Růže v listopadu.

Jaroslav Vrchlický

Růže v listopadu.
Na vlhké trávě, těžce porosené, kde kupilo se listí větrem sváté v nach žíhané a tmavě rezovaté, šperk slední podjeseně zamyšlené, Jsemjsem růži viděl, poupě otevřené, do svadlých listů těsné vazby jaté se smálo a sny všecky jara zlaté s ním vzbouzely se v duši roztoužené. Ó poupě, jak jsi dojemné a svěží! tím krasší, že smrt na všem kolem leží, čím více listí z holých větví sněží! Z tvé koruny se taká vůně zvedá, že duch v ní vůni všech tvých sester hledá a na zimu to ani myslit nedá! 98

Kniha Sonety samotáře (1885)
Autor Jaroslav Vrchlický