NAVAROVSKÁ ELEGIE

Viktor Dyk

Klid a rozum se skály kraje(D4a) poslouchám tr jak písničky hraje(D4a) o lidských radostech o lidském žalu(D4a) dalekém jakéms ideálu(D4a) žhne slunce nic mne nebo(D3a) a hledím klid v údo(D3a) pady vám zvlášt však lidské(D4a) pady čis idyllické(D4a) jak lesy vo jak per se rosa(D4a) venka žo kráčí tu bosa(D4a) v obzoru hasnou červánky(D3a) Vše plno ru selanky(D3a) tra vše začne jako včera(D4a) klid a rozum et cetera(D4a) Idylla vzkvé idylla roste(D4a) idylla pro dob dušinky pros(D4a) idyllu tuto vyčí(D3a) selankovi buřiči(D3a) Po bouři kte vše plnila sem(D4a) po prud bouři kráčel jsem lesem(D4a) Jak šel jsem večerem vydrážděn chor(D4m) v mlhy se zahalil majestát hor(D4m) šedi mlha vše clonila zraku(D4a) Z daleka slyšel jsem huče vlaku(D4a) Myslil jsem na bouři kte tu byla(D4a) na bouři kte vše očistila(D4a) na vzduch tak svěží na svobodu chvíle(D4a) na blesky zrád zarputi(D4a) Lesy se kouřily po prudkém dešti(D4a) til hlava jak podiv třeští(D4a) z bouře již časem přečkáte(D3a) Podiv blesky klika(D3a) a rachot repta zrádho hromu(D4a) hledaly vrcholky nejvyšších stro(D4a) Stoupal jsem necestou po přík pouti(D4a) chtěl vnitř bolest jsem odvrhnouti(D4a) vrhnout do řeky s přík strá(D4a) vrhnouti hluboko ve jménu (D4a) msty vzpoury ští doutna(D4m) Hučet jsem slyšel Kamenici(D4m) Kdož jdeš tu poutče ve Spar řekni(D4a) že padli bez slova sno mi pěk(D4a) o zemi slynou mlékem a str(D4a) o velkém geniu na nějž jsme hr(D4a) o světu pro mne jenž kdysi byl stvořen(D4a) o stromu jehož val bych kořen(D4a) padli jak kony zaly s klidem(D4a) Jedi zbý tož soucit k lidem(D4a) Bouře jež sila ničila bila(D4a) bouře ta očistila(D3a) S velikým soucitem bez su úžasu(D4a) porám do temna porám do jasu(D4a) porám na je porám na pletky(D4a) porám v příčiny tak jako sledky(D4a) porám na štěs předčas zemře(D4a) na ctnosti ďáblovy na hříchy anla(D4a) zem pryč je slynou mlékem a str(D4a) veli genius na nějž jsme hr(D4a) msty vzpoury ště doutna(D4m) v hučí metám Kamenici(D4m)