PÍSNĚ LÁSKY.

Jaroslav Vrchlický

PÍSNĚ LÁSKY.
Kdyby písně lásky, jež sem toužil, snil, kdyby písně lásky, jež jsem plně žil, změnily se v lístky květů zašlých dob, jakbych měkce, sladce vystlán měl svůj hrob! Kdyby písně lásky v letním večeru změnily se v hvězdy, v jakou nádheru moh’ bych zahaliti celé žití své, ubohé a těžké, jež zlý osud rve. Kdyby z písní lásky času převratem mohla se mi každá státi dukátem! 35 – Prosaické přání! – Jakbych se tu smál, ale bez váhání bral bych vše tu, bral. Ale ty vše písně sněné, zažité, i jich sestry příští v ňadrech ukryté, písněmi jsou právě. Září trysknou v mih’, slzou jen se skradou bledých po tvářích! 36