(Úryvek z r. 1863.)

Svatopluk Čech

Přátelství, když ve veselém kolu opěněnou číší zvoní, když nás těší, ulevuje bolu, slzu rozloučení roní; lásku, když se při měsíci trápí s prsténkem si zlatým hrajíc, tvář nám líbá, slzou slasti skrápí vroucí slova šepotajíc... Ticho! ticho! – vidíte tam zrádce,* ten ať blaženost nám neruší, v lásce ať se neopíjí sladce, toho jiný zpěv ať ohluší! Zapějem mu písně hromorázné, že mu strach na tváři pouvázne. Slyšet bude lva divého řvání, cepů okovaných třesk, vidět bude krev a upadání, plamen houfnic, kopí lesk, již ta píseň pomsty plamenné útěkem ho od nás požene.

Patří do shluku

kovadlina, perlík, kovář, kladivo, kovárna, železo, bušit, kovat, výheň, měch

211. báseň z celkových 282

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Nejvyšší stupeň lásky. (Alois Gallat)
  2. None (Svatopluk Čech)
  3. ZVONY A KLADIVA (František Serafínský Procházka)
  4. Dívka smutná. (Josef Krasoslav Chmelenský)
  5. XI. (PO SLADKÉM ODPOLEDNI.) (Jaroslav Vrchlický)
  6. U praménku. (Simeon Karel Macháček)
  7. za majakovským (Stanislav Kostka Neumann)
  8. VERŠE O LÁSCE. (Josef Svatopluk Machar)
  9. Jedna z posledních kapitol. (Josef František Karas)
  10. KOVÁŘSKÁ. (Václav Jaromír Picek)