Bedřichu Smetanovi.

Jaroslav Vrchlický

Bedřichu Smetanovi. (12. května 1884.)
Ruch zástupů a potlesk, slávy hřmění jest pouhé nic nad vykonaným dílem, kdy síly svoje měří duch svým cílem a v stínech noci vítá záblesk denní. Hrot zášti, úsměchu a pohanění jest ještě míň ve tvůrčím vzruchu čilém, kdy v hrdosti a s neskloněným týlem se žije za ideal, pro umění! Tys poznal obé. Silou svého ducha jsi dále šel a tam jsi tvořil světy, kde jiným zívala směs pustá, hluchá; Aa květy sypal’s v šero lidských cest. Co naše teď jsou na tvou rakev sety v ty, které trháš v symfonii hvězd? 114