Vzdech trpký vítá našich králů řadu(J5f)
jež klonil v jařmo cizích tretek chtíč(J5m)
i zpupné panstvo cizojmenných hradů(J5f)
snah cizích raby lidu svého bič(J5m)
než kdy sám národ povstal v žáru svatém(J5f)
a blesky kalicha v noc duchů dštily(J5f)
a slepec zaburácel s pomsty mlatem(J5f)
tu žasl svět tu velicí jsme byli(J5f)
Ký div že naše skráň se v lesku sluní(J5f)
jenž září z velkých historie desk(J5m)
že stále stále na rtu našem duní(J5f)
ten dalný houfnic hrom a cepů třesk(J5m)
Leč bratři nevrátí se titan slepý(J5f)
i reci jeho v mohylách se skryli(J5f)
a v musejích se bortí strašné cepy(J5f)
My velicí jsme byli ach jen byli(J5f)
Co pomůže nám vavřín zašlé doby(J5f)
co síla moc jež rozpadla se v nic(J5m)
Ach lipanské a bělohorské hroby(J5f)
co vzaly nevrátí nám nikdy víc(J5m)
Hůř žebráku jenž chodil v zlatohlavě(J5f)
smích budí slaboch pyšný z dávné síly(J5f)
svou hanbu neskryjeme v otců slávě(J5f)
co jsme jen vidí svět ne co jsme byli(J5f)
Jen přítomnost nám stvoří osud celý(J5f)
V té utrhněm si slávy ratolest(J5m)
a bychom barbary jen otce měli(J5f)
tím pyšněji by zkvetla synů čest(J5m)
Však svěsíme li v boji chabou ruku(J5f)
nechť dědové si laury věčné vili(J5f)
nic neodvrátí zkázu kleslých vnuků(J5f)
a lidstvo chladně řekne že jsme byli(J5f)
Nás budil svit jenž zářil z prchlých věků(J5f)
a byl nám zdrojem nové důvěry(J5m)
než stále vzpomínat jen dědů reků(J5f)
a sníti v troskách zašlé nádhery(J5m)
to marně čas a sílu jarou tráví(J5f)
a zrak nám kalí klamným leskem zpilý(J5f)
Již nechme snění v rozvalinách slávy(J5f)
a k činu bychom velkými zas byli(J5f)