Noc oděla se v roucho krvavé(J5m)
a vyla vichrem v žhavé ssutiny(J5m)
jež někdy hrdým byly Děvínem(J5m)
a vysoko nad rmutnou Vltavou(J5m)
na stolci vytesaném z kamene(J5m)
v hluboké dumě seděl Přemysl(J5m)
a truchlil vítěz nad svým vítězstvím(J5m)
Zrak jeho zřel jak požár ohromný(J5m)
ku hvězdám bouřil příboj ohnivý(J5m)
jak hustý dým se valil krajinou(J5m)
jak černý prapor smutek věštící(J5m)
zrak jeho zřel jak s pláčem Vltava(J5m)
na ozářených vlnách mrtvoly(J5m)
do dálky nesla do tmy příšerné(J5m)
kde draví ptáci ze sna zbuzení(J5m)
se na ně deštěm jisker vrhali(J5m)
vzduch divým krákoráním plníce(J5m)
a v prsou žalem srdce pukalo(J5m)
když v jeho sluch se draly výkřiky(J5m)
teď děvic bránících se zoufale(J5m)
teď mužů zpitých krutým vítězstvím(J5m)
již s krvavými meči vraceli(J5m)
se v svatý Vyšehrad by slavili(J5m)
pád Děvína a jeho bojovnic(J5m)
Do hromů řítících se s výše stěn(J5m)
zpěv nadšený se mísil vítězů(J5m)
a oči jejich divě planoucí(J5m)
v tvář Přemyslovu zřely s výčitkou(J5m)
že nejevila totéž nadšení(J5m)
a jeden z nich tak hlasně zareptal(J5m)
Proč chmura obestírá čelo tvé(J5m)
Což není dost co jsme dnes konali(J5m)
Noc rdí se krví bledá Morana(J5m)
tak nasytila divou vraždou se(J5m)
že s ošklivostí odvracuje tvář(J5m)
od připravené další kořisti(J5m)
a hrdé témě které Děvín pnul(J5m)
tak hrozivě až k bílým oblakům(J5m)
juž líbá v pokoření žhavý prach(J5m)
Co více žádat můžeš Přemysle(J5m)
Tak reptal hrdina a netušil(J5m)
že Přemysl nad krví prolitou(J5m)
i nepřátel svých truchlil v bolesti(J5m)
a druhý hlas se ozval u stolce(J5m)
hlas Ludislava reka chrabrého(J5m)
Ač leží Děvín čelem ve prachu(J5m)
a vítr popel jeho roznáší(J5m)
přec není plné naše vítězství(J5m)
a oprávněn jest smutek Přemyslův(J5m)
neb který z hrdin smí se vychloubat(J5m)
že Vlastu skolil v boji mečem svým(J5m)
V kraj šírý zmije z hradu unikla(J5m)
a nový Děvín zvedne témě zas(J5m)
ku hvězdám které blednou úžasem(J5m)
nad pádem pyšných hradeb Vlastiných(J5m)
Já marně hledal v síních hořících(J5m)
tu která sluncem byla bojovnic(J5m)
já marně vnikal v kobky planoucí(J5m)
které mne pohltiti hrozily(J5m)
jak ještěra ohnivé útroby(J5m)
Ó kéž by raděj Děvín celý stál(J5m)
jen její hlava kdyby ležela(J5m)
zde v prachu před tím stolcem kamenným(J5m)
by Přemysl svou nohou zavadit(J5m)
moh o to čelo jež se neskloní(J5m)
Tak končí Ludislav a těžký vzdech(J5m)
se z prsou jeho vyrve mohutných(J5m)
a kolem zasmuší se mnohá líc(J5m)
a mnohá ruka k meči zasáhne(J5m)
a mnohé oko vzplane chtivostí(J5m)
boj nový podstoupit a hlasové(J5m)
se ozývají z náhlé tišiny(J5m)
Na bystré oře vzhůru rekové(J5m)
Za Vlastou pustíme se v temnou noc(J5m)
ať nové jitro celé vítězství(J5m)
na svatém Vyšehradě přivítá(J5m)
ať ranní zora v krvi Vlastině(J5m)
se zatřpytí až vyjde na hory(J5m)
Tak voláno tu náhle objeví(J5m)
se v zlatém plášti Lumír s varitem(J5m)
u stolce zastaví se Přemysla(J5m)
a smutným hlasem takto zavolá(J5m)
Ó muži kteří ještě žízníte(J5m)
po krvi v této noci děsivé(J5m)
v níž hustěj tekla nežli letní déšť(J5m)
ó zastavte svých kroků rychlý běh(J5m)
Vy marně Vlastu zrakem vražedným(J5m)
jak hončí psi svou kořisť hledáte(J5m)
Byť v jasný den i zaplanula noc(J5m)
neb zraky vaše slunce bystřejší(J5m)
tmu pronikly přec nenajdete jí(J5m)
To čelo jež se nikdy neskloní(J5m)
stín bohů kryje žádný smrtelník(J5m)
je více neuzří a jedině(J5m)
má ústa hlásat mohou tajemství(J5m)
o konci ženy jež co bohatýr(J5m)
a velký vítěz v paměť vryla se(J5m)
všech pokolení divem žasnoucích(J5m)
Tak Lumír dí a reků pohledy(J5m)
se noří v bledou slavnou jeho tvář(J5m)
v niž požár vrhá rudé pablesky(J5m)
a Přemysl se vztýčí tázavě(J5m)
a tato zvěsť z úst pěvce plyne v noc(J5m)
Ty znáš ó Přemysle hluboký dol(J5m)
kde Ctirad Šárkou přelstěn zahynul(J5m)
tam truchlil jsem v bludišti černých skal(J5m)
při starých stromů hudbě hučivé(J5m)
do které vřava boje ze vzdálí(J5m)
se tichou nocí nesla příšerně(J5m)
Já u skal hledal onu útrpnosť(J5m)
jež z ňader lidí byla zmizela(J5m)
já žaloval necitným kamenům(J5m)
na srdce lidské necitnější jich(J5m)
a zrak můj oslepený slzami(J5m)
vždy nový úžas z toho nebe ssál(J5m)
jež krvavě se rdělo nade mnou(J5m)
V tom zazní v sluch můj kopyt zvonění(J5m)
o rozkrušené černé balvany(J5m)
jež vyčnívají z pěnících se vln(J5m)
potoka letícího kotlinou(J5m)
Já zbystřil zrak a viděl pod skalou(J5m)
jak bílý oř tam klesal unaven(J5m)
na vlhkou zem a hrdá postava(J5m)
jak seskočila hbitě na balvan(J5m)
a pevným krokem vzhůru kráčela(J5m)
po strmé stráni k místu kde jsem stál(J5m)
Teď stála přede mnou ó strnutí(J5m)
To Vlasta byla v plné pýše své(J5m)
Při výkřiku mém mečem zamávla(J5m)
a temné její oči vzplanuly(J5m)
blesk jejích zřítelnic byl děsnější(J5m)
než záblesk meče jehož ostrý hrot(J5m)
mi smrtí hrozil bledá její tvář(J5m)
pod černým mrakem vlasů vlajících(J5m)
tak hrozná byla a tak vznešená(J5m)
jak svatá líc velebné Morany(J5m)
jež hrdiny uspává v černou noc(J5m)
Já místo štítu pozved varito(J5m)
a zasáh v struny jeho hluboko(J5m)
vzdech stříbrný let temným údolím(J5m)
až k rudým nebesům kde vynořil(J5m)
se bílý měsíc z mraků pošmurných(J5m)
Meč Vlastin klesl k zemi vysoká(J5m)
a mlčenlivá stála přede mnou(J5m)
jak sosny kolem nás a tichý vzdech(J5m)
se z prsou jejích dral jak odpověď(J5m)
na sladký ševel mého varita(J5m)
a hlava její klonila se níž(J5m)
na pyšnou hruď Tak kloní témě své(J5m)
na modré hoře osamělý dub(J5m)
když mocný vichr přemoh jeho vzdor(J5m)
Mé srdce zachvělo se soustrastí(J5m)
a tato slova promluvil jsem k ní(J5m)
Ó Vlasto kéž bys byla vyslechla(J5m)
vzkaz Libušin Proč zaslepila tě(J5m)
ó děvo pýcha tvoje neskrotná(J5m)
Ty chtělas větší býti Libuše(J5m)
Což může záští větší lásky být(J5m)
Po těch slovech Vlasta vztyčí se(J5m)
a hledí klidně kolem vznešená(J5m)
jak slunce po blankytě kráčící(J5m)
a hlasem mohutným jak kovu zvuk(J5m)
tak odpovídá na mou výčitku(J5m)
Ó hory v širém kruhu strmící(J5m)
jež každý den z úsvitu šerého(J5m)
velebné hlavy nachem věnčené(J5m)
jak skamenělou mocnou modlitbu(J5m)
do nebe povznášíte vysoko(J5m)
a vy ó lesy věčně hučící(J5m)
vy plny šera plny tajemství(J5m)
jichž velká píseň nikdy neusne(J5m)
vy prameny a modré studánky(J5m)
z nichž jaro zlatým okem dívá se(J5m)
skrz husté vlasy jasnozelené(J5m)
bříz šelestivých jilem dumavých(J5m)
jež kloní se nad vaší hladinou(J5m)
vy řeky které v dáli spějete(J5m)
jak oři jejichž kroky žádná moc(J5m)
pod širým nebem skrotit nemůže(J5m)
a vy ó vichry které dujete(J5m)
z neznámých končin v strany neznámé(J5m)
a ty ó nebes řízo blankytná(J5m)
ty hvězdotkaná kterou z plamenů(J5m)
a světla kolem sebe jakýs bůh(J5m)
pro podiv světa utkal k slávě své(J5m)
vy všichni buďte svědky v chvíli té(J5m)
že k činům uchvátil mne velký duch(J5m)
ne malá pýcha jak ten muž zde děl(J5m)
Má duše uslyšela žasnoucí(J5m)
šum v stromu jehož svatá koruna(J5m)
se nekonečně nebem rozkládá(J5m)
a jehož květy zlaté hvězdy jsou(J5m)
tam ve vrcholku jeho myšlénky(J5m)
obrovské holubice hnízdí se(J5m)
a vzmachy jejich křídel ohromných(J5m)
hřmí světem velký ohlas budíce(J5m)
v těch srdcích jež se vznášet dovedou(J5m)
nad davem hluše v prachu dřepícím(J5m)
Však běda těm již ovlažili ret(J5m)
ve hvězdokmitné číši nadšení(J5m)
Vždyť nápoj v žár se změní v útrobách(J5m)
a opojený pozná že to blesk(J5m)
co hrdým retem z číše bohů ssál(J5m)
I moje duše pila z číše té(J5m)
a velká hudba křidel tajemných(J5m)
pod samé hrdlo jako divý proud(J5m)
mi stoupala a bílých křidel van(J5m)
mne pudil tam kam viděls spěchati(J5m)
mne s mečem v ruce s čelem vztýčeným(J5m)
Meč vypad z ruky osud zlomil jej(J5m)
však čelo sklonit nedovedu přec(J5m)
Já vím že velkou moji myšlenku(J5m)
pád Děvína na věky nepohřbil(J5m)
jak jiskra bude doutnat v popeli(J5m)
a jiná ruka k hvězdám vznese ji(J5m)
Ó nemysli že z boje prchám sem(J5m)
bych vyhnula se přísné Moraně(J5m)
Já bohatýry kosila jak žnec(J5m)
a zbraň má otupěla vražděním(J5m)
však srdce moje nezachvělo se(J5m)
ni jednou strachem Viděla jsem hrad(J5m)
svůj s výše padat krev mých bojovnic(J5m)
se lila potokem křik vítězů(J5m)
mi vnikal v sluch a přání jediné(J5m)
mou duši maně v hloubi plnilo(J5m)
bych mrtva ležela v těch plamenech(J5m)
jež vichrem vzdmuty k hvězdám šlehaly(J5m)
by ssutiny mne kryly Děvína(J5m)
co mohyla jež nikdy z paměti(J5m)
se lidí vytratiti nemůže(J5m)
Však jinak kázala mi důstojnosť(J5m)
Muž žádný nemá vychloubati se(J5m)
že pád můj viděl oči surové(J5m)
se pásti nesmí na mé mrtvole(J5m)
Jsemť mýšlenkou tak čistou jako blesk(J5m)
jež jasně v duchu božstva zakmitla(J5m)
a nedotknuta rukou smrtelnou(J5m)
tak čistá jak jsem vyšla vrátím se(J5m)
v mrak v kterém bytosť moje zanikne(J5m)
Hleď kolem sebe pěvče místo to(J5m)
kde stojíme zasvětil velký žal(J5m)
hle zkamenělá stojí Šárka zde(J5m)
Že cestu sem jsi našel znamením(J5m)
mi jest že bozi přivedli tě sem(J5m)
neb ukryli před okem lidí všech(J5m)
bludiště úzkých stezk sem vedoucích(J5m)
Věz velká sluj se šíří daleko(J5m)
do nitra matky země pod námi(J5m)
a nikdo nezná slovo tajemné(J5m)
jež skalnou její bránu otvírá(J5m)
než Šárka v mrtvý balvan změněná(J5m)
V tu sluj chci pohřbít život zmařený(J5m)
Tak Vlasta končila a spěchala(J5m)
teď k balvanu jenž bíle v měsíci(J5m)
se třpytil tvarem ženě podoben(J5m)
jež popelnici tiskne ku srdci(J5m)
Jí kolem šíje rámě vložila(J5m)
a líbala kamenné její rty(J5m)
a hleděla jí zrakem příšerným(J5m)
v tvář příšernou a slova plamenná(J5m)
do kamenného sluchu volala(J5m)
Pojednou plnila se bělavá(J5m)
ta socha světlem jako bludiček(J5m)
a rty v nichž přece krve nebylo(J5m)
se pohnuly a tajuplný zvuk(J5m)
z nich vyletěl jak jiskra zářívá(J5m)
a plnil náhlou hudbou celý dol(J5m)
a nad lesem se luna zachvěla(J5m)
a hvozdy zašuměly kolkolem(J5m)
a skála otevřela s rachotem(J5m)
svůj temný klín jenž nyní zazářil(J5m)
jak svitem hvězd a krokem vznešeným(J5m)
se Vlasta brala v čarnou jeskyni(J5m)
jež naplněna světlem zeleným(J5m)
se táhla v lůno země daleko(J5m)
a za ní zavřela se skála zas(J5m)
a oko moje jato podivem(J5m)
teď zřelo stěnou světle průhlednou(J5m)
jak Vlasta jako hvězda zářící(J5m)
do bezdna stoupala jež závratně(J5m)
svou temnou noc do země hloubalo(J5m)
a černým prázdnem letěl hučivě(J5m)
jak řeka tekutého zlata proud(J5m)
a viděl jsem jak Vlasta usedla(J5m)
na pustém břehu v děsné samotě(J5m)
jak naklonila bledou svoji líc(J5m)
nad zlatým tokem který rudou zář(J5m)
do temných vlasů vrhal v bělosť rouch(J5m)
jak zamyšleně v dlaně nořila(J5m)
líc vznešenou Moranu čekajíc(J5m)
A více nezřelo juž oko mé(J5m)
neb kalila se stěny průhlednosť(J5m)
čím dál tím víc a posléz černě zas(J5m)
jak dříve čněla ku měsíci stráň(J5m)
Noc byla tichá zas a rděla se(J5m)
tak jako dříve rudým požárem(J5m)
a vřava boje dále vnikala(J5m)
v truchlící hvozd na větrů perutích(J5m)
Jen jednou ještě zalítl můj zrak(J5m)
na skálu která Vlastu vpustila(J5m)
v klín matky země k bledé soše pak(J5m)
jež na stráni jak zkamenělý žal(J5m)
při svitu stála kmitajících hvězd(J5m)
pak obrátil jsem kroky v Vyšehrad(J5m)
bych zvěsť svou tobě hlásil Přemysle(J5m)
Tak Lumír děl a sklonil na prsa(J5m)
pod tíží smutku hlavu velebnou(J5m)
s níž stříbrošedé kštice vlnily(J5m)
se dlouze na plášť v proudech bohatých(J5m)
a Ludislav se pěvci přiblížil(J5m)
a pojav ruku jeho promluvil(J5m)
Buď tobě dík ó kmete za tvou zvěsť(J5m)
Teď teprv slušno slavit vítězství(J5m)
Ó otevři svá ústa vznešená(J5m)
do zlatých strun zasáhni hluboce(J5m)
a zapěj onu píseň velikou(J5m)
na kterou dávno čeká všechen lid(J5m)
Tys slíbil tak po smrti Libuše(J5m)
splň nyní slib Tam kouří nad námi(J5m)
se Děvín požárem a Vltava(J5m)
se zrádnou krví děvic rdí nuž pěj(J5m)
o Vyšehradu velkém vítězství(J5m)
s Ludislavem volá reků sbor(J5m)
Pěj o vítězství velkém Lumíre(J5m)
A Lumír sed na skálu čnějící(J5m)
a zapěl píseň velkou vznešenou(J5m)
však nikoli o boji divokém(J5m)
pěl o Libuši jak se zjevila(J5m)
jak junné slunce ze tmy odvěké(J5m)
jak zářila nad lidem vysoko(J5m)
jak svatá hvězda štěstí věštící(J5m)
a pěl o její lásce bezedné(J5m)
jež vykouzlila jaro ve srdci(J5m)
a v duši všeho lidu o tom pěl(J5m)
jak prohřála jak zlatý paprslek(J5m)
hruď širé vlasti která vydala(J5m)
pak z lůna svého slavné hrdiny(J5m)
by každé slovo obrátili v čin(J5m)
jež vycházelo z božských jejích rtů(J5m)
O zlatém věku pěl jenž zapadl(J5m)
když ona slunce zašla za hory(J5m)
a píseň jeho zněla mohutně(J5m)
jak vichru vání sladce zněla tak(J5m)
jak z jara snivý klokot slavíka(J5m)
a reci zapomněli vítězství(J5m)
a naslouchali slzy roníce(J5m)
a Přemysl na stolci zahalil(J5m)
v plášť bledou líc a zaštkal hlasitě(J5m)
a stromy šelestily nadšením(J5m)
a samé skály hřmíce chvěly se(J5m)
ston sladký vydávaly zahrady(J5m)
a pevné stěny hradu zlatého(J5m)
a síně jeho vydávaly zvuk(J5m)
jenž podoben byl tklivým povzdechům(J5m)
Tak Lumír pěl na skále čnějící(J5m)
až bledý úsvit hvězdy zaplašil(J5m)
a když se zora skvěla na horách(J5m)
tu píseň jeho zlatě proudící(J5m)
se přetrhla a vzmachem rukou svých(J5m)
v dví pěvec zlomil svaté varito(J5m)
Tu výkřik zděšení se vydral všem(J5m)
z úst oněmělých před tím podivem(J5m)
však Lumír povstal velký vznešený(J5m)
stál zlatě ozářený mladým dnem(J5m)
a klidným hlasem takto promluvil(J5m)
Já zpíval vám o dobách minulých(J5m)
o velké lásky mocném tvoření(J5m)
a píseň ta mou byla poslední(J5m)
Já nebudu vám pěti o boji(J5m)
o vítězství o velkém omylu(J5m)
do jehož bezdna osud Vlastu vhnal(J5m)
Nechť jiný pěje činy krvavé(J5m)
Jdu do pouště Můj úkol dokonán(J5m)
já patřím v dobu která minula(J5m)
Bylť mému lidu jarem Vyšehrad(J5m)
to jaro zašlo smrtí Libuše(J5m)
a město založené věštkyní(J5m)
jež dole z ranní páry témě své(J5m)
tak hrdě pozvedá jest budoucnosť(J5m)
jíž první den teď vchází úsvitem(J5m)
Ó lide můj buď jara pamětliv(J5m)
a nezapomeň jeho slavíků(J5m)
Ó Vyšehrade zachvátí tě čas(J5m)
tvé zlaté síně v rum se obrátí(J5m)
krok cizince se vryje s posměchem(J5m)
v ten svatý prach jenž zbude z reků tvých(J5m)
tvá sláva ale přece nezhasne(J5m)
stín Libuše se vznáší nad tebou(J5m)
a dokud hvězdy nocí budou plát(J5m)
zvuk toho jména nepomine v dým(J5m)
Tak končí Lumír kyne rukou všem(J5m)
a volným krokem z hradu béře se(J5m)
A Přemysl se vzpřímí na stolci(J5m)
a hledí němě okem slzícím(J5m)
za Lumírem jenž kráčí lesům vstříc(J5m)
v plášť zlatý zahalen Teď pohltil(J5m)
hvozd modravý vysokou postavu(J5m)
a zdálo se že hvězda zapadla(J5m)
Mrak přelét slunce tmavý jeho stín(J5m)
pad pošmurně na svatý Vyšehrad(J5m)
a síně jeho zaúpěly tak(J5m)
jak háj zakvílí když jej slavíci(J5m)
a zlaté jejich písně opustí(J5m)
Vysvětlivky
takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem
S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice
J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno
Statistiky
| Počet slok: |
21 |
| Celkem veršů: |
403 |
| Jamb: |
403
(100 %)
|