Alberto Róndani.

Jaroslav Vrchlický

Alberto Róndani.
Jak velkou řeku, jež v svém bouřném klínu vše odnáší, rvouc břeh i keřů snět, on pod umění stromem sedě v stínu kol sebe nechá hřmít a bouřit svět. Jen ob čas v jeho skloněn prohlubinu se s perlí písně vždycky vrací zpět, a jeho píseň podobá se vínu, jež sládne více pod perutí let. Ať v práci přísné nad starými mistry se chýlí nadšenec a kritik bystrý, vždy cílem umění mu, nikdy sláva. A v radosti, již tvůrčí práce skytá, plá jako Dryada, jež v stromu skryta, vždy Musa jeho moderní a zdravá. 129

Kniha Sonety samotáře (1885)
Autor Jaroslav Vrchlický