Včely-sonety.

Jaroslav Vrchlický

Včely-sonety.
V mé staré hlavě bzučí sonety – včel v úlů roj. – Co dělat? – Pustím jej? Tvůj vyhlídly si smavý obličej, a věší se ti zářné na rety. Že posud nemám rozum? – Klevety! Jak zadržet jich skotačivý rej, vždyť pouhý rozmar, starý čaroděj, je posud pánem mým jak před lety. V tvém srdci znělky místa hledají, což neznáš báj, že v ňadrech Madonny se slední včela skryla potají? Ó, nediv se, že k tobě spěchají; věř, cestou v tvoje květné záhony svá žahadla vždy doma nechají. 65

Kniha Sonety samotáře (1885)
Autor Jaroslav Vrchlický