LIST Z KRONIKY

Viktor Dyk

Rok osmnáct set osmdesát čtyři(J5f) Poklesli u nás v kursu bohaři(J5f) a čes lev se do prosa(J5m) nezbý mu nežli Canossa(J5m) již ohraže mat pouze skrý(J5f) V železném kruhu Ústava se vží(J5f) Zda přesvědčíme saře že Čech(J5m) oporou trůnu nejvěrnější všech(J5m) Franz Joseph své antipatie(J5m) Kéž aspoň trochu k Praze vlíd je(J5m) A vítěz u Sedanu mohut(J5m) Jak nebyli by Němci urput(J5m) Maličkost naše naše ce vina(J5f) Jak psal to o Karel z Žerona(J5f) Je dusno v Čechách dusno po porážce(J5f) Umdlé časem nejvěrnější strážce(J5f) Veli hra jak zdá se dohrána(J5m) Po útoku jen cha obrana(J5m) Tu v chvíli pochyb nejistot a báz(J5f) verš báskův tak ři zazní(J5f) a vo v chvíli nepřítel kdy zteče(J5f) česho vzdoru posled val(J5m) Dost v zemi železa na dob meče(J5f) i v krvi železo jen dál jen dál(J5m) V den ponu jenž na vše žaloval(J5m) a předděl mi chtivost chabost zradu(J5f) v den nezdár pozdho listopadu(J5f) verš mrtho jsem ži citoval(J5m) Jen dál A třeba cesta byla těž(J5f) Jen dál s vírou přes malátnost dneška(J5f) Kdo zmešká den ten mar za ním cho(J5f) Den žád dvakráte se nenaro(J5f) Devatenáct set dvacet devět Dnes(J5m) že směl by vnuky mat ble děs(J5m) Že plni nejistot a pochyby(J5m) co ma v rukou z rukou dali by(J5m) Že vzdychli by jen Rasa poklesla(J5m) Ne o budoucnost rvem se o křesla(J5m) Zdaž nemusili bychom rdít se studem(J5f) před báskem jenž hr řekl Budem(J5f) a na v níž hoř blín mu rost(J5m) chor zlomen tal smavou troufalost(J5m) Když přáno dojít v zaslíbenou zem(J5m) tu kte mrt ani neuzřeli(J5f) pro ni žili pro ni krceli(J5f) dictví jejich vydat nežem(J5m) Nám nepatří cit mrtvých tvořit vrou(J5f) Nám nepatří je odkaz pro budou(J5f) Náš úkol příliš jas v chvíli (J5m) Za mrt reky chraňme doby(J5m) Náš úkol jas Třeba zvednout hlavu(J5f) přes hrozby jít a mráz a boje vřavu(J5f) přes přítomnost jež nechápe a sočí(J5f) v budoucnost jasnou upřít jas oči(J5f) Jen před mrtmi možno sklonit se(J5m) Báskův verši hřmi jak polnice(J5m)