Cannizaro.

Jaroslav Vrchlický

Cannizaro.
Ve slunný jih, kde něhou všecko bují a rozplývá se v smír a smavé snění, v hry lásky první vnes’ on zamyšlení a v žalmů slavný zpěv děl: Pochybuji! A v jeho písni, v krápníkové sluji, se střídá noc a ostrý záblesk denní, a kde se mlha nad propastmi pění, tam andělové zlatým křídlem plují. A z moře, jehož zpěv on denně slýchá, mu v duši hudba, hloubka, světlo padly, bouř, vichřice i snivá něha tichá. Má všecky rozmary, jež mořem hrají, on rhytmy, ono skal se houpe bradly, to perly v sobě – on zas krásu tají. 128