Cicisbeo.

Jaroslav Vrchlický

Cicisbeo.
Nás zapřáh’ život, v zákonitý sňatek jsme vešli s ním a věrně každodenně mu sloužíme, my odvykli juž změně a šťastni jsme, když neděle a svátek. Však pozdě večer kdes u zadních vrátek náš cicisbeo čeká neprodleně jak přítel domácí, jenž chodí k ženě, se tiše vloudí, by neztropil zmatek. A jako tento denně dětem nosí kornouty bonbonů a cukrovinek, a s mužem v karty hrá – Ideal věčný. Dnes píseň pro nás má, již pějí kosi, pak sonet plný zlatých upomínek, vše strpí, jen když zůstat smí, je vděčný. 111

Kniha Sonety samotáře (1885)
Autor Jaroslav Vrchlický