Starý muzikant.

Jaroslav Vrchlický

Starý muzikant.
Kol jeho okna často krok můj spěje, v něm zamihne se šedá jeho hlava, nad klavír uklání se a takt dává, pták zpívá v kleci, překřičet ho chtěje. Den po dni jde to podle obyčeje, dnes tmavá hlava před ním, zítra plavá, tvář jeho stará, hladká vždy a smavá, všem poklad svojí zkušenosti přeje. Do, re, mi, fa, tak ve proměnách stálých to jizbou zní, co se zdí usmívají se staří mistři z rámů načernalých. Však v neděli je sám, ten den mu bájí; tu vnoří se, a nic jej nevyruší, v tůň božské hudby, jež jest lékem duší. 86