MOUDROST GÖTHOVA „FAUSTA“.

Zikmund Winter

Dobrý muž se snaží k výši(T4f) dobrá žena pozvedá(T4m) dobrý muž ten ženu chrání(T4f) vede její duši k zrání(T4f) ta mu za to věčnost dá(T4m) Dobrá žena tuší sílu(T4f) která v dobrém muži je(T4m) dobrý muž svým pudem k výši(T4f) k ženě duši žitím jde(T4m) Síla mužské z látky ženy(T4f) sta ví kosmos vyšší tvar(T4m) duše ženské síle tvaru(T4f) skýtá věčnost éther jar(T4m) Látka duše to buď žena(T4f) Síla ďuše to buď muž(T4m) Ženo Vzdej se zvedej muže(T4f) Muži Ženu stvoř a služ(T4m) Dobrý muž pud k výši cítí(T4f) dobrá žena k výši zve(T4m) děti Boží muži ženo(T4f) kterým vývoj dán co věno(T4f) oba od Boha jste vyšli(T4f) máte dospět k Madonně(T4m) Zbožný muž se snaží k výši(T4f) zbožná žena pozvedá(T4m) děti Boží muži ženo(T4f) kterým Nebe zaslíbeno(T4f) vzhlížejte jen oba vzhůru(T4f) Tam je cíl váš Madonna(T4m) Tam je cíl váš Rozštěpeni(T4f) z temné Látky Původní(T4m) zmateni jen jako jiskrou(T4f) v temnu pudem vedeni(T4m) máte se zas spojit jednou(T4f) světelní a blažení(T4m) za boj práci odměněni(T4f) na nejvyšší úrovni(T4m) Zbožný muž cti látku duši(T4f) neboť ona pozvedá(T4m) zbožná žena síle duši(T4f) ráda v ochranu se dá(T4m) neb v ní srdcem správně tuší(T4f) nebeského vojína(T4m) Nuž jen vzhůru muži ženo(T4f) dílo vaše posvěceno(T4f) dar je každá hodina(T4m) Vzájemně se utvářejte(T4f) vzájemně se pozvedejte(T4f) stále výše spolu spějte(T4f) Mužem Bohem v boj jste vyšli(T4f) cíl váš bude Madonna(T4m) Žena Nebes Královna(T4m) Vítězná a Pokojná(T4m) Jediná a Blažená(T4m)

Patří do shluku

hmota, bytí, vývoj, poznání, vesmír, kosmos, věčno, podstata, bytost, záhada

95. báseň z celkových 1065

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. JEN TĚLO, A TO NA CHVÍLI... (Zikmund Winter)
  2. Základem ROZKOŠ, s ní by vesmír zhas’, (Adolf Racek)
  3. ŽENY, VÁM VĚŘIT? (Zikmund Winter)
  4. Ó, RCI MI... (Antonín Klášterský)
  5. NA KVĚTINY. (Zikmund Winter)
  6. Duše přírody. (Augustin Eugen Mužík)
  7. Jinochu jest úzko (Vincenc Furch)
  8. Dobro. (Augustin Eugen Mužík)
  9. Elegie (Stanislav Kostka Neumann)
  10. Mdlý, lásko, já se tebou k CNOSTI zvedám, (Adolf Racek)