LORELEY.

Zikmund Winter

V těch tichých vodních hlubinách, tam dřímá zvláštní Bytí taj, tam láká duši jako v snách svým zpěvem krásná Loreley... „Pojď ke mně, smutný básníku, mír sladký bydlí v domě mém – jen u mě lze žít věčně v snu, jen já tvá pravá milá jsem! Má říše a mé náručí míň nejsou skutečné, než svět, a kdo mě líbal, naučí se všemu lépe rozumět! Ten všechen světa shon váš, vír rodí se s kletbou zániku – jen v loktech mých je život-mír – pojď do mých loktů, básníku! Můj byt je hradem Věčnosti, váš život pouhý žití zdaj – nech všeho druhu marnosti, pojď ke mně...“ Ó má Loreley!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby