MOJE ZNĚLKA NA JEZEŘE GARDSKÉM.

Emanuel Čenkov

Ty krásy pohádko, tak o tobě jsem sníval nad verši poetů za jarních toužných let, kdy v modro duše mé snů šumivých táh příval, jak v tebe, jezero, když splývá bystřin led! Alp sněžný majestát co pěvců rozechvíval, tvých břehů idyle co duší dalo stesk!... Zde Dante vznešený se kdysi se skal díval, zrak jeho olympský zde zjasnil vod tvých lesk... A teď když zhořklo vše, když v muk se zmítám loži v let svojích podzimu po žatvě, blínu, hloží, mně přáno tebe zřít... Ó, barvy akvarelu!... Na strmých srázech tvých a v romantické výši teď tuční Mnichovští zde pohlednice píší... Mně vln tvých chlad jen lék je znavenému čelu.

Patří do shluku

sonet, znělka, rým, rýma, verš, petrarka, sloka, poeta, báseň, dante

36. báseň z celkových 341

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. KDY ZASE? (Jaroslav Vrchlický)
  2. Noci. (Jaroslav Vrchlický)
  3. KANDÍK PSÍ ZUB. (Antonín Klášterský)
  4. MARIA V UMĚNÍ (Xaver Dvořák)
  5. APOSTROFA. (Jaroslav Vrchlický)
  6. None (Antonín Klášterský)
  7. Noc na jihu. (Antonín Klášterský)
  8. MÉMU STARÉMU UČITELI VLAŠTINY. (Emanuel Čenkov)
  9. STANISLAVU ZIMOVI. (Antonín Klášterský)
  10. DVA SONETY. (Jaroslav Vrchlický)