Kruhy v duši.

Jaroslav Vrchlický

Kruhy v duši.
Jak na stromu jsou také léta v duši; jen řízni do pně, co tu kmitne kruhů! ty sedají kol sebe vždy druh k druhu, co v kůru spjaté srdce Dryad buší. Tys jako strom, věř, čas čím tebe zkruší, ta moudrost hvězdných niv i zemských luhů, ten život, který z tebe dělá sluhu, co láká slzy tvé i co je ruší: To všecko dělá kruhy v duši tvoji, a těmi v ocel tvoje bytost splývá. By zářněj blesklo, slunce tmí se chmurou. Jen více žití, ať se kruhy rojí! Buď tuhý kmen, jen Dryada ať zpívá, tvá poesie, drsnou jeho kůrou! 153