Göthe.

Jaroslav Vrchlický

Göthe.
Než ty jsi bylbyl, snad vstanou pěvci větší, však sotva větší vstane mudřec sladký, jenž v souzvuk sladil ducha i vzdor látky a v orlím vzletu lidskou mluvil řečí. Tvá píseň unáší, však víc též léčí, tak milo u tebe jak v klíně matky, a jaks děl sámsám, „dny krušné, plesné svátky“,svátky,“ toť právě život, všem jenž stejně svědčí. Kde Byron lkal a zoufal, sok všem lidem, tys pozoroval jen a kreslil s klidem, děd budoucnosti a syn antiky. Nechť práce věku tvého bude rumem nad světa pouští a nad moří šumem, Faust vzpne se vždy jak věčnost veliký! 126

Kniha Sonety samotáře (1885)
Autor Jaroslav Vrchlický