Jakto za rána jitra zimního(Na)
Neletí sokol po šírém poli(Na)
Letí na koni bujném mládenec(Na)
On s vrchu pádí jak přede střelou(Na)
A po rovině jakby za střelou(Na)
Nazpět kopytem dobrý kůň jeho(Na)
Sněhu vánici práší k oblakům(Na)
Jemu ze chřípí jiskry nesrší(Na)
A srší jemu jíní blýskavé(Na)
I přihnal se kůň často před rokem(Na)
Do bývalého dvorce známého(Na)
Veselým koník hlasem zařechtal(Na)
Bujarým hlasem houknul mládenec(Na)
A ve světnici mladá děvčina(Na)
U oken stojí u zkvětovaných(Na)
I nepoznala koně bujného(Na)
Ani mládence na něm dobrého(Na)
Děvčím smyslila sprostým rozumem(Na)
A sama k sobě takto mluvila(Na)
Jakýž to starec jaký dědúšek(Na)
Ajhle do dvoru přijel našeho(Na)
Jak jsou kadeře jeho zbělely(Na)
Jeho vousíska jeho obočí(Na)
Jak od starosti pošedivěly(Na)
Opět zahouknul dobrý mládenec(Na)
Ke kruhu koně uzdou vázaje(Na)
Hlučněji zvolal Hoj ty duše má(Na)
Ty pojď přivítej Parašo milá(Na)
I poznala tě svého milého(Na)
A poznavši jej ven vyskočila(Na)
Jedva v náručí mu neletěla(Na)
Objala rukou sněžným ramenem(Na)
Okolo hrdla mládce dobrého(Na)
A hle kadeře jak dědúškovi(Na)
Za tím objetím jsou potemněly(Na)
V oči pohlédla svému milému(Na)
Zčernalo starci bílé obočí(Na)
A usty k ustům svého drahého(Na)
Také vousíska odšedivěly(Na)