Prší!

Jaroslav Vrchlický

Prší!
Hleď, prší! – Den je šedý, nebes clonu jen déšť protkává jako tenké nítě a kapka v bláto splývá okamžitě, jen okapy zní v jednotvárném tónu. V den taký nejvíc v upomínkách tonu na minulost, jež roztáhla své sítě, a píseň má jest bosonohé dítě, jež chytá motýle snů v rychlém shonu. Sem staré víno, ale verše nové! Verš nejlepší je věno smrtelníků; toť nektar, mana, rosa, nechť svět bláto. Bez veršů, věř, by nestál život za to, a s nimi nerozeznáš purpurové své víno od nachových dívčích rtíků. 57

Kniha Sonety samotáře (1885)
Autor Jaroslav Vrchlický