Puvis de Chavannes.

Jaroslav Vrchlický

Puvis de ChavanneChavannes.
Ó velké obzory, ó gigantické hor obrysy, v jichž klínu život ryzí vře, velká řeka přichází a mizí, vzduch vůně jest a vše tu harmonické. Muž, dítě, žena – všecko ryze lidské, prs jako květ se dere volně z řízy, a život seje a smrt stejně sklízí vše ve pohodě víc než homerické. Ó mistře, jak jsi postih’ v době vřavy tu čistou linii, jež jako vlna jde řasou rouch a gloriolou hlavy! V té všednosti, v tom blátě a v tom shonu jak duše tvoje, pouze světla plna, ten chytla klid a jas, tu něhu tónů! 132