Hra barev.

Jaroslav Vrchlický

Hra barev.
Jen teprve když světla příval tryská za okna úzká, pestře malovaná, ve barvách zahoří jich druhá strana, a leskem na protější stranu blýská. Tu rozházená perel celá miska do pole amethystů, světlem psána tu celá báseň, šeď v ní zadumána se modlí, modř tu zpívá, purpur výská! Šer poutá rovněž srdce básníkovo, jak na oknech, v něm zázraků svět dřímá. Jak modlících se rty zní chórem: Světlo! To světlo láska je, to přízně slovo, to zóra účasti a juž to hřímá, bacchanal barev vzplálo to a zkvětlo! 43

Kniha Sonety samotáře (1885)
Autor Jaroslav Vrchlický