Láska v jeseni.

Jaroslav Vrchlický

Láska v jeseni.
Zas v hustém listí tmavý hrozen kyne, žár léta v jeho zrna skryl se celý. Ó kdož jste milovati zapomněli, ó pojďte, dokud čas je, v loubí stinné! Ku lásky hodům jeseň tóny jiné a barvy jiné má, ztich’ bzukot včely ve plném úlu, ptáci oněměli; snad proto těsněj šíj se k šíji vine. Máj v lásce nesmělý byl hošík mladý, a léto příliš divé nahým klínem jen lákalo, však nezkojilo vášně. Leč jeseň koketně své skrývá vnady, co prohýříš jí v loktech prostopášně, vše naučí tě zapomnít – svým vínem. 69