Flirtation.

Jaroslav Vrchlický

Flirtation.
Buď požehnána ta vějířem rána, mně milejší než slovo lásky smělé, než studu růže na tvém bílém čele, než chvějící se dlaň mi v pozdrav dána. Toť čárný klíč, jímž lásky tvojí brána se hračkou otvírá v své kráse celé; jí z duše mojí, beznadějí ztmělé, rozkoše aureola vylíbána. Když všetečného vějířem jsi klepla, to duši něžný kyn byl, o krok zpátky, by takým kouzlem náhle neoslepla. Však zatím děl ten vějířem zvuk sladký: To přec tě nezastraší, hloupé děcko, zkus ještě jednou a je tvým juž všecko! 75

Kniha Sonety samotáře (1885)
Autor Jaroslav Vrchlický