XIII.

Jaroslav Vrchlický

Sirenu jednu viděla jsem v moři, ta na skalisku seděla a lkala, i ryby měly soustrast s ní v tom hoři, když uslyšely, jak si naříkala. I pravila: Nech lásky, moje dítě, kdo miluje, ten padne v tuhé sítě, kdo miluje, má srdce v ohni stále, mře stokrát denně, a přec žije dále.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
v básni jsme nalezli 1 osobu, v básni jsou označena takto

Patří do shluku

loď, plachta, plavec, stožár, člun, přístav, koráb, paluba, plout, vrak

857. báseň z celkových 1316

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. IV. Slunný den. (Antonín Klášterský)
  2. Racek. (Adolf Heyduk)
  3. 6   Šum ukolébavkou, má proudná řeko! (Otokar Fischer)
  4. Moře! (Růžena Jesenská)
  5. BOUŘE. (Svatopluk Čech)
  6. MOŘE. (Růžena Jesenská)
  7. KÁZÁNÍ SV. ANTONÍNA. (Sigismund Bouška)
  8. NA MOŘI. (Vítězslav Hálek)
  9. III. Moře se tiší. (Antonín Klášterský)
  10. V bouři života. (Ladislav Quis)