Po přečtení knihy „Na prahu ráje“.

Jaroslav Vrchlický

Po přečtení knihy „Na prahu ráje“.
Rým pojit k rýmu – Ne, to všecko není! Myšlenku brousit v diamantu hrany, až opálem to blýskne na vše strany, jas v duši, v oko lejíc oslnění: Dech růží, úsměv dívčí, děcka snění, vše, čím jsou bludných hvězd paprsky tkány, čím labutě na vodě kolébány, je v písni tvé. – Však svěží rozhorlení, Ježjež divně šlehne, jako když se blýská, hněv mezi slzami ve oku kalném, jak tuhá pěst, kdy do křemene tříská: Ten záchvěv síly, jež zní tvojím steskem, toť tón, jímž vítězem jsi v boji palném a plesem všech v tom dlouhém postu českém. 56

Kniha Sonety samotáře (1885)
Autor Jaroslav Vrchlický