase? V ně duch se dívá skrze tíseň sporů jak měsíc v chrám skrz okno malované. 37

Kniha Sonety samotáře (1885)
Autor Jaroslav Vrchlický