Kdyby v moci naší stálo,

Emanuel Züngel

Kdyby v moci naší stálo, vše, co přejem, darovat, tuť by věru velmi málo bylo nám dnes třeba přát. Jeden by dal stálé zdraví, druhý by dal štěstí dost, třetí zas, co ducha baví a co plodí blaženost. Toť by bylo radování, rozkoš nes’ by každý krok; beze všeho pečování strávil by se celý rok! Že však v moci naší není, čeho přejem, Vám i dát, račte tím být spokojeni, čeho mohou dítky přát.

Patří do shluku

jmeniny, přání, vděčnost, blažit, vděčný, požehnání, toba, hojnost, přát, vroucí

97. báseň z celkových 1413

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 127. Vše, co lidi šťastné činí, (Eduard Just)
  2. 17. V drahý den Tvých zrozenin (Josef Uhlíř)
  3. Ke jmeninám. (Josef Krasoslav Chmelenský)
  4. (Přání kominíkův.) (Emanuel Züngel)
  5. 101. Víš, co dnes Ti budu přáti?– (Eduard Just)
  6. (Matce, kmotře praporu.) (Emanuel Züngel)
  7. (Chlebodárci.) (Emanuel Züngel)
  8. 27. Ne proto, že tak zvykem jesť, (Josef Uhlíř)
  9. (Představenému v závodě neb úřadě.) (Emanuel Züngel)
  10. 98. Co bych přála sobě samé, (Eduard Just)