Ne ctižádosti přelud vede mne(J5m)
že ještě jednou dotékám se pera(J5f)
bych zobrazil ty doby dojemné(J5m)
v nichž rozkoš kyne mládí tisícerá(J5f)
též zvěsti nechci básnit tajemné(J5m)
než kreslit chci jak z rána do večera(J5f)
ten každodenní život nám se jeví(J5f)
jak vznikají a mizí jeho zjevy(J5f)
Má píseň prostáť jako šumot vod(J5m)
jak polní kvítí nezhýčkané prosté(J5f)
jež na lukách jak ptáčat chorovod(J5m)
jen rukou boží pěstováno roste(J5f)
ve všední stejné den jak v boží hod(J5m)
jak nehledaný nápěv slavíka(J5m)
jenž v šumu jarní bouře zaniká(J5m)
Jest proud to jako bujná bystřice(J5m)
jež z jara z hory do údolí pádí(J5f)
a přes skalisek prahů tisíce(J5m)
v šumu jeku neustále vadí(J5f)
kdy vlnky ku vlnám se tísníce(J5m)
co ohlas jarého nám pějí mládí(J5f)
jen ku předu jen v boj co proud ten ryzí(J5f)
Vždyť život lidský přec tak rychle mizí(J5f)
Má píseň prostáť jako znění zvonů(J5f)
z veského kostelíka pod večer(J5m)
jež v plání hvězd na nebi milionů(J5f)
nás unáší do nadpozemských sfér(J5m)
Ač v nelíčeném upřímném zní tónu(J5f)
a nepyšní se z pestrých cizích per(J5m)
jest přece něco nadzemského v ní(J5m)
co v srdcích všech Vás echem pozazní(J5m)
Toť ohlas mládí Čarovné ty doby(J5f)
jež rychle mizí ve hrob nepaměti(J5f)
jež vzpomínka si růžnou září zdobí(J5f)
ty chci Vám v písni mojí vyprávěti(J5f)
Jak mnohé zjevy pokrývají hroby(J5f)
jež v štěstí žily když jsem počal pěti(J5f)
Snad slza kanoucí na vínek svadlý(J5f)
posvětí ruce jež jej na hrob kladly(J5f)
Kraji rodný kraji milovaný(T5f)
který vlny Sázaviny zdobí(T5f)
pokoj budiž tobě po vše doby(T5f)
Závoj jako z hvězdné záře tkaný(T5f)
minulost již halí radost žaly(T5f)
přečetné i milých lidí hroby(T5f)
mnohý sen tak krásný ale planý(T5f)
dávno moje oči oplakaly(T5f)
Nad nimi jak mocné zvonů hrany(T5f)
vlny časů mohútné se valí(T5f)
nade vším pak čarnou záři lije(T5f)
s láskou něžnou svatá poesie(T5f)
Prostranný dům stojí prostřed vísky(T5f)
vesničany vůkol zámek zvaný(T5f)
otočen jsa sadem z jedné strany(T5f)
v kterémž hrušky štěpy švestky lísky(T5f)
lípy maliny jsou keř též planý(T5f)
Za ním klepával si mlýnec blízký(T5f)
Posud zřím tě kraji jako ze sna(T5f)
jako obraz v stínu šera tkaný(T5f)
střechy mechovité okna těsná(T5f)
V dole rybník husy kachny lysky(T5f)
na něm jako mládež hrá si plesná(T5f)
Prostřed zahrad domky výš a výše(T5f)
jak by děti sedly ke hrám tiše(T5f)
Na dvou stranách údolíčka stráně(T5f)
s obzorem se zponenáhla pojí(T5f)
na nich úrodné jsou nivy pláně(T5f)
za nimi pak temné lesů chvojí(T5f)
proti větrům stojí ku obraně(T5f)
Po hřebenech lesů bohatýři(T5f)
staré buky roztroušeny stojí(T5f)
které ušetřily kruté zbraně(T5f)
K východu pak vyhlídka se šíří(T5f)
jako v otevřené ráje bráně(T5f)
kterou oko hledíc volně hýří(T5f)
po dědinách rolích v bujném plesu(T5f)
zor až mizí v modrých vlnách lesů(T5f)
Lesy modré lesy obraze mé vlasti(T6f)
Kolik let již uplynulo světem(T5f)
co jsem vámi v rozkoši a slasti(T5f)
procházel se bezstarostně letem(T5f)
Domnívám se slyšet klest jak chrastí(T5f)
pod nohama mýma ba mně zdá se(T5f)
že jsem opět oním pacholetem(T5f)
které nezná bázně ani strastí(T5f)
s puškou na rameně potlouká se(T5f)
volně pouští stane nad propastí(T5f)
s obdivem se klaníc tvojí kráse(T5f)
V noci v bouři jasné ve pohodě(T5f)
za jitra kdy svítá na východě(T5f)
vždy jste krásny moje modré lesy(T5f)
Bouř li hučí v vaše větve šumné(T5f)
zní to jako dávných bájí plesy(T5f)
jak by vlny stříbropěné dumné(T5f)
s řevem bily skalní na útesy(T5f)
Táhle hučí jako lesní rohy(T5f)
tu jak bolu lkání nesrozumné(T5f)
mizíc v hloubi řev jak divých zvěří(T5f)
Na hoře dlím modré u oblohy(T5f)
pode mnou se bílá mlha čeří(T5f)
nad kterou ční horský vrchol mnohý(T5f)
jako ostrov z pěny oceánu(T5f)
zelený a tichý v jasném ránu(T5f)
Nad mlhama probouzí se zoře(T5f)
v dolu mha tam svítá pouze spoře(T5f)
Nad lesy však blankyt svituplný(T5f)
Tu se srdce sklání ve pokoře(T5f)
před tím divem jehož svět jest plný(T5f)
jenž jest bez počátku s mnoha jmeny(T5f)
nemá konce v změnách nezměněný(T5f)
Tak as dumal v jednospřežném voze(T5f)
mladý muž jenž tichým lesem zvolna(T5f)
ku vísce se blížil Chvíle sladkobolná(T6f)
byla to kdy ztmělé na obloze(T5f)
chmuř se za večera lehká shání(T5f)
Kolem vísky osení se vlní(T5f)
po něm vlnky tvoří lehké vání(T5f)
záře slunka div že neoslní(T5f)
ač již hasne nad lesnatou strání(T5f)
Chvíle kdy se rolník z pole vrací(T5f)
k odpočinku po lopotné práci(T5f)
v ržání koní bleku ovcí stáda(T5f)
Tichne vše a klid se do vsi vkrádá(T5f)
Chvíli ještě pes kol statku vyje(T5f)
smutný sovy hlas jak výkřik strachu(T5f)
v tlukot křepelčin se ještě mísí(T5f)
utichá a velebná noc kryje(T5f)
hvězdným hávem země čarné rysy(T5f)
konejšíc vše v ladné harmonie(T5f)
odražen až od lesa a stráně(T5f)
stichlým dolem zazní anděl páně(T5f)
Ku vísce vůz jede ku dvoru(T5m)
V bráně otevřené vrátný čeká(T5f)
drže jednou rukou závoru(T5m)
druhou s hlavy sivé čapku smeká(T5f)
vítá pána vede nahoru(T5m)
provázen od milého psa Reka(T5f)
Statná postava se náhle blíží(T5f)
na rameni pušku vycíděnou(T5f)
přese druhé brašnu zavěšenou(T5f)
Za čapkou má peří pod ní vzhlíží(T5f)
černé oči tváří opálenou(T5f)
jasné jiskrné dvě černé oči(T5f)
že se zdá že blesk z nich na tě skočí(T5f)
Spodní tvář mu brada pokrývala(T5f)
černá tak jak noc jest v lese blízkém(T5f)
Z ní se ústa ráda usmívala(T5f)
zda však úsměchem nad jistým ziskem(T5f)
nebo dobrotou či zákeřnicky(T5f)
nesnadno to uhádnouti vždycky(T5f)
Nikdo nepředčil jej v oku bystrém(T5f)
na slovo byl vzatým lovců mistrem(T5f)
Roháč jako střelec vůkol známý(T5f)
myslivec Hanušův věrný sluha(T5f)
Na míle by musel dědinami(T5f)
nežli soupeře by našel druha(T5f)
Hanuš cestou vyptává se sluhy(T5f)
na žeň na stáda a lesy lovy(T5f)
na sousedy svatby svoje druhy(T5f)
Potom v lenošce si klidně hoví(T5f)
pouštěje z úst modré dýmu kruhy(T5f)
Roháč vypravuje ale stále(T5f)
ten se ženil ten dal světu vale(T5f)
stádo rozmnoženo zvěře dosti(T5f)
boží úroda že hojná jesti(T5f)
ječmen tak se dávno neurodil(T5f)
Mimochodem také slovem hodil(T5f)
o nevěsty jakés spanilosti(T5f)
Mnoho ještě Roháč vypravuje(T5f)
tomu onomu že přálo štěstí(T5f)
konečně však přece pozoruje(T5f)
pán že dosud sice doutník pěstí(T5f)
spokojeně na oko též dýmá(T5f)
při tom ale hlavu kloní dřímá(T5f)
V sadě ticho chřástal v louce kosí(T5f)
luny svit se třpytí v kapkách rosy(T5f)
Hanuš po mnohém se vrací létě(T5f)
které prožil vzdálen svého dvoru(T5f)
Osiřev byl odevzdán své tetě(T5f)
pak žil s profesory v dlouhém sporu(T5f)
Obého syt bloudil v šírém světě(T5f)
až se umdlen vrátil do otčiny(T5f)
do rodné své vísky luhů borů(T5f)
pro blaho své vlasti chtě být činný(T5f)
To můj popis Přidám mimochodem(T5f)
vtip že obstojný měl humor zdravý(T5f)
že ač aristokrat osudem či rodem(T6f)
vychováním demokrat byl pravý(T5f)
Mysli vznešené a laskav k lidu(T5f)
nelekal se ohně ani vody(T5f)
pln jsa veselého povždy klidu(T5f)
Společnost miloval šumné hody(T5f)
jezdil hrál a tančil v každém kroku(T5f)
stár jsa nota bene třicet roků(T5f)
Co nám více třeba v naší době(T5f)
která povrchu jen všímá sobě(T5f)
A dávno slunce do oken již plálo(J5f)
kdy Hanuš znáhla probouzel se ze sna(J5f)
zřel na slunce jež z obrazu se smálo(J5f)
pak z okna v mlhách údolí zřel lesná(J5f)
jak v skvostu jitra v sadech na půl skrytý(J5f)
byl obraz domků v tiché vodě vrytý(J5f)
On posnídal a lehce oblečen(J5m)
v myšlenkách lehkých jak ten letní šat(J5m)
přes rámě dvojku přehodiv šel ven(J5m)
se do polí a lesů podívat(J5m)
Roháčem věrným všude provázen(J5m)
Tak prošli dvorem skrze mladý sad(J5m)
šli polem k lesu vzduchem svěžím ranním(J5f)
pan Hanuš napřed vesele Rek za ním(J5f)
Na poli živo Kosy kolem zvoní(J5f)
po řadu řád se klasů k zemi kloní(J5f)
jež uvázané v snopy mandelují(J5f)
pak odvážejí páry bujných koní(J5f)
Tak život pravý zdravý vůkol bují(J5f)
Tu na komoni polem jezdec letí(J5f)
a k panu Hanušovi přímo kluše(J5f)
pak skočiv s koně padá do objetí(J5f)
Hanuši k němu zvolal z celé duše(J5f)
Je zřít že přátelství zde triumf světí(J5f)
Však Hanuš střízlivěj a trochu suše(J5f)
Aleši zvolal vede náhoda tě(J5f)
či přátelství sem ke mně v takém chvatě(J5f)
Pan Aleš s podivením ano s výtkou(J5f)
se na přítele svého chvíli díval(J5f)
co soudit nad otázkou jeho břitkou(J5f)
jež schladila jej jako v létě příval(J5f)
On něžněji než skoro nad militkou(J5f)
vždy nad přátelstvím jejich vzorně bdíval(J5f)
což duma šlechetná a nevšední(J5m)
uprchá jak se rozum rozední(J5m)
Což vzdálení přítele tříleté(J5m)
tak krátký u věčnosti celé čas(J5m)
přátelství čistý květ snad uhněte(J5m)
že nepozná jej přítel dávný zas(J5m)
On sníval vzdálení že stoleté(J5m)
při shledání zas zbudí starý hlas(J5m)
a nyní Hanuš jako s ironií(J5f)
tak chladně vroucí políbení mijí(J5f)
Však chvílku trvaly jen rozpaky(J5m)
kdy Hanuš u veselý vypuk smích(J5m)
Tvé Alexeji v čele zámraky(J5m)
ti sluší jako jarním luhům sníh(J5m)
Že nejsi posud ještě jinaký(J5m)
nežs býval před lety zřím jasně z nich(J5m)
tys posud onen snílek poeta(J5m)
jenž všude růže vidí upletá(J5m)
Však nemrač se já upřímně to dím(J5m)
a neboj se vždy stejným k tobě budu(J5f)
Nad netečníky hlavou pohodím(J5m)
vždyť ve světě jsem našel tolik bludu(J5f)
že střízlivostí lépe pochodím(J5m)
Nuž nech se obejmout a pojďme již(J5m)
a vyprávěj nu co tak na mne zříš(J5m)
A šli Alexej v stejném skoro stáří(J5f)
byl v mnohém Hanušova protiva(J5m)
Zrak jeho palem oním posud září(J5f)
jenž růženou vše září odívá(J5m)
Pan Hanuš života ač plných tváří(J5f)
povaha prudká rázná ohnivá(J5m)
přec v praktické své živé povaze(J5m)
vždy konal čin po zdravé rozvaze(J5m)
Alexej tlumil v prsou sopky žáry(J5f)
vřel uvnitř ohněm tichým ale vroucím(J5f)
že na venek ten rozruch nitra jarý(J5f)
se zdál jen vánkem vesny tiše dmoucím(J5f)
On zvolna plál však pláním nehasnoucím(J5f)
jak slunka moc ta věčně zářivá(J5m)
s dobrými zlé vždy stejně ohřívá(J5m)
To citu stlumení se zdálo chladem(J5f)
či ostýchavostí jen mladíka(J5m)
a přec v tom srdci ryzém vroucím mladém(J5f)
pěl lásky bůh jak v srdci slavíka(J5m)
neb Apollo sám vtlačil v jeho čelo(J5f)
svou pečeť by se silou lásky skvělo(J5f)
Však zádumčivost též v tom byla jistá(J5f)
bych nemučil vás dím byl bajronista(J5f)
jak v letech oněch mnozí ba i nyní(J5f)
Byrona ze svodu mládeže viní(J5f)
Dost o něm Aleš s přítelem svým kráčí(J5f)
a příběhy mu vypravuje luzné(J5f)
On o růžích mu lásky o bodláčí(J5f)
vypráví zkušenosti divné hrůzné(J5f)
O hnutí mocném jímž se lidstvo třese(J5f)
jak před bouří se ohlas hromu nese(J5f)
Slov chaos Hanuš proniknout se snaží(J5f)
poslouchá s usmíváním jeho žaly(J5f)
a naděje jež na světe jej blaží(J5f)
On sám se zdál být pevným jako skály(J5f)
povznešen jak děl lásky nad blamáží(J5f)
A že již nedaleko rodná víska(J5f)
děl mimochodem A co Tomiliska(J5f)
Jar šestnáct sotva zřela když jsem šel(J5m)
a její sestra jak jen jmenuje se(J5f)
to již jsem při sám Perun zapomněl(J5m)
Tu Aleš dí a hlas se jemu třese(J5f)
Helena Ilena Jelena Lena(J5f)
to variace jednoho jsou jmena(J5f)
Ah tak já zapomněl že soused Lany(J5f)
vždy miloval jen takých podivnůstek(J5f)
Však aj zde nepokojný oř tvůj vraný(J5f)
a zde jest hraničný přes potok můstek(J5f)
Liboli připijeme na jich zdraví(J5f)
či k dýmce volíš zapít vonné kávy(J5f)
Však neber za zlé mi že mluvím tak(J5m)
dle zdání tvého trochu prosaicky(J5f)
Ty víš že střízlivý jsem míval zrak(J5m)
a ten chci zachovat si hochu vždycky(J5f)
Mou duši nezakalil žádný mrak(J5m)
a klidně zřím na celý život lidský(J5f)
ni nedůvěru přílišnou ni víru(J5f)
však ve všem zachovat chci moudrou míru(J5f)
Mě vábí mnohá tvář ta nachová(J5m)
a těla zrůst jež kol se nese lehce(J5f)
však Mílek můj má křídla prachová(J5m)
jak motýl u květiny stanout nechce(J5f)
Tím pel svůj nesetřený zachová(J5m)
jenž tak je na tle duše vdechnut křehce(J5f)
že jedno hrubé ruky dotknutí(J5m)
jej na vždy v kalu brodit přinutí(J5m)
Já vsadit bojím se na sázku jednu(J5f)
tu vášeň již nám v úděl dali bozi(J5f)
by na zemi nám předchuť dali Ednu(J5f)
A proto nikdy zrak svůj nepozvednu(J5f)
bych v dívčí tváři čet co čtou v ní mnozí(J5f)
Já duši hledám v ní jen duše svojí(J5f)
a osud snad mne s pouhým tělem spojí(J5f)
Ta lehkost povrchní mi dobře sluší(J5f)
jí žádá svět a já se držím světa(J5f)
však věř mi drahý na mou milou duši(J5f)
já bojím se že ona poodkvětá(J5f)
a mysl moje jako s bázní tuší(J5f)
že zima již své mrazy do ní metá(J5f)
Jak často já se tážu v nočním tichu(J5f)
s povzdechem Ach zda najdu svoji Psychu(J5f)
Tu Aleš objal svého přítele(J5m)
Já vím to proto jsem tě miloval(J5m)
Před chvílí zřel jsem k tobě nesměle(J5m)
zda dávný svazek náš jsi zachoval(J5m)
Však nyní za slabost se svoji stydím(J5f)
žes lepší mne jaks povždy býval vidím(J5f)
Ty přijdeš na obžínky k Laným přec(J5m)
Jsi zván co dávný milený všem host(J5m)
a já bez tebe nejdu na věnec(J5m)
No půjdu Hanuš dí To zdvořilost(J5m)
a sama sebou rozumná věc(J4m)
již tuláctví mám svého právě dost(J5m)
Nuž ať se romantika jinam klidí(J5f)
chci člověkem být v spolku druhých lidí(J5f)
Též sousedy a staré známosti(J5m)
se musím naučiti znovu znát(J5m)
odložit mládenecké necnosti(J5m)
co manželství nadějný kandidát(J5m)
Nuž ve vší promluveno vážnosti(J5m)
já velké plány nosím v hlavě stále(J5f)
o naší budoucnosti a tak dále(J5f)
A svazek přátelský obnoven čile(J5f)
při sklence vína(J2f)
V krajině vlídné rovina kde malá(J5f)
kol kolem vrchy lesy lemována(J5f)
se přívětivě krajem prostírala(J5f)
stávala víska Jezerem jež zvána(J5f)
Na břehu říčky vstříc se usmívala(J5f)
jak z vody ku hrám družek stoupá panna(J5f)
Tak bílé domky na říčky té břehu(J5f)
se tísnily jak připraveny k běhu(J5f)
A mezi nimi ponořeny v sadu(J5f)
jak každý domek přívětivě vísky(J5f)
se plnuly šeré zdi starého hradu(J5f)
Snad upomínal velký rybník blízký(J5f)
kde honilo se za letního chladu(J5f)
divoké ptactvo kachny slípky lysky(J5f)
tak mnohým teplým milým večerem(J5m)
že rovina ta byla jezerem(J5m)
Jen množství rybníků a malá řeka(J5f)
po nádherné hladině vodní zbyla(J5f)
jež tichá v létě z jara prostořeká(J5f)
přečasto s šumem z břehů vystoupila(J5f)
jakoby jezero v němž z dávna žila(J5f)
zas plnit chtěla mocném ve výlevu(J5f)
a mstít se lidem v malomocném hněvu(J5f)
To pánů Laných bylo sídlo rodné(J5f)
Svým jmenem dí jak v Čechách vísky jiné(J5f)
že na dně stojí hladiny dřív vodné(J5f)
jež víc a více bohužel nám hyne(J5f)
U Laných hlučno pekou smaží vaří(J5f)
a v chlévě na dvoře a po všem lese(J5f)
se drůbeži a zvěři špatně daří(J5f)
tak že se nářek k nebi od všad nese(J5f)
V kuchyni hospodyně však se stará(J5f)
jak vyhověti panstva vzácné chuti(J5f)
Od ohně jako ozářena hárá(J5f)
a služebnictvo ku pospěchu nutí(J5f)
To řeže přikládá a škube párá(J5f)
žertuje překáží a leccos kutí(J5f)
takže je hospodyňka v zoufalosti(J5f)
již toiletty čas a jedou hosti(J5f)
To starší dcera nyní paní v domě(J5f)
neb pán jest vdovcem Tomiliska vládne(J5f)
však ač se dívčina ta drží skromně(J5f)
přec neleká se obtížnosti žádné(J5f)
Lanýho rod byl asi velmi starý(J5f)
a chvalně znám již v zemi ode dávna(J5f)
Pán nynější byl žvavý rázný jarý(J5f)
a pilnost jeho ve všem neúnavná(J5f)
Se sousedy měl neustále sváry(J5f)
a dobyl vítězství již často slavná(J5f)
nad nejlepšími v kraji advokáty(J5f)
ba poslední snad prosoudil by šaty(J5f)
A proto soud jej žádný nezaleká(J5f)
Teď pravé rozhodnutí soudu čeká(J5f)
zda u lesa kes na hranici dřevo(J5f)
stát nemá v jeho gruntě o sáh v levo(J5f)
Již ponenáhlu sjížděli se hosté(J5f)
buď v ekypáži nebo v bryčce prosté(J5f)
Též oba naši od včerejška známí(J5f)
se v jedné bryčce rázem dostavili(J5f)
A jiných pánů hojnost s nimi dámy(J5f)
tak mnohý andílek zde roztomilý(J5f)
že muse mé již schází skoro hlas(J5m)
by slušně opěvala výbor krás(J5m)
Na štěstí hodiny již udeřily(J5f)
co znamení že k obědu jest čas(J5m)
a hosté za stoly se usadili(J5f)
co v také chvíli koná každý z nás(J5m)
Pan Hanuš stejným zůstal jako vždycky(J5f)
muž hladkých mravů ve všem obeznalý(J5f)
vždy obezřelý řek bych politický(J5f)
Od všech si získal svrchované chvály(J5f)
Ba doved být i velmi poetický(J5f)
kdy krásná očka aneb duše krásná(J5f)
jej v závod zvala v nebe lásky jasná(J5f)
Však nyní málo okolí si všímá(J5f)
cit zimný jakýs v něm se znáhla budí(J5f)
Tu zjev se vznesl jeho před očima(J5f)
jenž žár již s pola shaslý v jeho hrudi(J5f)
podivným rozhřál jemným plamenem(J5m)
jak blesk kdy tryskne jasným pramenem(J5m)
Neb Tomiliska vešla jednoduše(J5f)
jež právě rozkaz dala poslední(J5m)
a spokojena byla v hloubi duše(J5f)
že před chvílí zvonili k poledni(J5m)
Kol pozdravila všechny dobroduše(J5f)
a polibivši otce známé dámy(J5f)
usedla mezi hosty za jich stolem(J5f)
Jak někdy náhoda si hraje s námi(J5f)
a Mílek jest jí pravým apoštolem(J5f)
po jedné otylý pán s krásnou pleší(J5f)
snad bůžka čtveráka to posel pěší(J5f)
po druhé straně přítel seděl náš(J5m)
pan Aleš Hanuš jemu vis a vis(J5m)
Pan Aleš zdál se modlit otčenáš(J5m)
či hledal v hlavě moudré rozpravy(J5m)
či verše kul což bylo snáz(J4m)
on mlčí ani slůvka nepraví(J5m)
jen usmívá se někdy v rozpaku(J5m)
a hledí jak by padal z oblaků(J5m)
Konečně přešel tichý Rubikon(J5m)
a mluví ale co as slova tklivá(J5f)
a tklivý byl též jeho řeči ton(J5m)
Až konečně se ptá Zda slečna zpívá(J5f)
a v duchu slyšel hlas již jako zvon(J5m)
Nezpívám dí a s úsměvem se dívá(J5f)
Já také ne dí na to poeta(J5m)
Tož můžem zpívat tichá duetta(J5m)
To jediný byl také jeho vtip(J5m)
na který v rozpacích se mohl zmoci(J5f)
Tu cítil jakés demonické moci(J5f)
v své hrudi jedem zakalený šíp(J5m)
A poněvadž již bylo po desertu(J5f)
zmizením konec spáchal tomu žertu(J5f)
Pan Hanuš za ním patřil v tichém smíchu(J5f)
a Tomiliska skoro uražena(J5f)
Odpusťte jemu slečno dí jí v tichu(J5f)
Jest povaha to tklivá rozechvělá(J5f)
on nezná přetvářky ni lichou pýchu(J5f)
Ah tak dí Timiliska udobřena(J5f)
A mluví o hudbě a poesii(J5f)
též o modě a při tom kávu pijí(J5f)
Zrak ještě jiný za Alešem se díval(J5f)
jejž soucit vřelý účastenství zlatil(J5f)
že kdyby byl jen tušil co on skrýval(J5f)
on bez prodlení byl by zpět se vrátil(J5f)
Zrak dívčí temný nad postavou jasnou(J5f)
v němž život v zřídle čistém divák tuší(J5f)
jakoby zrak nad dívčí tváří krásnou(J5f)
vyléval září svojí světlou duši(J5f)
a v pohledu tom ona celá žila(J5f)
Zrak ten jak slunce nad okolím vládnul(J5f)
a budil jas kam jen se jednou díval(J5f)
Však žádný smělec posud neuhádnul(J5f)
co on v své hloubi nevyzpytné skrýval(J5f)
To Lenka sestra Tomilisky byla(J5f)
A tak byl Hanuš zase uveden(J5m)
zpět v kruhy kterým v dlouhém oddálení(J5f)
již napolo se zdál být odcizen(J5m)
On odvyknul si zvyklé lenošení(J5f)
a užitečně živ byl den co den(J5m)
Nastala jeseň Přípravy zas k jaru(J5f)
se v hospodářství pilné konaly(J5m)
V zem uvláčenou k zdánlivému zmaru(J5f)
zas hospodáři zrno oddali(J5m)
Pak země pokryla se rouškou bílou(J5f)
jakoby rozsypal tam pán bůh peří(J5f)
Tu hospodyňka ručkou pilnou čilou(J5f)
můž stvořit v domě ráj kdy noc se šeří(J5f)
a krbu domácího býti Vílou(J5f)
tou dobrotivou v kterou duch můj věří(J5f)
jíž každý muž vzdá obdiv povinný(J5m)
jemužto svátostí klid rodinný(J5m)
Tak u Hanuše pozdě za večera(J5f)
tři přátelé seděli o samotě(J5f)
v myšlenkách zříce do nočního šera(J5f)
kde vichr vířil v okna v divé slotě(J5f)
že milo bylo sedět v teplé síni(J5f)
a hledět ven jak šero nebe stíní(J5f)
a zrůstá v noc jež v prostoru se vkrádá(J5f)
Tu k teplým kamnům přátelé si sedli(J5f)
Tak povznáší se v zimě mysl ráda(J5f)
v útulném teplém koutku chvílku nedlí(J5f)
Muž mladý seděl Alši k pravé straně(J5f)
Ač jinoch téměř přec byl v tváři vážný(J5f)
co kmet jejž sklály kruté času zbraně(J5f)
On málo kdy se usmál jako maně(J5f)
jak by byl opustil jej anděl strážný(J5f)
ten anděl života našeho štěstí(J5f)
již na vždy a on trpkost měl jen nésti(J5f)
To Arnold byl(J2m)
Ten trojlístek přátelský seděl dnes(J5m)
A zadumáni v oheň zřeli snivě(J5f)
co venku pod vichřicí sténal les(J5m)
a Meluzina v krbu vyla divě(J5f)
Jim doutník povyhaslý se rtů kles(J5m)
a minulý rok zjevil se jim živě(J5f)
jak zimní kraj přes který vichr svistí(J5f)
střásaje žloutnoucí se stromů listí(J5f)
Tu Aleš dlouhé ticho náhle zrušil(J5f)
Dnes u tebe jsem hostem milý Jene(J5f)
Mně jest jakoby žár v mých žilách bušil(J5f)
jenž myslí obraz za obrazem žene(J5f)
Mně jest jakobych temně nyní tušil(J5f)
že štěstí mnou tak dávno vytoužené(J5f)
již téměř rukou dosáhnouti mohu(J5f)
a přec že pochybou se rouhám bohu(J5f)
Tu probudil se Hanuš z přemýšlení(J5f)
a úsměv zkrášlil ušlechtilé tahy(J5f)
Nuž vypravuj mi poeto své snění(J5f)
Však napřed věz již příteli můj drahý(J5f)
že tajemství tvé neznámo mi není(J5f)
Já zajisté ctím vzácné tvoje snahy(J5f)
To budiž tobě napřed za útěchu(J5f)
A nyní vyprávěj již bez oddechu(J5f)
Jsem ovšem snílek Aleš odhovořil(J5f)
a znáš mne dobře i vše moje touhy(J5f)
Ty víš jak často sebe sám jsem mořil(J5f)
pro vytoužený ideál sen pouhý(J5f)
Jsem takovým jakým mně svět ten stvořil(J5f)
a nebudu již jiným po ten život dlouhý(J6f)
či krátký prchavý jak motýl plachý(J5f)
jenž sčítá žití křídel za rozmachy(J5f)
Dnes měl jsem sen Jak vidění to bylo(J5f)
Tys realista Pro tě význam nemá(J5f)
co by se jakous tajnou rouškou krylo(J5f)
Pro tebe říše vesmíru jest němá(J5f)
pokud jí slovo vědy neodkrylo(J5f)
Však duše mohútnýma perutěma(J5f)
se já prolétám říší neobsáhlou(J5f)
nad skutečností žití pouští spráhlou(J5f)
V obdivu před lidským se duchem skláním(J5f)
jenž pevnou rukou kreslí hvězdám dráhy(J5f)
a neúnavným věčným namaháním(J5f)
vše živly krotí v službu svojí snahy(J5f)
jenž vesmír prolétá jak blesku pláním(J5f)
v bezednou hloub i světla lesklé prahy(J5f)
jenž staví železnice telegrafy(J5f)
pro celou přírodu má paragrafy(J5f)
Však básník dítě fantasie smělé(J5f)
jediným rozmachem svých mocných křídel(J5f)
předstihnuv budoucnosti věky celé(J5f)
života veškerenstva zbádá zřídel(J5f)
nejkrasší hvězdy staví na svém čele(J5f)
a vraceje se z nebešťanů sídel(J5f)
vám poklady své z veškerého světa(J5f)
jak štědrý boháč perly v číše metá(J5f)
Mně o velké se společnosti zdálo(J5f)
V rozsáhlém sále za pokrytým stolem(J5f)
se vážné jednání as odbývalo(J5f)
a množství známých sedělo tam kolem(J5f)
již milí mně ač není jich již více(J5f)
Jak za živa tak jasné měli líce(J5f)
I tvého otce jsem zřel vedle máti(J5f)
Ostatní hosté z mysli se mi tratí(J5f)
Jen Lenku jsem zřel naproti mně sedět(J5f)
a s upjatostí na matku svou hledět(J5f)
jež rozprávku as důležitou vedla(J5f)
A tvář má jakýms nepokojem bledla(J5f)
Můj nepokoj se zmáhal víc a více(J5f)
kdy ona s úsměvem tu na mně vzhlédla(J5f)
tak bílá lahodná jak holubice(J5f)
a vstavši ruku přes stůl podávala(J5f)
Já s unešením vzhůru zíral na ni(J5f)
má pravice se marně namáhala(J5f)
uchopit jejich útlých bílých dlaní(J5f)
Postava její průhlednou se stala(J5f)
jak asi nebe bývá za svítání(J5f)
pomalu jako kouzlem ztrácela se(J5f)
obrysy bledly netratíce v kráse(J5f)
S upřímným úžasem zřím za postavou(J5f)
jak z místa svého mizí a se tratí(J5f)
svou tváří lahodnou a usměvavou(J5f)
jak by se chtěla se mnou rozžehnati(J5f)
až zcela zmizela v prostoru tmavou(J5f)
Já červánky zřel do oken mi pláti(J5f)
a prázdné místo kde dřív Lenka stála(J5f)
záplava nebe rudá zaujala(J5f)
Tu Arnold nejmladší z nich pravil zvolna(J5f)
Já nejsem poeta však poetů se vážím(J6f)
však přede vším se člověk býti snažím(J5f)
Nač jitřit rány místa duše bolná(J5f)
a oddávat se v snění čarokruhy(J5f)
jež k sobě vábí jako lesklé hvězdné pruhy(J6f)
za jasné letní noci po nebi se pnoucí(J6f)
Nač toužit do těch výšin nedostižných jasů(J6f)
a dusit v prsou touhu žití vroucí(J5f)
a přehlušovat naschvál oněch hlasů(J5f)
jež k životu se hlásí a to právem(J5f)
Duch zdravý můž jen bydlet v těle zdravém(J5f)
a radovat se plně z požitků té země(J6f)
jíž náleží až těla do skonání(J5f)
Nač tedy ono marné namahání(J5f)
chtít porozumět citům jež se hlásí temně(J6f)
tak beztvárné jak výpary ze stínů říše(J6f)
a otravují dechem pochybou jenž dýše(J6f)
každinký jarý pohyb na tom světě(J5f)
Ten krátký život v kvapném jeho letě(J5f)
má bez toho v zápětí mnohou nudu(J5f)
Nač světobolem přišlým od západu(J5f)
jenž hubí energii vůli sílu mladu(J6f)
jinochů našich zvětšovat si trudů(J5f)
Neujdu tomu čím po smrti budu(J5f)
však na zemi chci býti tím čím jsem(J5m)
ve plném smyslu slova člověkem(J5m)
Ne loutkou která jako slabé proutí(J5f)
se klátí pochybou neb žalem rmoutí(J5f)
Chci tvorem být jenž vůlí činem svět proniká(J6f)
a ač i umírá přec v smrti nezaniká(J6f)
Výborně Hanuš děl Arnolde sláva(J5f)
Tys pronesl zde slova mužná zdravá(J5f)
Já náhled tvůj jen s pola Jene sdílím(J5f)
odtušil snivým hlasem Aleš zas(J5m)
Snad chybuji že promarňuji čas(J5m)
tím sněním jak to nazýváte as(J5m)
že za přízrakem nedostižným pílím(J5f)
a že se vyhýbám rozkošným žití chvílím(J6f)
Já jinak živ být ani neumím(J5m)
a pro to nepatřím snad mezi vás(J5m)
To jenom dobře příliš dobře vím(J5m)
že za ty sny jež obraznost mi splétá(J5f)
bych s radostí dal vše poklady světa(J5f)
Ba věřím že to co od nepaměti(J5f)
si jednou vykouzlil duch člověčenstva smělý(J6f)
víc beze stopy v prázdno nezaletí(J5f)
brž zde neb jinde jednou v skutečnost se vtělí(J6f)
A přec hle z jakých náhod to se spřádá(J5f)
co nazýváme lidským životem(J5m)
Toť přec jen nepřehledná skutků řada(J5f)
a my z nich vidíme jen onen lem(J5m)
jenž jako ve světle se slunce jeví(J5f)
jak světla tvar ať neživý či živý(J5f)
My patříme naň vlastním názorem(J5m)
jak mění se a střídá proud ten divý(J5f)
však o původu jeho nikdo neví(J5f)
Logika života aj dvojostrý to meč(J6m)
jenž ruku neobratnou snadno raní(J5f)
však i když vítěznou podniknul seč(J5m)
i vítěze přemůže toutéž zbraní(J5f)
gordický přetna úzel života(J5m)
Tak Arnold opáčil a končil řeč(J5m)
Však život přec jen dále kolotá(J5m)
ať jednotlivci mrou dí Aleš s ohněm v oku(J6f)
Co zbylo by nám vytrhnouce z celku(J5f)
ten život jednotlivce kapku z veletoku(J6f)
Jen houba po rozkoši po výdělku(J5f)
Jen pohleď na tu velikánů řadu(J5f)
a projdi světodějů věčné listy(J5f)
zda nejsou jako proudy vodopádu(J5f)
jež u pramene svého sice čisty(J5f)
dál kalné bouří krvavé též místy(J5f)
již nesou kmeny vyrvané i písek kalný(J6f)
přeskvostnou perlu též i balvan valný(J5f)
zničené štěstí mrtvoly vše v spěchu(J5f)
vždy dále dále až do oceánů(J5f)
však Totéž tvrdím já děl Arnold na to(J5f)
Ba žádný netušil z nás v žití ránu(J5f)
byť počátek měl jako pramen čistý(J5f)
zda žití proud mu bláto dá neb zlato(J5f)
Jen konec všech nás nepochybně jistý(J5f)
Ba věř mi hochu světa děje celé(J5f)
jsou babylonský zmatek bez účele(J5f)
Již ustaň Arnolde Pak tvor jenž myslí(J5f)
nech v zoufání se ponoří a zhyne(J5f)
Duch světa nedá obmezit se čísly(J5f)
on bez mezí věčností volně plyne(J5f)
Jen ten jenž nedotkne se země prachu(J5f)
jenž povýšen nad kal a vášní rmut(J5m)
ten vzhůru vlétne čist a nedotknut(J5m)
zíraje věčnosti vstříc beze strachu(J5f)
minulost lidstva přehlížeje jasným okem(J6f)
jež věků aeony se proudí veletokem(J6f)
Toť pouhá theorie Hanuš odhovořil(J6f)
Ba po tisíce let již lidský duch se mořil(J6f)
by zbádal záhady ty věčné(J4f)
Systemy na systemy filosof nám staví(J6f)
však ať si každý sám vybere system pravý(J6f)
To vše jsou pokusy jen nekonečné(J5f)
chtít změřit šíré moře lžicí malou(J5f)
My nepoznáme pravdu dokonalou(J5f)
jen pokud zrcadlí se v naší duši(J5f)
Ten obraz však jejž ona v sobě tuší(J5f)
se k pravdě má as tak jako vody kapka jedna(J6f)
k velebné kráse moře nepřehledna(J5f)
Což milý Jene Arnold na to vece(J5f)
co já mám říci Bez domova vlasti(J5f)
a neokusiv nikdy rodinných těch slastí(J6f)
jež mladí jediné nám sladí přece(J5f)
Bez otce matky postrkován světem(J5f)
mám pochybu že jsem byl nemluvnětem(J5f)
Neb vyrost jsem jak rostou v lese stromy(J5f)
jež bouře odchovaly svými hromy(J5f)
Ký div že za úkory toho světa(J5f)
mě pomsty myšlenka trápila kletá(J5f)
Tak osudné já přišed na rozcestí(J5f)
jsem zkoušet chtěl co hřích co právo jesti(J5f)
a vynutiti nebi co nám skoupě skrývá(J6f)
zda za tím jeho modrem onen nepřebývá(J6f)
jejž slepý lidé zovou otcem bohem(J5f)
Vždyť pochyboval jsem o mnohém(J4f)
Tu děvče potkal jsem zda k svému štěstí(J5f)
Byl andílek to tělem s srdcem holubičím(J6f)
I pravil jsem si dívku tuto zničím(J5f)
Však jeli bůh pak zachrání ji lehce(J5f)
Však proč můj ret to dále vyznat nechce(J5f)
Ta již jsem zničit v rozmaru chtěl divém(J5f)
mě naučila znáti žití cenu(J5f)
ji zbožňuji co milovanou ženu(J5f)
já obdivuju v snažení ji tklivém(J5f)
kdy nemluvněti dává pramen žití(J5f)
Já poznal to co v celém živobytí(J5f)
mně bylo neznámo a věru k smíchu(J5f)
tož lásku bázeň o Marii moji(J5f)
Já často probouzím se v nepokoji(J5f)
a ohlížím se s bázní v nočním tichu(J5f)
a nad ženou se spící skláním tiše(J5f)
zda živa jest a ona klidně dýše(J5f)
Tak před tou ženou pokořen jsem v pýše(J5f)
že ptávám se zda bůh své anděly nám ssýlá(J6f)
že vše mé hříšné snahy v dobré obrátila(J6f)
Tak i ten život třeba malicherný(J5f)
se zdá již tomu který všechno zkusil(J5f)
jenž ví že je to hltoun bezeměrný(J5f)
jenž miliony v náruči svém zdusil(J5f)
že štěstí naše jedna noc to herny(J5f)
kde ztráta získá výhra prohrává(J5m)
až usmrtí nás hra ta krvavá(J5m)
jenž vše to zkusil který dobře ví(J5m)
že říše mocné klesly se své výše(J5f)
jak svadlý list jenž sotva objeví(J5m)
zda z růže trhán aneb ze cypříše(J5f)
přec pocítí jakési úlevy(J5m)
kdy na blízku na srdci milém dýše(J5f)
jež samotu v níž život jest jen břémě(J5f)
nás ručkou něžnou snášet učí jemně(J5f)
Po městech zbořených jsem druhdy chodil(J5f)
v nichž živý kypěl jednou lidu tlum(J5m)
po zříceninách v půlnoci mne vodil(J5f)
anděla křídel nepoznaný šum(J5m)
v ta místa kde se tyran v krvi brodil(J5f)
kde zvítězilo zvíře klesl um(J5m)
a přec kde zdánlivě i svatost mřela(J5f)
jak na prázdno jen vymrštěná střela(J5f)
kde vše je tiché porobené bídné(J5f)
i v koutě nejbídnějším neustává(J5f)
se vznášet k slunci v poušti bezelidné(J5f)
zář něžná jako z pláče usedavá(J5f)
se vznáší rysy dívčí tváře klidné(J5f)
Ta zašlou krásu slávu oplakává(J5f)
vše v světě vstává září pak se kácí(J5f)
ve časů proud z nejž nic se nenavrací(J5f)
A přec vám volá hlas jenž není lhář(J5m)
Jest věčné něco nepohnuté krásné(J5f)
jak nejkrásnější stvořena kdy tvář(J5m)
jež vznáší stále klidné se a jasné(J5f)
před námi výš a výš až v slunce zář(J5m)
toť ideál jenž nikdy neuhasne(J5f)
ve prsou lidstva které za ním pílí(J5f)
v naději plno neúmorné síly(J5f)
Snad člověk nad bahnem jen bublina(J5m)
se svými idealy shasíná(J5m)
Jest vojínem zde člověk v žití časném(J5f)
jenž na stráž postaven v přetěžké zbroji(J5f)
by po smrti se zastkvěl v hávu jasném(J5f)
povolán k jinému těžšímu boji(J5f)
Snad bez účele žijeme a hasnem(J5f)
a v stálém umíráme nepokoji(J5f)
bez naděje že krunýř těžký složí(J5f)
s nás v lepším životě kdes ruka boží(J5f)
Proč vůbec žijem A když žijeme(J5m)
zda jsme zde na světě přec něco platni(J5f)
My jíme spíme dýšem pijeme(J5m)
smějem se pláčem chvíle do ostatní(J5f)
Však zda svůj osud sami vineme(J5m)
Pak věru jsme to všichni tkalci špatní(J5f)
Však jiná otázka zda žijem darmo(J5f)
Co život jest Než k nesnesení jarmo(J5f)
jež pro to většina jen lidí nese(J5f)
že neví jak si od něj pomoci(J5m)
že před neznámým něčím jen se třese(J5f)
jak před tyranem klečí otroci(J5m)
neb cestující před lupiči v lese(J5f)
kdy nemohou se zbavit přemoci(J5m)
Vždyť každý člověk ždá si život věčný(J5f)
a přec když mře je málo kdo z nich vděčný(J5f)
A jiný jenž by rád se žití zbavil(J5f)
jemuž se zdá být pouhým břemenem(J5m)
přec nerad by se na onen svět stavil(J5f)
s kol krku zavěšeným řemenem(J5m)
či s jedem který žaludek nestrávil(J5f)
s rozbitým kulí hlavy temenem(J5m)
či s srdcem krkem ve dví a tak dále(J5f)
jak v modě nyní světu dávat vale(J5f)
To proud jest který nikdo nevyhloubá(J5f)
neb kol nás kypí nese nás a šumí(J5f)
jest tvůrce náš a jest též naše zhouba(J5f)
On na čas naplní nás citem dumy(J5f)
až domýšlivý dost se nevychloubá(J5f)
že nejlépe on tomu porozumí(J5f)
však když jsou prsa jeho pýchy plna(J5f)
tu pohltí jej jedna proudu vlna(J5f)
Ty otázky si čilý lidský duch(J5m)
již po tisíce let co vzdušné hrady staví(J6f)
on ptá se všehomíra jehož ruch(J5m)
je v propast věčnosti odnáší jako vánek hravý(J7f)
Nižádná odpověď nám nezazněla(J5f)
z té propasti jíž nevidíme ke dnu(J5f)
byť lidský duch až k nebi zvednul čela(J5f)
přec nerozluští z hádanek těch jednu(J5f)
Zvlášť v našem století jež o všem pochybuje(J6f)
jehožto skepsis tak daleko sahá(J5f)
že téměř vlastní jsoucnost uznat váhá(J5f)
ač bystrým duchem všehomírem pluje(J5f)
po poznání se žena lesklou drahou(J5f)
jak Lucifer chtě strhnout smělou rukou(J5f)
tu zář jež Promethea slávou jest i mukou(J6f)
On sochu Memfickou chce zříti nezastřenou(J6f)
svou nesmrtelnou snahu zosobněnou(J5f)
v postavě krásy poznati ji nahou(J5f)
Zda jako v oné starověké báji(J5f)
blesk smělce před odkrytím pravdy zdrtí(J5f)
Zda to co za živa nám smyslů rouška tají(J6f)
se v kráse nezhalené zjeví lidem v smrti(J6f)
Zde tam jsme zase kde jsme započali(J5f)
Jsme děti doby své nuž plujme nad ní(J5f)
již orůženi září v niž se nebe halí(J6f)
co doly v tmu se hrouží vichry dují zrádní(J6f)
Nech bázlivec se chytá modly v strachu(J5f)
ve víře v povodni že neutone(J5f)
nech jiným posměchem jest žití bezúhonné(J6f)
a v požitku se denním válí v blátě(J5f)
po slávě touží marné neb po zlatě(J5f)
my v předsvitu již pohroužení nachu(J5f)
bez bázně hleďme propasti té ke dnu(J5f)
jež u nohou se našich otevírá(J5f)
my mějme myšlenku a víru jednu(J5f)
Tu slibme přátelé jak na ostatky svaté(J6f)
dochovat věrně dětem jedenkráte(J5f)
myšlenku lásky jež se rozprostírá(J5f)
jak velký svatý kruh kol trpícího lidu(J6f)
v ní obsaženo vše ta skončí jeho bídu(J6f)
to jeden buď náš zákon jedna víra(J5f)
V ní rovnost bratrství jak prapor letí v mračna(J6f)
který by ráda strhla v bláto podlost lačná(J6f)
za praporem tím v před ve bouře blesky(J5f)
a neuhněme bratří z závratné té stezky(J6f)
vždyť vede k zdroji světla nad propasti bezdné(J6f)
z mrákoty pekel v lásky věčné říše hvězdné(J6f)
z oka zroseného slib ten čet druh druhu(J6f)
I dleli obejmuti ve přátelském kruhu(J6f)
To divná byla doba v ony časy(J5f)
boj o dědictví ducha neblahý(J5m)
a zároveň též svatý plný spásy(J5f)
jenž nezměrné měl pro svět dosahy(J5m)
a posud šíří po Evropě jasy(J5f)
Mním onen zápas plný odvahy(J5m)
jenž ve Francii zničil robství samé(J5f)
jejž velkou revolucí nazýváme(J5f)
I po Slovanstvu rozbřesklo se všudy(J5f)
Jak tma prchaly před tou září bludy(J5f)
A zář tu hlouček vyvolenců chová(J5f)
a neúnavně šíří v lid svůj chudý(J5f)
jej kříse jmenem posvátného slova(J5f)
A ejhle mocí boží div se stal(J5m)
že Čech domněle mrtvý z rakve vstal(J5m)
Taková byla doba v naší vlasti(J5f)
kdy nový rok do hrobu uložili(J5f)
Též masopust se vrátil rozpustilý(J5f)
však netušil že tančí nad propastí(J5f)
neb popelec již zlatil české hory(J5f)
jak jitra první blesk svobody zlatem(J5f)
a na čele psal všem memento mori(J5f)
neb po něm přiletěla vesna s chvatem(J5f)
ta vesna jakých posud málo bylo(J5f)
a s příštím jejím vše se proměnilo(J5f)
Jak z jara náhle teplý vítr vlahý(J5f)
sníh na horách a v lesích rozhřívá(J5m)
že z břehů překypují vodní dráhy(J5f)
a divný jakýs šumot zaznívá(J5m)
přes lesy hory roviny a svahy(J5f)
jakoby síla tvůrčí ohnivá(J5m)
jež před aeony věků shnětla zemi(J5f)
vanula v hluku stromů haluzemi(J5f)
Tajemný nevyzpytný hýbe ruch(J5m)
veškerou pode sluncem přírodou(J5m)
že nestačí nám téměř ani sluch(J5m)
by zvuky pojal jež se kolem dmou(J5m)
jakoby otřásal se vešken vzduch(J5m)
a sdílel rozkoš jíž se prsa dmou(J5m)
té matce zemi že tak slavně zvučí(J5f)
co pupen na proutku vstříc jaru pučí(J5f)
Takové šumy nově zkvětlou vesnou(J5f)
nad ledem Evropy jak bouře táhly(J5f)
ty šumy národů jež bouří děsnou(J5f)
jsou těm již na svatá jim práva sáhli(J5f)
až v řevu jejím trůny ve prach klesnou(J5f)
jak stromy kácí k zemi orkán náhlý(J5f)
neb vůle národů jest vůlí boží(J5f)
kdy na váhadlo světa meč svůj vloží(J5f)
Kdy ve Francii království v nic kleslo(J5f)
a Filip Louis korunu s hlavy sňal(J5m)
tu jak by Evropě tím dano heslo(J5f)
jediný požár po všech vlastech vzplál(J5m)
Červené strašidlo se z hrobu vzneslo(J5f)
jež Bonaparte děl že zažehnal(J5m)
Červená bílá kokarda a píka(J5f)
a v ústech křik Ať žije republika(J5f)
To Francie dědictví osudné(J5m)
děsilo strašidlo jak obludné(J5m)
jež v noci pije krev(J3m)
jak upíra prý divý noční zjev(J5m)
jenž předčasně se musel ve hrob klást(J5m)
To zaplatila krví každá vlast(J5m)
neb jeden rozmach lidu zničil v chvatu(J5f)
půlvěké dílo pánů byrokratů(J5f)
Též u nás zaznělo jak bouř když vstává(J5f)
Náš milý Ferdinand král dobrotivý(J5f)
navrátil Čechům stará jejich práva(J5f)
Tu zřít jste měli drazí boží divy(J5f)
jak zajásali robotníci Sláva(J5f)
Lid jak by zkusit chtěl zda v skutku živý(J5f)
tancoval jako medvěd s kožichem(J5m)
jak by měl hlavu spitou pod víchem(J5m)
A jaká radost Francové dřív páni(J5f)
a biřicové mušketýr a vrátný(J5f)
a jak jen slouli všichni tulipáni(J5f)
již hnětli odírali lid náš statný(J5f)
ti všichni měli býti vylupáni(J5f)
neb od nynějška měl být zákon platný(J5f)
před kterým nebyl poddaný ni páni(J5f)
pán jako sedlák platil li jen daní(J5f)
Robota zrušena ba na mou duši(J5f)
tak mnohý tatík volal tiskna děti(J5f)
a ženu k prsoum natáhněte uši(J5f)
vy volni jste a ne jen pouhé smetí(J5f)
jež pod kočáry pánů dobře sluší(J5f)
Ta zvěst od chýše k chýši letí(J4f)
s modlitbou za dobrého krále pána(J5f)
jehožto čest buď na vždy požehnána(J5f)
Však mnohý povážlivý hlavou třese(J5f)
a bojí se a s nedůvěrou hledí(J5f)
Kdo ví co budoucnost nám nepřinese(J5f)
Vždyť po vždy páni jenom po tom sledí(J5f)
by vzali zas co dali Ostřezte se(J5f)
Však oni sami jenom dobře vědí(J5f)
kdy mají povolit to jen že musí(J5f)
Že Francie se bojí povolají Rusy(J6f)
Neb co se jedněm příliš mnoho zdálo(J5f)
již svobodných se báli národů(J5m)
to naopak zas druhým bylo málo(J5f)
neb mnohý myslil se tu svobodu(J5m)
co pravý ráj v němž nic se nedělalo(J5f)
v němž každý nebeskou měl lahodu(J5m)
dle vůle jinému směl natřít záda(J5f)
jejž za to ještě živit měla vláda(J5f)
Zřízení v naší Praze Svornosti(J5m)
To měl být vyvolený strážců sbor(J5m)
jenž nad občanskou měl bdít volností(J5m)
nic nedopustit vlasti na úkor(J5m)
Též ovšem nutné okoličnosti(J5m)
jež s sebou nese politický spor(J5m)
nám českého zbudily Lafayetta(J5f)
ve vůdci Svornostů na podiv světa(J5f)
Tak velký panoval po Praze zmatek(J5f)
že nikdo nevěděl co vlastně chce(J5m)
a každý chtěl přec světit samý svátek(J5f)
Sám pán bůh vymalován v čepičce(J5m)
jak noční na Prahu zří s nebes vrátek(J5f)
a z okna trojhranného takto rce(J5m)
Ba jestli rozumím já tomu žertu(J5f)
chci na místě se sám odevzdat čertu(J5f)
A na venku byl teprv Babylon(J5m)
Tam národní zřízena obrana(J5m)
a neptejte se jaký to byl shon(J5m)
kdy prvně ve zbraň byla svolána(J5m)
Veliký rozhoupán na návsi zvon(J5m)
by lidem zvěstoval již od rána(J5m)
že nastal velký konstituční den(J5m)
a pro to přijdiž každý ozbrojen(J5m)
A bylo podivné to ozbrojení(J5f)
ten v ruce okovaný nesl cep(J5m)
ten starý palaš držel bez řemení(J5f)
ten kyj v němž natlučen byl hřeb na hřeb(J5m)
a onen zbroj pro kterou jmena není(J5f)
Zas onen nesl flintu starý střep(J5m)
z kterého nebezpečno vystřelit(J5m)
a podobně byl ozbrojen ten lid(J5m)
Ten s kosou jako polský kosinýř(J5m)
hrdinsky kráčel jako jde za rosy(J5f)
poctivý sekáč kosit luční pýř(J5m)
o jedné botě ten a onen bosý(J5f)
A za nimi se táhla v dél a šíř(J5m)
z vesnice mládež hučíc jako vosy(J5f)
Však jistá část jich měla helebardy(J5f)
ti hrdě zvali se národní gardy(J5f)
Pak ženy za nimi vždy ovšem táhly(J5f)
jak kometa na nebi ohon vleče(J5f)
zlověstný ohnivý a neobsáhlý(J5f)
Ty mřely z úzkosti že krev již teče(J5f)
a proto táty synky zapřisáhly(J5f)
by moudře prchli z nejpřednější seče(J5f)
tak napřed garda byla připravena(J5f)
že v boji vezme nohy na ramena(J5f)
An svobody jim nikdo neupíral(J5f)
tak zatím v míru stály pušek kolby(J5f)
Však za to v hospodách se zástup sbíral(J5f)
v němž pro svobodu lítávaly holby(J5f)
To velmi rád měl hostinský pan Cmíral(J5f)
řka že to zkoušejí se nové volby(J5f)
A po každé když holba v hlavu letí(J5f)
že mladá konstituce křest svůj světí(J5f)
Však ve Frankfurtě sněmík německý(J5m)
parlament zvaný jako mudrc seděl(J5f)
a skoro jako paša turecký(J5m)
i české Slovany tam dostat hleděl(J5f)
Náš Palacký však Čechy za všecky(J5m)
jak známo tehdy rázně odpověděl(J5f)
My nepatříme do německé říše(J5f)
je na to píseň Šuselka nám píše(J5f)
A Parlamentu jako na protivu(J5f)
povolán slovanský sjezd do Prahy(J5m)
Tu český lev zas počal ježit hřívu(J5f)
po staletích po prvé na vrahy(J5m)
a svět zřel ideu slovenskou živu(J5f)
radostně hlásat plnou odvahy(J5m)
My bratři od Balkánu po Šumavu(J5f)
zbožňujem jednu matku svatou Slávu(J5f)
Vše dobrý konec mohlo ještě vzíti(J5f)
Již řádné volby jsou k sněmu(J4m)
V národě nové jako živobytí(J5f)
se k vývoji chystalo pokojnému(J5f)
když mladí nedočkavci míru syti(J5f)
předčasným ohněm zvrátili vše k zlému(J5f)
Nastaly známé Svatodušní svátky(J5f)
pro národ osudné a smutné zmatky(J5f)
Jako vykouzlena vystupuje Praha(T6f)
z ranních řeky mlh sen čarůplný(T5f)
Slunce vyšlo paprsk jeho chvíli váhá(T6f)
pohleď jen matka naše drahá(T4f)
U nohou ji hrají Vltaviny vlny(T6f)
královský hrad bílý nade městem trůní(T6f)
Petřín zadumaný kyne jarní vůní(T6f)
Libušino sídlo Vyšehrad náš tvrdý(T6f)
ještě stojí nad pověstnou kněžny tůní(T6f)
jako slavných otců zlatý prestol hrdý(T6f)
Vše se leskne třpytí ranním na výsluní(T6f)
kde však triumfů jest na sta neli více(T6f)
kde jest diadem jenž krášlil tvoje líce(T6f)
matko osiřelá královno ty padlá(T6f)
jež jsi panovala nad obzorem světa(T6f)
Koruna jak růže nevěstina svadlá(T6f)
spadla v prach a místo ní se trní vplétá(T6f)
místo jasu slávy temnost dlouholetá(T6f)
Mlha modravá jež nad vodou se nesla(T6f)
poháněna slunkem jako závoj bílý(T6f)
ponenáhlu zcela ke hladině klesla(T6f)
šat jak z údů lepých čarokrásné Víly(T6f)
Po ulicích se tu šiřil šumot žvavý(T6f)
ne jak jindy každodenně bývá hravý(T6f)
kdy se na trh klidně obyvatel beře(T6f)
ale horečný šum v den jak bitvy dravý(T6f)
před bouří kdy úzkostlivě zamykají dvéře(T7f)
Pustyť ulice jen málo kdy se kdosi(T6f)
z úkrytu ven bezpečného poodváží(T6f)
Každou chvíli chodec na předměty vráží(T6f)
které pohozeny náhody jak losy(T6f)
ulice po šíři celé přepažují(T6f)
nábytek rozličný stoly sesle truhly(T6f)
ohněm na polo změněné v černé uhly(T6f)
postele piana hradbu naplňují(T6f)
Uvnitř sudy drobným pískem nasypány(T6f)
aneb dlažbou vytrhanou po ulici(T6f)
chránit měly zvenčí bojující(T5f)
srážet první nával kulí zhoubné rány(T6f)
Mnohý toilettní skvost z pokoje dámy(T6f)
který krášlíval as ženy útvar lepý(T6f)
pohozen zde mezi bezcennými střepy(T6f)
obraz života denního velké dramy(T6f)
Na ten způsob nakupena jako hora(T6f)
trčela ta hradba do ulice pusté(T6f)
na temeni jejím připjat k žerdi tlusté(T6f)
prapor vytýčen a na něm trikolora(T6f)
Po všech ulicích staveny také hrady(T6f)
lid je nazýval jak jinde barikády(T6f)
Ta o které mluvím u Konviktu stála(T6f)
tak vysoká že se nedobytnou zdála(T6f)
Uvnitř živo pestré mihají se zbraně kroje(T7f)
jaké nevídány nikdy za pokoje(T6f)
Ano ženy oděny v šat mužský také(T6f)
s rozpuštěným vlasem zbroji všelijaké(T6f)
místo šperků k zavěšení zbraní sponky(T6f)
bojovaly s muži jako Amazonky(T6f)
Bylo ticho Taký krátký oddech v bouři(T6f)
někdy po hukotu hromů kyne náhle(T6f)
Pak se oblohou blesk délky neobsáhlé(T6f)
jako jasný meč z nějž rudá krev se kouří(T6f)
okamihem provine A za ním s třeskem(T6f)
s praskotem jak kdy se klenba nebes lomí(T6f)
ode pólu v pól zahučí mocné hromy(T6f)
chorál varhan obrovských jak nad nebeskem(T6f)
Taký oddech nastal právě v barikádě(T6f)
sledy boje pokud rychlost času stačí(T6f)
odstraněny na ručest a vše se tlačí(T6f)
do domu jenž vedle velké ku poradě(T6f)
Útok odražen a padlí odnešeni(T6f)
pouze stráže na svých místech zbyly(T5f)
Na důkaz že posud ukončen boj není(T6f)
z dálky temně bubny vojska rachotily(T6f)
v hluk ten stále slyšno na vše zvony bití(T6f)
nad Prahou pak hukot děl jak hromobití(T6f)
Na domě jenž rohem chránil barikádu(T6f)
do kterého odešli teď na poradu(T6f)
na střeše kde jenom kousek místa bylo(T6f)
množství drotárů se kolem uhostilo(T6f)
Nádoby držely naplněné vodou(T6f)
k tomu cíli kdyby puma padla(T5f)
aby chránili dům před nehodou(T5f)
Jiní křičeli že mají umývadla(T6f)
plna oleje vroucího která zvrátí(T6f)
na vojsko snad chtící na dům šturmem hnáti(T6f)
V domě pestrý dav teď jídlo přinešeno(T6f)
studenti dělníci rozličných tam lidí(T6f)
náhoda jak koho do hromady svedla(T6f)
vše jest mezi sebou pestře pomíšeno(T6f)
Ti tam rokují ti zbraně svoje cídí(T6f)
jiná část si za stůl k odpočinku sedla(T6f)
V ústraní jsou pro raněné místa(T5f)
kde jim ruka něžná ulevení chystá(T6f)
Dále náčelníci přijímají zprávy(T6f)
kam se ku vítězství chýlí boj ten dravý(T6f)
Mezi nimi vůdce a náš známý starý(T6f)
Arnold vynikal jak sokol jarý(T5f)
Jak jest změněn jindy ponurá tvář jeho(T6f)
výrazu nabyla jistě vznešeného(T6f)
Nadšení posvátného lze číst zřejmě na ní(T6f)
při tom odvahu a smrti pohrdání(T6f)
Oděn jako druzí blusa modrá temně(T6f)
přepásána pásem s dvěma pistolema(T6f)
jiného odznaku vůdcovského nemá(T6f)
poděbradku se lvem znakem české země(T6f)
ovšem na hlavě s kokardou trojbarevnou(T6f)
Právě přišel posel k němu s velkým chvatem(T6f)
potřísněn kryt prachem s rozedraným šatem(T6f)
List čte Arnold diví se pak s tváří hněvnou(T6f)
odhodiv jej stranou hledí zadumaný(T6f)
an tu v buben bití k novému znak boji(T6f)
v řinkot zbraní rozličných se pojí(T5f)
Z domu spěchá k barikádě ves dav branný(T6f)
Arnold vzchopil se a z ticha zahovořil(T6f)
Marnéť tedy vše ve pomoc doufat marné(T6f)
předčasnéť národa vzplanutí to žárné(T6f)
neuprosný osud jenž nás posud mořil(T6f)
zvítězil my hyneme zde darmo(T5f)
Jakby jinak zvyklý na staleté jarmo(T6f)
lid náš bázliv potácí se v spaní(T5f)
usne zas jak bídák klesá za svítání(T6f)
Venkov nepřispěje gardy rozehnány(T6f)
Praha neodvrátí sama zhoubné rány(T6f)
Veta po naději Zda však zoři ranní(T6f)
které nad námi se celým nebem klíčí(T6f)
bouře krvavá též na vše časy zničí(T6f)
Ne Nech zhyneme však z našich mrtvol vstane(T6f)
svobody květ jednou Kéž se stane Pane(T6f)
Hlas tu dívčí mírný ale plný víry(T6f)
za ním ozval se co zvonku ohlas čírý(T6f)
Ohledl se překvapen a s tváře mraky(T6f)
zahnaly mu z náhla Mariiny zraky(T6f)
Mlčky podal ruku té jež před ním stála(T6f)
mírna ale odhodlána na vše(T5f)
Cestu v budoucnost mu žena ukázala(T6f)
Vyšli stiskem ruky sobě s bohem davše(T6f)
Hradba obsazena připravena k boji(T6f)
Na vrcholi pod praporem Arnold stojí(T6f)
patře do ulice kde se vojsko šíří(T6f)
bubny rachotí a bodáky se blyští(T6f)
z předu dělo za ním statní granatýři(T6f)
Však tu jiný průvod spěchá po bojišti(T6f)
dáma matka mladá ulicí tam kráčí(T6f)
k ustrašeným prsoum tisknouc malé děcko(T6f)
tak že průvodkyně obě sotva stačí(T6f)
Nevidí než nemluvně jež pro ni všecko(T6f)
na světě jež pěstí láskou bezeměrnou(T6f)
nemá pro ty hledu jež ji doprovází(T6f)
a tu náhle vidí barikádu černou(T6f)
před sebou jak nepřístupnou trčet hrázi(T6f)
Nazpět nemožno a jak se dostat k předu(T6f)
Arnold spatřiv dole státi matku bledu(T6f)
třesoucí se nevědoucí sobě rady(T6f)
volá Nebojte se paní u nás zrady(T6f)
A hned sstoupiv dolů béře děcko matce(T6f)
děcko u prsou jak dřímající sladce(T6f)
podává je druhu který výše stojí(T6f)
ten pak třetímu až prosto nebezpečí(T6f)
Za ním matka spěchá v stálém nepokoji(T6f)
ale vděčna svůj ač nejeví dík řečí(T6f)
V patách za ní kráčí průvodkyně obě(T6f)
dvorně ozbrojenci provázeny(T5f)
kteří s pohnutím zří na ubohé ženy(T6f)
Teprv za hradbou oddechly trochu sobě(T6f)
Dělo zahřmělo a bitka započala(T6f)
kosa smrti jako trávu lidi žala(T6f)
Obklíčena hradba vojskem v polokruhu(T6f)
půlvěncem jak ohněm jenž vždy úže(T5f)
svíral obrance jak v žhavém kruhu(T5f)
Střely vyrývaly z řady mnohé muže(T6f)
Viděli jste bouři na horách Jak mračna(T6f)
z propasti se ku temeni hory derou(T6f)
vrou a kypí o závod se s vichrem perou(T6f)
dosáhnouc až vrchol část jich značná(T5f)
prudkým větrem zklána nazpět padá(T5f)
vře a klokotá a kypí až pak znovu(T6f)
vzhůru žene k cíli z bezedného rovu(T6f)
V oblaky se znovu sráží mlha šiky skládá(T7f)
až dosáhne cíle ač ji vichor sráží(T6f)
přesmekne se přes hřeben a střemhlav letí(T6f)
jako v plesu přes horu an nic jí nepřekáží(T7f)
načež s větrem spěchá k hoře druhé třetí(T6f)
Taktéž barikáda jako ona hora(T6f)
útočníky nazpět do hlubiny metla(T6f)
vstala posléz opět volna plna hrůzy(T6f)
báječná jak hlava divoké Medusy(T6f)
na hřebeně jejím trikolora(T5f)
červánek jak v záři příšerného světla(T6f)
Po stranách a výše vzhůru oblak sírný(T6f)
čpavý opojný se nade domy vznášel(T6f)
až konečně průchod nad ulicí našel(T6f)
načež prosmeknul se paprsk slunce mírný(T6f)
osvěcuje raněné i padlé na bojišti(T7f)
Zbraně pohozené v spoustě té se blyští(T6f)
Krátký oddech Arnold prohlíží své šiky(T6f)
postrádá tak mnohé statné bojovníky(T6f)
Ví že sečteny jsou míru okamžiky(T6f)
Proto sestoupiv do bojovníků kruhu(T6f)
k tázavým tak vece zrakům svojich druhů(T6f)
Děkuji vám spaseni jsme pro tu chvíli(T6f)
ale ne na dlouho Vyšlo slunce sice(T6f)
proto abychom je více nespatřili(T6f)
Obětí již drahých padlo na tisíce(T6f)
na tisíce snad jich padne zítra ještě(T6f)
v dny budoucí až se vše v svou kolej vrátí(T6f)
Slunce východ zřeli jsme tak přespanilý(T6f)
ale vyšly mraky bouře divé deště(T6f)
v nichž se záhy svobody zář zlatá ztratí(T6f)
Venkov pokořen z něj nekyne již spása(T6f)
my jsme osaměli jako na ostrově(T6f)
v prostřed povodně jež kolem zhoubou jásá(T6f)
chvíle jen a zhynem v žaláři neb v rově(T6f)
Volte sami co nám dále činit zbývá(T6f)
Umlknul a do kola se zvolna dívá(T6f)
na ty tváře v davu rozličného lidu(T6f)
toho bída hnala z rodinného klidu(T6f)
toho láska zhrzená či děva lepá(T6f)
popud temný toho pomsty žádost slepá(T6f)
chtivost lupu vášeň horká touha boje(T6f)
v život divoký a nepokoje(T5f)
Čistá nadšenost pro volnost čarokrásnou(T6f)
jinému jak bleskem v duši povytryskla(T6f)
tak že zamiloval postavu tu jasnou(T6f)
ona v oči krev mu zbraň do ruky vtiskla(T6f)
zapomněl na otce matku život mladý(T6f)
viděl ji jen ji na rumech barikády(T6f)
Darmo odpovědi ale od nich čeká(T6f)
na kterou se těší které se i leká(T6f)
Mlčí všichni jedni k zemi hledí z tuha(T6f)
jiný pátrá kradmo v tváři svého druha(T6f)
zdali rozhodné as slovo nevysloví(T6f)
Pozdě k rozvahám však neb již bubny víří(T6f)
Dělo zahřmělo a nastal útok nový(T6f)
jako zeď jdou k předu statní granatýři(T6f)
Znova rozpoutána boje dravá zloba(T6f)
rána rány blesk a střela střelu stihá(T6f)
již se bodáků les nade hradbou mihá(T6f)
dolů kloní rozhodná se blíží doba(T6f)
Hradba proražena jako pevná hráze(T6f)
která dlouho nad povodní vítězila(T6f)
až se provalila zhoubná živlu síla(T6f)
Každý krok přichází vítězům však draze(T6f)
Darmo ale každý jako lev se brání(T6f)
darmo se střech chrlí vřelou vodu(T5f)
marnéť obránců jest namáhání(T5f)
nezadržíť vojsko u pochodu(T5f)
Arnold nezraněn a nesa trikoloru(T6f)
jako kapitán stál na tonoucím voru(T6f)
podle Marie(T3m)
Tu se sklání smrtonosné pušky ústí(T6f)
proti němu z blízka Marje ale skokem(T6f)
v stranu onu letí pozdě puška spustí(T6f)
žena klesá k zemi s prostřeleným bokem(T6f)
Arnold napaden sám z druhé strany(T5f)
darmo odrážet se snaží prudké rány(T6f)
Nejbližšího stihlo jeho dlouhé kopí(T6f)
jiné šavlí sklál tu švihla jasná střela(T6f)
strhnouc jemu čapku s vysokého čela(T6f)
zároveň pak v prsa se mu bodák topí(T6f)
Barikáda klesla vše se halí v kouři(T6f)
přes mrtvoly padlých bitva dále bouří(T6f)
Nastala již noc a v jejím temném lůně(T6f)
mračno vyvstalo a v něm je bouře skryta(T6f)
Časem blesku záplava se vznesla obrovitá(T7f)
časem hrom rachotil ze hluboka duně(T6f)
Noc jak poselkyně smrti město hlídá(T6f)
v kterém posud zuří boj a jeho hlasu(T6f)
ne nebi bouř živlů odpovídá(T5f)
Země s nebem vzeplanuly v blesků jasu(T6f)
zářících na věže širé vlny domů(T6f)
v neustálém hřmění kanonů a hromů(T6f)
Tichý větérek jak upomínka letí(T6f)
přes ty rovy kleslých v boji do podsvětí(T6f)
Památka jich z náhla v nepaměť se halí(T6f)
proč však bojovali proč i umírali(T6f)
Kde se výsledek as toho boje skrývá(T6f)
Mudřec nezbádá to hypothesou smělou(T6f)
nepochopí to též prsa úzkostlivá(T6f)
Jest to kapitolou žití neveselou(T6f)
hádankou již rozluští jen duše vřelá(T6f)
ideou nadšená čela hrdá smělá(T6f)
Na hranici v žaláři či v barikádě(T6f)
na kříži či guillotinou vazbou v kládě(T6f)
od počátku světa až na naše časy(T6f)
nová myšlénka se vždy jen v krvi hasí(T6f)
Letí jako maně vypuštěná střela(T6f)
nevědouc zda zaryje se v lidská těla(T6f)
Žití člověku se stává pouhým zvykem(T6f)
tak že málo kdo chce býti mučenníkem(T6f)
Pravda ale chce mít srdce naše celá(T6f)
Nač zde truchlit Jeden z nadšenců těch padlých(T6f)
napsal do denníka lístků žlutých svadlých(T6f)
Pryč se zármutkem na mém hrobě(J4f)
kéž růže jenom červená mi zkvete(J5f)
kéž skřivan vesele zazpívá sobě(J5f)
Při pohřbu mém též příliš netruchlete(J5f)
a vzpomeňte si v této vážné době(J5f)
že jsem vás učil milovat a rcete(J5f)
Co nad smrt lepšího jež vše to spojí(J5f)
co lidská vášeň nebratrsky dvojí(J5f)
Tak v Praze naznačil jsem situaci(J5f)
by čtenář o všem rozhled měl a míru(J5f)
A nyní Musa má se na čas ztrácí(J5f)
z politického Babylonu víru(J5f)
a plna lásky konečně se vrací(J5f)
k jednomu z obou mojich bohatýrů(J5f)
jenž zapomenut skoro do čista(J5m)
byl velitel národní gardista(J5m)
Tož k Alši na něhož jsme zapomněli(J5f)
Neb Hanuš do sněmu zas kandidoval(J5f)
co zatím u něj přípravy se děly(J5f)
by Roháč v čele gardy vyrukoval(J5f)
až řádně cvičen bude pluk ten smělý(J5f)
Co starý vojín on se zaradoval(J5f)
a hrdým zíral na vše strany čelem(J5f)
když Hanuš děl Tys gardy velitelem(J5f)
Též doktor Vácslav ovšem gardu zřídil(J5f)
a Křepelka jí v čelo postaven(J5m)
Co veterán on zbraně pilně cídil(J5f)
a svědomitě cvičil každý den(J5m)
Jej nikdo v přísné službě neošidil(J5f)
On často s chloubou vyrukoval ven(J5m)
před okna zámku aby viděl pán(J5m)
že není darmo vůdcem jmenován(J5m)
Tu často žid se připlet v první řadu(J5f)
by viděla jej vrchnost milostivá(J5f)
On při povelu neměl žádnou vadu(J5f)
jen na pušku se s jakous bázní dívá(J5f)
by nespustila na něj třeba v zadu(J5f)
neb zbraň ta jako hadice je lstivá(J5f)
Vše v pořádku šlo v každém povelení(J5f)
až do času kdy došlo k vystřelení(J5f)
Křepelka velí Ostře nabíjejte(J5f)
Nabijí všichni žid pak s ostatníma(J5f)
Pak dále Zápalky na pánve dejte(J5f)
Tak činí všichni žid to dělá s nima(J5f)
Teď jeden dva tři se mnou počítejte(J5f)
Nuž k líci zbraň Žid s ramene ji snímá(J5f)
Teď Palte Zamhouří žid oči pálí(J5f)
vykřikne Aj vaj po zemi se válí(J5f)
Však Křepelka byl hrd na svoji práci(J5f)
Pochvalou vyznamenán po cvičení(J5f)
vždy jako jenerál se s gardou vrací(J5f)
pro nějž je heslem Smrt neb zvítězení(J5f)
Však nadarmo se také netrmácí(J5f)
po cviku nastalo vždy posvícení(J5f)
Pan Vácslav neskrbil a jídlo pití(J5f)
již před vítězstvím gardu slávou sytí(J5f)
Jednoho rána v takém blahém žití(J5f)
vše v pořádku se obyčejném dálo(J5f)
kdy slyšno náhle střelbu z dáli hřmíti(J5f)
Že od Prahy to přichází se zdálo(J5f)
vzdálené pod obzorem hromobití(J5f)
jak ze země by dutě zaznívalo(J5f)
v okolí celém budíc ohlas valný(J5f)
až zavířil v to poplach zvonku žalný(J5f)
A lid se sbíhá trne co se děje(J5f)
Též garda národní již na ručest(J5m)
ku shromaždišti společnému spěje(J5f)
A každému tak bolně v srdci jest(J5m)
neb střela z děl jak hřmění zemí chvěje(J5f)
a přitom šíří kol se hrůzná zvěst(J5m)
Potáhnem ku Praze a proti vrahu(J5f)
To bombardují matku naši Prahu(J5f)
Tu od matek a žen se taký kvil(J5m)
pozdvihnul v celém gardy okolí(J5m)
že Křepelka se tehdy rozzlobil(J5m)
Jak bleskem plálo oko sokolí(J5m)
hledajíc vhodný hněvu svého cíl(J5m)
Ba jestli bůh mi vrátit pozvolí(J5m)
z té strašné vojny tak se slavně zařek(J5f)
pak na původcích ztrestám babský nářek(J5f)
Však jeho garda mnoho nedbala(J5m)
co sliboval jí vůdce po návratu(J5f)
neb Křepelky se přec tak nebála(J5m)
vždyť každý čekal jistou žití ztrátu(J5f)
Když opravdová hra jim nastala(J5m)
tu mnohý rád by okázal již patu(J5f)
Žid v nejbližším se lese vykrad z řady(J5f)
a začal operovat za jich zády(J5f)
Tak tuším nazývá se strategicky(J5f)
co jmenujeme pochod zpáteční(J5m)
vzal nohy na ramena prosaicky(J5f)
Však naší gardistové stateční(J5m)
bez bázně ku předu stoupali vždycky(J5f)
jak by byl k parádě čas sváteční(J5m)
Nad židem vysloveno Anathema(J5f)
že za mák kuráže žid v těle nemá(J5f)
Než Křepelka dbal na pořádek rázně(J5f)
a pět a dvacet dostal v okamžení(J5f)
kdo nedržel se předepsané kázně(J5f)
Tak žádnému do smíchu jestě není(J5f)
Ta hůl jim odňala však trochu bázně(J5f)
a mimo to též rázné povelení(J5f)
Též to jim dodávalo kuráže(J5m)
že s sebou měli dosti menáže(J5m)
Neb ženy nanesly jim buchet dolků(J5f)
že vzdychali těžkými pod tornistry(J5f)
Kdo jen měl matičku neb milou holku(J5f)
kdo při odchodu zachoval zrak bystrý(J5f)
ten nacpat si toho moh bez okolků(J5f)
co stačilo by pro tři řádné mistry(J5f)
však jaké mistry moje Musa mlčí(J5f)
neb všichni mívají žaludek vlčí(J5f)
Tak od Prostředka táhla přes háj blízký(J5f)
ku Praze statná národní ta garda(J5f)
a pokud byla vidět přes les nízký(J5f)
jediná jenom ještě helebarda(J5f)
zazníval pláč a nářek celé vísky(J5f)
jejž slušně nemůž zpívat píseň barda(J5f)
Nech srdnatě sbor kráčí granatýrů(J5f)
Já nazpět musím k svému bohatýru(J5f)
Neb náhlá přišla od Laného zpráva(J5f)
že obě jeho dcery milované(J5f)
an nikdo netušil že válka dravá(J5f)
tak náhle v lůně samé vlasti zplane(J5f)
jak často se to v živobytí stává(J5f)
až z Krkonoš být mají povolané(J5f)
Neb netušíce jak as osud smýšlí(J5f)
si na Sněžku až s příbuznými vyšly(J5f)
I vyslal Vácslav posly bez meškání(J5f)
již po damách se úzkostlivě shání(J5f)
Pan Vácslav Alši svěřil úkol hlavní(J5f)
By koňmo proniknout až k horám hleděl(J5f)
jak činívali bohatýři slavní(J5f)
A kdyby tam se o nich nedozvěděl(J5f)
měl pátrat na horách a dále vůkol(J5f)
tak dlouho až by vykonal svůj úkol(J5f)
Připraven ještě večer komoň jeho(J5f)
též zbraně nutný ovšem přídavek(J5m)
každého bohatýra srdnatého(J5f)
tak ozbrojen byl statečný náš rek(J5m)
rodinnou šavlí známou druhdy slavně(J5f)
za pasem pistolí se blyští hlavně(J5f)
za čapkou pero spjaté drahokamem(J5f)
jenž v záři slunka zlaté jiskry roní(J5f)
však jasnější blesk hárá v oku samém(J5f)
Na čižmách dole ostrolenky zvoní(J5f)
Nuž pozdě již Náš rek se spánkem sílí(J5f)
by jako za starých dob bohatýři(J5f)
slib slavný někdy sobě uložili(J5f)
že pokud osud krutý neusmíří(J5f)
a nedobudou předmět sobě milý(J5f)
chtí v odříkání bloudit světa šíří(J5f)
a válčit s kouzelníky obludami(J5f)
a nepolíbit žádné cizí dámy(J5f)
Tak Aleš v duchu plném romantiky(J5f)
si představoval výpravu tu také(J5f)
On válčil s rytíři a s kouzelníky(J5f)
a přemáhal obludy všelijaké(J5f)
až konečně měj za to naše díky(J5f)
že zdráv byl mysli čisté bezemraké(J5f)
poklidně usnul jako spravedlivý(J5f)
Měl šest a dvacet let nuž jaké divy(J5f)
Pan Aleš vstal jak skřivan zapěl ranní(J5f)
a potom na koně vsed za svitání(J5f)
prohlédnuv jeli dobře osedlaný(J5f)
Byl onen čas to svěží vonný ranní(J5f)
kdy oko naše těká na vše strany(J5f)
v posvátném snivém jako zadumání(J5f)
kdy hluboko jest slunce pod obzorem(J5f)
na zemi tma a předsvit plyne horem(J5f)
Nad lesy daleko tam na východu(J5f)
jak Orientu tajůplná báj(J5m)
nám duši jímá jako v luzném svodu(J5f)
že daleko tam někde skryt jest ráj(J5m)
až posud ukryt tajem lidstva rodu(J5f)
kde není bolu věčný kyne máj(J5m)
jejž někdy lidský duch zde pozatuší(J5f)
kdy jako lásky blesk se mihne duší(J5f)
A vzduchem svěžím lašťovice družná(J5f)
šveholíc jako šipka lítala(J5m)
a napínala křídla útlá pružná(J5f)
jakoby návrat světla vítala(J5m)
Tu Alše jala touha jará mužná(J5f)
by vzletěl s ní kde v dáli svítala(J5m)
ta jasněmodrá čistá obloha(J5m)
kam duše ráda touží ubohá(J5m)
Kde skřivan vysoko tam pod nebesy(J5f)
jak zvonek jasný v nebi zavěšený(J5f)
pěl všehomíru vítězné své plesy(J5f)
A dále opět zpěvák bezejmenný(J5f)
pěl hymnu svou ve široširé lesy(J5f)
kterými rytíř náš jel osvěžený(J5f)
povolným klusem ponořen jsa v šeru(J5f)
jež svítání jen vykouzlit můž věru(J5f)
Přes dlouhopusté lesy ku Sázavě(J5f)
se blížil Aleš na to z jejich stínů(J5f)
On vyjel z nich kdy slunko vyšlo právě(J5f)
a spatřil ladnou vodu Sázavinu(J5f)
modravé mhy se po ní nesly hravě(J5f)
a vplétaly své duhy do modřínů(J5f)
jež rozstaveny cesty na pokraji(J5f)
se šeptat zdály o pozemském ráji(J5f)
z hloubi žvavá žežhulice(J4f)
mu zavolala na cestu své Kuku(J5f)
kdy slunce zasmálo se jemu v líce(J5f)
Tu pozvedna on vzhůru pravou ruku(J5f)
jakoby vítal boží zřítelnice(J5f)
v svém svěže rozprouděném srdce tluku(J5f)
jel bez pýchy však s onou hrdostí(J5m)
jíž vědomí jen můž dát volnosti(J5m)
Však zároveň též od božího rána(J5f)
na levo slyšet jako táhlé hřmění(J5f)
jež v pružném vzduchu znělo jako hrana(J5f)
až v hloubi lesů v pouhý šum se mění(J5f)
On věděl tam že Praha milovaná(J5f)
a byl by k ní se pustil bez prodlení(J5f)
tam nadšená by jeho duše ráda(J5f)
kde duní jako bouře kanonáda(J5f)
Však přísahal že dříve vysvobodí(J5f)
dvě milé slečny z moci Rybrcoula(J5f)
jak na rytíře čestného se hodí(J5f)
Z nich jedna Mliska druhá Lenka sloula(J5f)
a pro to že mu nic as neuškodí(J5f)
když jako bludný bohatýr se toulá(J5f)
Však přijde časně dost když vyhrá Praha(J5f)
by rodákům svým pomoh tepat vraha(J5f)
Tož chytře aby ušel léčkám zrádným(J5f)
jel přes most Sázavu jenž kryje řeku(J5f)
a bystrým krokem spěchal svahem spádným(J5f)
kde Čertem oral Prokop v dávném věku(J5f)
Na štěstí nepotkal se ještě s žádným(J5f)
kdo moh by pohnouti jej ku outěku(J5f)
však vůdcové jak často činí velcí(J5f)
do lesů zahnul vlevo ke Kostelci(J5f)
Tu neopustiv ani svého sedla(J5f)
snídaní vyňal z pocestného vaku(J5f)
a nechav koně jít kam cesta vedla(J5f)
ponořil do zásoby svoji zraků(J5f)
Pak sluneční zář ještě v láhvi zbledla(J5f)
již k ústům Aleš přihnul bez rozpaku(J5f)
Tak posnídav hned bodnul koně k cvalu(J5f)
že ke Kostelci přijel v hodin málu(J5f)
Zde doptav se že není nebezpečí(J5f)
jel skrze město dále ku severu(J5f)
Však poznával již dobře z lidských řečí(J5f)
že před vojskem již není jistým věru(J5f)
Pobídnul koně ku rychlosti větší(J5f)
že silnice šla plání v rovném směru(J5f)
Pak u Nymburka přes Labe se plaví(J5f)
a cválá dále k Mladé Boleslavi(J5f)
Však zde by málem jeho výpravě(J5m)
učiněn býval přece konec náhlý(J5f)
Neb proti němu v skvostné úpravě(J5m)
husaři přímo ode města táhli(J5f)
a k větší okamžiku oslavě(J5m)
též k zbraním šavlím karabinám sáhli(J5f)
Snad uniforma vzácná se jim zdála(J5f)
a domnívali se v ní jenerála(J5f)
Náš bohatýr však zřel v tom málo zisku(J5f)
by také pocty se mu dostalo(J5m)
i obrátil se oni za ním v trysku(J5f)
několik výstřelů se ozvalo(J5m)
Však Aleš zmizel brzy v lese blízku(J5f)
a jim se záhodno být nezdálo(J5m)
by pustili se za ním an vzal rohy(J5f)
by nepadli snad někam do zálohy(J5f)
Jediný Magyar embér vytrval(J5m)
Snad mněl že je to jakýs vzácný ptáček(J5f)
a do lesa se za Alešem hnal(J5m)
chtě ukořistit asi plný váček(J5f)
Pan Aleš však kdy samoten že znal(J5m)
se proti němu vrátil bez zatáček(J5f)
a vyňav z sedla svého pistoli(J5m)
natáhne míří stiskne pozvoli(J5m)
a v blesku vidí koně protivníka(J5f)
jak s pánem statným k zemi v pádu letí(J5f)
a s řevem po zemi jej chladné smýká(J5f)
Šablenka klesla pěstě ze objetí(J5f)
přes tělo skáceného bojovníka(J5f)
jenž teremtete spustil rázné kletí(J5f)
že dal se zmoci hanby pln a strachu(J5f)
se válel po zemi a zvedal z prachu(J5f)
Však klisna byla mrtva pán pak pod ní(J5f)
On marně vší silou si vypomáhá(J5f)
by osvobodil nohu svoji z pod ní(J5f)
na kterou přikvačila její váha(J5f)
Tu Aleš přiskočil Ha to jste hodni(J5f)
vy páni Maďaři Vám volnost drahá(J5f)
však vaše jen Pro tu jste v boji statní(J5f)
však otroctví vám heslem pro ostatní(J5f)
Poctěte svobodu všech v každé době(J5f)
sic dřív či pozděj octnete se v hrobě(J5f)
To řka hned vložil šavle ostrý hrot(J5m)
na hrdlo Maďara jenž velmi zrot(J5m)
a děl mu Vzdejte se jste zajatý(J5m)
Pak odňal šavli mu a jiné zbraně(J5f)
nač němě hleděl husar vousatý(J5m)
On stále ukazoval k pravé straně(J5f)
až vydobyl tam váček bohatý(J5m)
jejž s párma slovy v cizí řeči svojí(J5f)
podával vítězovi svému v boji(J5f)
Však Aleš zpět mu váček opět vrací(J5f)
a pomoha z pod koně k němu praví(J5f)
Již vězte pane my že nejsme tací(J5f)
Jste svoboden Vám přeju hodně zdraví(J5f)
a chcete li mi vděk dát za mou práci(J5f)
tož podruhé si lépe važte slávy(J5f)
a nebojujte proti svobodě(J5m)
jež posvátna je v každém národě(J5m)
dřív nezvítězí až se lidstvo sbratří(J5f)
Již s bohem Řka to k svému koni spěchá(J5f)
an Maďar s úžasem na vše to patří(J5f)
jak volným klusem odtud dále jechá(J5f)
Pak ohledav se sebral kde co měl(J5m)
ba úžasem na čáku zapomněl(J5m)
Tak seznav nepříznivé poměry(J5m)
náš Aleš musel k řece ku Zámostí(J5f)
a octnul na břehu se Jizery(J5m)
kde teprv poznal že je v bezpečnosti(J5f)
Již večer byl kdy na své bludné pouti(J5f)
k neznámé vesnici jel volným krokem(J5f)
jež od potoka z bujného jak proutí(J5f)
se rozkládala břehu na vysokém(J5f)
I rozhlíží se Aleš hlavou kroutí(J5f)
kraj nezná pozorným vše shlíží okem(J5f)
a konečně že není nebezpečí(J5f)
mu jakýs občan ku otázce svědčí(J5f)
Než hledat noclech co jiného zbylo(J5f)
A věrnému koni též obroku(J5m)
Však svitání jej v lůžku pohřešilo(J5f)
Jak vstal napojil koně v potoku(J5m)
a za chvíli se v něm zas vyjasnilo(J5f)
když kůň jej na sever nes v poskoku(J5m)
Tak konečně den druhý po výjezdu(J5f)
zřel Krkonoše polární svou hvězdu(J5f)
Zde pilně poptávat se počal lidí(J5f)
až našel stopu dlouho hledanou(J5m)
Tak za nimi až na Nový Svět slídí(J5f)
tu však že hru má skoro prohranou(J5m)
k zármutku svému bohatýr náš vidí(J5f)
neb pod jakéhos pána ochranou(J5m)
jenž dlouho od nich prositi se nedal(J5f)
prý dámy odešly jež s touhou hledal(J5f)
To ovšem osudné že pozdě přišel(J5f)
že promarnil tak drahou chvíli mnohou(J5f)
však za šest hodin vůdce mluvit slyšel(J5f)
že dohonit je přece posud mohou(J5f)
Tak rozhodnuv se po obědě vyšel(J5f)
neb mněl že nehody ho nepřemohou(J5f)
Komoně v jisté místo odvést nechal(J5f)
pak bez odkladu s vůdcem v hory spěchal(J5f)
Však na horách tam Krakonoš jen vládne(J5f)
s ním se zdál být rek náš v tuhém sporu(J5f)
Neb sotva první vrchole slez spádné(J5f)
již zřel jak mlha zahaluje horu(J5f)
To ticho kolem jistě bylo zrádné(J5f)
neb posud skryt byl jako v nízkém boru(J5f)
a kráčel tedy v stálém zátiší(J5m)
co před ním posud hory nejvyšší(J5m)
Jak výš a výše stoupal ku vrcholi(J5f)
tak temnější vždy mračen bouřné hávy(J5f)
se tříštily o hory vrchol holý(J5f)
Pak z české strany přilít vichor dravý(J5f)
jenž jako hromem zazněl po okolí(J5f)
on ze propasti vyvřel oblak tmavý(J5f)
že když se oko Alše do ní smeklo(J5f)
on s hrůzou mněl že zírá v samé peklo(J5f)
A vichřice ta vzteklá z jeho vlasti(J5f)
se sápe na něj divě se všech stran(J5m)
a v klečích po kamení kolem chrastí(J5f)
tu na levo byl vichrem náhle rván(J5m)
a tu se opět zachvěla nad propastí(J6m)
Tak promoklý a celý uondán(J5m)
ku předu stále kráčel bez oddechu(J5f)
jakoby život visel na tom spěchu(J5f)
A divý jako démon zaječela(J5f)
mu bouře dravá mokrých do vlasů(J5m)
a smetla klobouk s vysokého čela(J5f)
v jekotných zvuků ryčném ohlasu(J5m)
Tu jakás píseň z důli zahučela(J5f)
že poutník slyší zvuky v úžasu(J5m)
to zvonů slavné jesti vyzvánění(J5f)
či vichřice to slyší bouřné znění(J5f)
To není divá vichřice ba slyš(J5m)
to zní jak matky žalné pění tiše(J5f)
tu plyne dál a zas se nese blíž(J5m)
že zvuk ten sotva slabě v ucho dýše(J5f)
Vše konejší se v ticho Neslyšíš(J5m)
těch zvonů pláč ze spící České říše(J5f)
To zvoní vlasti naší do hrobu(J5m)
či v krasší jitra žasnou ozdobu(J5m)
Tak Aleš v mysli své se zadumal(J5m)
kdy vzpomněl na Prahu Tu jasný blesk(J5m)
se z protrhaných mračen k zemi dral(J5m)
as v slunečnu se vrchol hory lesk(J5m)
že oslněn tou krásou Aleš stál(J5m)
i prchal žal i smutný z prsou stesk(J5m)
Ó ne To k pohřbu zvonů hudba není(J5f)
To k Jitřní Čechům slavné vyzvánění(J5f)
A posilněn tou nadějí a svěží(J5f)
šel rychleji vždy cíli svému vstříc(J5m)
Ten celý kraj co u nohou mu leží(J5f)
se zdál jak ve snu čarná dívčí líc(J5m)
již kochánek on její věrně střeží(J5f)
Ta miláčka však svého neznajíc(J5m)
v snu nepokojném o něho se trápí(J5f)
ký div že Alše zrak se v slzách stápí(J5f)
Tak minuli též Labské prameny(J5m)
a nenalezše nic zas dále kráčí(J5f)
přes vrchole a velké kameny(J5m)
že Alši průvodčí až sotva stačí(J5f)
On pospíchá jak člověk zmámený(J5m)
a sotva na půvaby zraky stáčí(J5f)
jež kolkolem se staví v cestu tiše(J5f)
z velebné přírody té horské říše(J5f)
A slunce zapadalo za hřebeny(J5f)
šedivých mračen na západě v dáli(J5f)
Již modravý byl soumrak rozestřený(J5f)
po stěnách Sněžky které v mraku stály(J5f)
On nad temenem rozraziv se v pěny(J5f)
zastíral chvílemi ty holé skály(J5f)
až vítr utišil se zponenáhla(J5f)
a mračna zvolna ku severu táhla(J5f)
z širé louky čnělo stavení(J5m)
jak v horách obyčejně lidé staví(J5f)
jen s jedné strany bylo z kamení(J5m)
ostatní ze dřeva že byt v něm zdravý(J5f)
být musel pouhé skoro bednění(J5m)
že všemi skulinami vítr dravý(J5f)
se vtíral mezi dřeva bez odporu(J5f)
jak odnést by to chtěl na jinou horu(J5f)
To Wiesenbaude Alši vůdce děl(J5m)
Zde musí být či nejsou v horách více(J5f)
Náš rek však co má říci nevěděl(J5m)
neb náhle vzplanuly mu bledé líce(J5f)
on postavu ve dveřích státi zřel(J5m)
již dobře poznával hned z dálky sice(J5f)
však nevěděl zda zrak jej třeba mámí(J5f)
To Hanuš jest zde musí být též dámy(J5f)
A Hanuši pln oučastenství volá(J5f)
Ten také neví co se to s ním děje(J5f)
však srdečnosti jeho neodolá(J5f)
Přec ač se na přítele vlídně směje(J5f)
jakýsi zármutek ukrývá z pola(J5f)
hlas jeho tichý podivně se chvěje(J5f)
a když se Aleš ptal Kde dámy máš(J5m)
Jen ztrpení děl hned je uhlédáš(J5m)
I společně šli do pokoje dolů(J5f)
Zde Tomiliska před nimi již stála(J5f)
i uvítali srdečně se spolu(J5f)
To dobře že jste zde pak povídala(J5f)
a hlas byl ozvěnou vnitřního bolu(J5f)
Již lépe jest až posud jsem se bála(J5f)
Teď sdřímla trochu Než se sestra zbudí(J5f)
povězte pane co vás do hor pudí(J5f)
Však Aleš dobře pozoroval dojem(J5f)
jejž na ně činil jeho příchod náhlý(J5f)
I zvítěziv nad vnitřním nepokojem(J5f)
přátelům zvěstoval co vědět práhli(J5f)
on zamlčel se nad občanským bojem(J5f)
jenž z Prahy zněl jak hrůzy výkřik táhlý(J5f)
a pouze děl že svého otce jmenem(J5f)
je vyhledal na místě umluveném(J5f)
Že dílem starost o ně dílem touha(J5f)
pohnula otce že jej vyslal vstříc(J5m)
u něho že to zvědavost jest pouhá(J5f)
by hory zřel a přátelství nic víc(J5m)
Že zábavou mu byla cesta dlouhá(J5f)
tu zarděla se ale jeho líc(J5m)
a štěstí že již pro tmu vidět není(J5f)
že nepostřehli jeho uzardění(J5f)
Již zábřesk poslední zápolil s tmou(J5m)
jak červánek do oken slabě šeře(J5f)
Nuž navštivíme naši nemocnou(J5m)
dí Tomiliska pak se napřed béře(J5f)
nahoru přátelé pak za ní jdou(J5m)
I otevírá u komůrky dvéře(J5f)
a ku vstoupení zove oba tiše(J5f)
kde Lenka nemocná tak těžce dýše(J5f)
A vstoupili Tam pokojík byl malý(J5f)
podstřešní sražen jako k jedné straně(J5f)
Červánky v okénku si ještě hrály(J5f)
a zářily na rozpálené skráně(J5f)
děvčátka které v pokryvky se halí(J5f)
a zrakem výmluvným zří tiše na ně(J5f)
jakoby z jejich zraků čísti chtělo(J5f)
co asi u nitru se duše dělo(J5f)
Děvčátko obrázek jak malovaný(J5f)
jakoby zíraly k nim ze oblaků(J5f)
milostné líce nejsvětější Panny(J5f)
tak ve výrazu krásných Lenky zraků(J5f)
se tajil půvab nikdy nepoznaný(J5f)
jak na nebi se jeví za soumraku(J5f)
kdy zem již v náručí se nebe kloní(J5f)
a k Ave Maria klekání zvoní(J5f)
A pohleděvši na oba ty mládce(J5f)
svým temným zrakem něžným laskavým(J5m)
usmála k nim se vděkuplně sladce(J5f)
A úsměv ten byl pro ni nyní vším(J5m)
vzpomínka otci upomínka matce(J5f)
a sestře díky zároveň též jim(J5m)
Pak potěšivše sestry v jejich bolu(J5f)
jim přáli dobrou noc a vyšli spolu(J5f)
Pak o samotě když se nacházeli(J5f)
tu Aleš se vším příteli se svěřil(J5f)
Ten seznav věci jež se v Praze děly(J5f)
příteli svému skoro neuvěřil(J5f)
jak bouří zmítán byl duch jeho smělý(J5f)
svým krokem síně v nepokoji měřil(J5f)
Plán za plánem osnoval ve své hlavě(J5f)
a každý zavrhnul jak povstal právě(J5f)
Konečně spokojil se předvídaje(J5f)
že vše je marné Ó vy zvolal bloudi(J5f)
Vím na jaký to konec všecko hraje(J5f)
Vy mníte že ta krev se pro vlasť proudí(J5f)
a zatím rozplýtvána zmařena je(J5f)
Vás národ soudit bude ba již soudí(J5f)
Ba předvídám jak fraška ta se skončí(J5f)
jež vyvolána vlády od náhončí(J5f)
To na deset let zdrží vývoj doby(J5f)
neb reakce v záloze všude čeká(J5f)
by na svobodu vylila své zloby(J5f)
To pravou metlou jest již pro člověka(J5f)
a přec bych kráčel sám přes samé hroby(J5f)
Mne boj ten při nejmenším nezaleká(J5f)
ač předvídám že u nás bude marný(J5f)
přec půjdu kulím vstříc jak šuhaj švarný(J5f)
A podobně mluvili přátelé(J5m)
Pan Aleš na pohovce tvrdě dřímal(J5f)
jak kdy mu někdo v prachu ustele(J5m)
On poslouchal jak přítel slovy hřímal(J5f)
tak zbožně jak by seděl v kostele(J5m)
Jej výlev citů jeho nedojímal(J5f)
ať co chce kolem uší jemu hučí(J5f)
neb Morfeus jej jímal do náručí(J5f)
A jaký div po cestě utrmácen(J5f)
již konal srdnatě jak bohatýr(J5m)
kdy mnohdy na polo již zdál se ztracen(J5f)
a poprvé dnes v spánku našel mír(J5m)
Ký div že unavením náhle schvácen(J5f)
objímal duchem celý všehomír(J5m)
a zároveň že před ním vystoupila(J5f)
rozkošná ve snu tvářička a milá(J5f)
Snad Lenky nebo Madonny já nevím(J5f)
Vím jen že s usměvem se nad ním sklání(J5f)
Již klid mu přejme já víc neprojevím(J5f)
On umínil si vstáti za svítání(J5f)
by Sněžku zřel jak v příštím zpěvu zjevím(J5f)
v nádherném slunce na východě plání(J5f)
Tu Hanuš uzřel Alše v spánku spásy(J5f)
a outrpností pojat světlo hasí(J5f)
Lesk sotva první vzdáleného dne(J5m)
se oknem do komůrky Alše vloudil(J5f)
a již byl vzhůru mysli lahodné(J5m)
Hned z okna okem po okolí bloudil(J5f)
nebylo ráno právě pohodné(J5m)
však přece vstal V čas přijdu ještě soudil(J5f)
A vyšel Nevlídně jest vítr fičí(J5f)
a mlha za mlhou se ze tmy klíčí(J5f)
Bublaje pramen blízko něho teče(J5f)
pak bahniska pak jenom houštiny(J5m)
jsou nepřehledné kolem nízké kleče(J5f)
A on v té pouští širé jediný(J5m)
se jako poutník chudý k předu vleče(J5f)
Před ním jen do oblak ční Sněžky témě(J5f)
a kolem něho chladná cizá země(J5f)
Oblaka napořád se vzhůru pění(J5f)
přes pravo čnící hory holý hřbet(J5m)
pak letí v divý důl jak v klokošení(J5f)
by z mrákoty povstával nový svět(J5m)
až z jícnu toho jako v překypění(J5f)
je vichr opět vzhůru k Sněžce smet(J5m)
i soukají se po stranách a tlačí(J5f)
jak říše báječné obludy dračí(J5f)
Vzdor vichru který v tváři jemu bije(J5f)
tu s obou stran jej zrádně otočí(J5m)
a šumí syčí kol něj jako zmije(J5f)
náš poutník s úzké stezky nezbočí(J5m)
ač vichřice se v kamení kol ryje(J5f)
a písek jemu metá do očí(J5m)
Až se živly po dlouhém krutém boji(J5f)
již na temeni cíle svého stojí(J5f)
Však výhled zastřen mhou jež kol se nesla(J5f)
a v propasť za horou se kácela(J5m)
Jen chvílemi opona trochu klesla(J5f)
Tu zdálo se že v blesku zachvěla(J5m)
se hora loď jako v bouři beze vesla(J5f)
Tak hora Sinai též se zaskvěla(J5m)
kdy Mojžíš přešel s lidem mořské vlny(J5f)
tak se Sněžky byl pohled kouzlaplný(J5f)
Vysoko v horách jezera dvě černá(J5f)
své vlny temné matně rozjasnily(J5f)
a v pravo v levo propasť bezeměrná(J5f)
v tom zvuky jasné písně zazvonily(J5f)
jak na vzdor bouři pěje duše věrná(J5f)
to skřivan soudruh poutě jeho milý(J5f)
I rozveselen poutník jarou písní(J5f)
též zapěl sám a ušel duše tísni(J5f)
Ta píseň jako hymna k nebi zněla(J5f)
ač vichry divé mu ji od úst rvaly(J5f)
on vystavil vstříc bouři svého čela(J5f)
a mračna se o čelo jak o skály(J5f)
v své málomocné vášni rozrážela(J5f)
Rty mládce vítězně se usmívaly(J5f)
jakoby onen souhlas v srdci tryskl bleskem(J6f)
co chaosu tmu spoutal svitu leskem(J5f)
vod nad propastmi tvůrčím živým dechem(J5f)
a vesmír jemu odpovídal echem(J5f)
v srdci nadšený a plný víry(J5f)
v nadšení věštce ale v pokoře(J5m)
obzíral Aleš drahý kraj ten širý(J5f)
v modlitbě kleče tiché na hoře(J5m)
Duch jeho těkal bez konce a míry(J5f)
přes propasti a hory přes moře(J5m)
k jasnému nad ním skvoucímu se trónu(J5f)
kde vznik a zdroj života milionů(J5f)
v kapli malé před symbolem světla(J5f)
kde růže s poupětem jak Panna květla(J5f)
ostkvěna kolem čela v září zlaté(J5f)
tu tichá přání jemu se rtů slétla(J5f)
jak v modlitbě by srdce jeho spjaté(J5f)
u Krista matky božské všemocné(J5m)
prosilo za děvčátko nemocné(J5m)
I vstal tak klidně k všemu hotový(J5m)
jak s něj by spadly světské okovy(J5m)
Šel opět sám tou cestou pustou zpět(J5m)
A mimovolně Aleš porovnával(J5f)
s tou cestou žití svého truchlý květ(J5m)
tak osamělý že se často ptával(J5f)
proč žije on Proč vlastně stojí svět(J5m)
Však nyní rychle stlačil citů nával(J5f)
neb zdálo se mu že již není bídný(J5f)
co lásky bůh mu v srdci sídlil vlídný(J5f)
A když se blížil k chatě osamělé(J5f)
tu sebe sama mohl poznat s těží(J5f)
neb zdálo se mu že na jeho čele(J5f)
posavad odlesk jasné záře leží(J5f)
jež plála kolem skrání Spasitele(J5f)
A když zřel Lenku opět zdravou svěží(J5f)
zřel očí krásných jasné na výrony(J5f)
tu mněl že vyslyšen jest od Madonny(J5f)
Veselý nastal nyní v chatě ruch(J5m)
jakby se dítky opět ku hrám sešly(J5f)
Pak do Čech obrátil se přátel kruh(J5m)
s jásáním příkré Kozí Hřbety přešli(J5f)
a lahodným se zdál být opět vzduch(J5m)
A jak by ne Vždyť v rodnou vlasť svou vešli(J5f)
A smekše klobouky ji pozdravili(J5f)
jak by to matka byla otec milý(J5f)
Před nimi otevřel se širý kraj(J5m)
jim u nohou hluboké údolí(J5m)
se vinulo jak jeden čarný ráj(J5m)
a oko v nepřehledném okolí(J5m)
hýřilo patříc světa na okraj(J5m)
kde umdlévá i oko sokolí(J5m)
kdy země nezměrný obzírá lem(J5m)
jejž horstvo krášlí jako diadem(J5m)
Obtížné cesty všechny nehody(J5m)
jakoby kouzlem byly zmizely(J5m)
při obraze tom plném lahody(J5m)
i nedbali na žádné svízely(J5m)
jež k žertům staly se jen původy(J5m)
Teď žeň své cesty teprv sklízeli(J5m)
kdy v kraj se opět rodný navraceli(J5f)
a České lesy vstříc jim zašuměly(J5f)
A často zastavivše na své dráze(J5f)
na mnohou horu zřeli v nepřehlednu(J5f)
již poznat se jim zdálo býti snáze(J5f)
až myslili že poznali z nich jednu(J5f)
Či zastavivše se na příkrém sráze(J5f)
s rozkoší zřeli propasti té ke dnu(J5f)
A často kvítí nebo skály látku(J5f)
jak ostatek si brali na památku(J5f)
Pan Aleš snášel jahod nektar sladký(J5f)
neb kvítí kleče větvičku neb jiné(J5f)
a často na sráz odvážil se vrátký(J5f)
že dámy myslíce že pádem zhyne(J5f)
jej s ouzkostí volaly opět zpátky(J5f)
On věřil však že ještě nezahyne(J5f)
a kdyby pokyn jen by Lenky zočil(J5f)
bez váhání by do propasti skočil(J5f)
s důvěrou že jej jakýs anděl strážný(J5f)
v podobě dívky chrání před úrazem(J5f)
Tak vyplnit byl každé přání snažný(J5f)
že nezastavil se ni nad úkazem(J5f)
že Hanuš stal se nad obyčej vážný(J5f)
Šel samoten a napřed jedním rázem(J5f)
jen chvílemi se k druhým ohlídnul(J5m)
by k rychlejší je chůzi pobídnul(J5m)
Kdy příhodnou že našel k tomu chvíli(J5f)
se Hanuš domníval tu k Alši pravil(J5f)
Ty víš jak věci jdou příteli milý(J5f)
Ať v Praze kdo chce vítězství své slavil(J5f)
ty urazíš dnes ještě mnohou míli(J5f)
neb pochod tebe valně neunavil(J5f)
Ty hledět musíš bys se s někým sešel(J5f)
jenž ví zda nepřítel nás nepředešel(J5f)
Bych užil výrazů však strategie(J5f)
tož rozvrhnu co velitel plán celý(J5f)
ty smíš však ve jmenu své poesie(J5f)
opravit návrh svému veliteli(J5f)
Tak mnohý spisovatel při tom získá(J5f)
když starším kollegům svým v hlavě výská(J5f)
Zvlášť literatuře tak panenské(J5m)
kde vrabec bývá držán za slavíka(J5f)
ať třeba zpívá samé písně mdlé(J5m)
hned tleská bravo celá republika(J5f)
jak je to vhod as našim kritikastrům(J5f)
Nuž k věci Návrh můj jest jednoduchý(J5f)
v tom zásluha též jeho právě leží(J5f)
Tys velebystrý Natáhneš své sluchy(J5f)
a zvíš tak které cesty vojsko střeží(J5f)
jak v Praze jest čiň jako bys byl hluchý(J5f)
a na ostatním mnoho nezáleží(J5f)
Tak k nesmrtelné slávě Čechů barda(J5f)
dobudeš vavřín jako avant garda(J5f)
Tak polovážně polou s ironií(J5f)
příteli svému Hanuš rozvrh plán(J5m)
A důkazy ty Alši v oči bijí(J5f)
on cele za důkladný pokládán(J5m)
an v praxi souhlasil i s theorií(J5f)
a proto k němu Alšem souhlas dán(J5m)
Však utichli o budoucí své slávě(J5f)
když dámy obě blížily se právě(J5f)
Překrásné údolí jim kynulo(J5m)
po stranách les s nejž mnohý balvan svislý(J5f)
čněl v Labe jež se středem vinulo(J5m)
tak čarné že si nikdo nepomyslí(J5f)
kdo neviděl je v mocném zanícení(J5f)
tak čisté bujné tančit přes kamení(J5f)
Z kolébky nádherné z hor Krkonoší(J5f)
Tak žvavéť svěží jako dívka mladá(J5f)
jíž bujně v ňadrech život zaklokoší(J5f)
že v zpěvu tancujíc přes dálná lada(J5f)
vyzývá v závod svůdný ke rozkoši(J5f)
jak bohyně ta lásky čarná Lada(J5f)
Tak Labe přes balvany v šumném plesu(J5f)
se valí smavě prostřed tmavých lesů(J5f)
A čím víc opouští hor lesní stíny(J5f)
tím bujnějším a svůdnějším se stává(J5f)
až znenáhla se sklání do roviny(J5f)
a s mladostí též jarost oprchává(J5f)
Tak člověk každý k stáru bývá jiný(J5f)
omrzí veselost i sama sláva(J5f)
a děvče v mládí jako Venus vnadné(J5f)
ku stáru stiší se a sprchá svadne(J5f)
Však každý začátek mít konec musí(J5f)
to zkusili též naši putující(J5f)
Pan Aleš loučí se a v sobě dusí(J5f)
jakousi radost s žalem bojující(J5f)
A přec byl klidným aspoň na oko(J5m)
svou touhu skryl však v srdci hluboko(J5m)
Tu poslední před rozloučením chvíli(J5f)
tak rozkošně užili jako vždycky(J5f)
nám plyne kdy se loučí přítel milý(J5f)
To přirozený ovšem cit jest lidský(J5f)
však proč nám paměť dána by se vryly(J5f)
ty city na věky v ni poeticky(J5f)
Proč paměť přetrvá vše slasti světa(J5f)
a následuje nudnost dlouholetá(J5f)
Proč ubíhá čas někdy lenivě(J5m)
jak hlemýžď plazící se v závod s červem(J5f)
kdy nad námi se vznáší hrozivě(J5m)
náš osud jak by obrovským byl žervem(J5f)
Proč jindy krev nám bouří ohnivě(J5m)
a otřásá nám něco každým nervem(J5f)
kdy osud náš se líně k předu vleče(J5f)
v podobě hrůzy Damoklova meče(J5f)
Však dost již Aleš rozloučil se v městě(J5f)
kde z Nového naň Světa oř již čekal(J5f)
a po neznámé domů pádil cestě(J5f)
jakoby překážky se jakés lekal(J5f)
že pozdě přijde svojí ku nevěstě(J5f)
On bystře okem po okolí těkal(J5f)
zda spatří nepřítele kdes vedettu(J5f)
by Českého zajala poetu(J5m)
Čas který přináší nám zapomnění(J5f)
jest bohů zajisté dar spanilý(J5m)
Jak po létech se vše v nás z gruntu mění(J5f)
Zábavy kterých jsme se stranili(J5m)
po létech krev nám v bujném šumu pění(J5f)
bolesti jež nás uvnitř ranily(J5m)
jsme mněli že se více nezahojí(J5f)
Vše zhojí se ni památka po boji(J5f)
Jen jizvy zbudou někdy palčivé(J5m)
že člověk mimovolně bolem vzlykne(J5f)
při obnovené ráně strašlivé(J5m)
kdy surová se ruka rány tykne(J5f)
či náhodou li látky škodlivé(J5m)
tam vniknou člověk ovšem bolem vzkřikne(J5f)
A kdy to nejvíc bolí víte li(J5m)
Kdy v ránu sáhne přítel příteli(J5m)
Kdy v zapomnění bol jste ztráceli(J5m)
a závoj odhalí vám ruka něžná(J5f)
jenž propast kryl v niž jste se káceli(J5m)
to bol jest nad nějž větší svět ten nezná(J5f)
A přec i tento bol se zacelí(J5m)
vy s vděčností slíbáte ňádra sněžná(J5f)
kdy ručka podá vám lék vašich vzdechů(J5f)
dar nebes první lásku za útěchu(J5f)
Však dokázaná věc že kromě toho(J5f)
jest mnoho jiných duševních též léků(J5f)
bohužel musím říci příliš mnoho(J5f)
jež mohou z bab sdělati samých reků(J5f)
Zda umělé to rekovství či pravé(J5f)
a jakých mívá asi následků(J5m)
rozluštit není úkol Musy hravé(J5f)
jež zná sic umělých těch prostředků(J5m)
však pochybuje že by byly zdravé(J5f)
To rozluštěno bude k posledku(J5m)
kde bude stát jak statní granatýři(J5f)
nadšení lihem z pušek špatně míří(J5f)
Máť báseň moje úkol morality(J5f)
hluboko estheticko ethický(J5m)
můj plán je jednoduchý jednolitý(J5f)
a přitom šlehá bičem prakticky(J5m)
vše nešvar a vášně lidské city(J4f)
jež v citlivůstky vyrůstají vždycky(J5f)
když rovnováha vrozená se zruší(J5f)
jež mezi tělem jest a mezi duší(J5f)
Však musím za svým rekem v nebezpečí(J5f)
Bych pravdu ale řek mne nezavede(J5f)
na scestí ani svůdný příklad něčí(J5f)
bych stvořil kopie snad pouze bledé(J5f)
velikých mistrů v poesii cizí(J5f)
Mě vede pouze touha pravdy ryzí(J5f)
Já neznám falešných těch affektací(J5f)
ni pachtění se po effektních scenách(J5f)
bych zvýšil tím snad vážnost situací(J5f)
v rozličných pravdě nepodobných změnách(J5f)
já nikdy nechlubil se cizí prací(J5f)
po cizích netoužil jsem nikdy ženách(J5f)
Též před cizím dám přednost svému péru(J5f)
Z života pro život já píšu věru(J5f)
Tož krátce věren sobě musím říci(J5f)
že Aleš šťastně navrátil se domů(J5f)
vyzkoumav dříve celou okolici(J5f)
a že nevrazil žádnou na pohromu(J5f)
Zde teprv slyšel pověst kolující(J5f)
jíž každý ulek se jako hromu(J4f)
jenž z blankytu se náhle vynořil(J5m)
že Windischgraetz již Prahu pokořil(J5m)
Že zvítězila strašná kanonáda(J5f)
že gardy národní jsou na útěku(J5f)
že teď nastane teprv bastonáda(J5f)
a proto kdo chce ujít vojska vzteku(J5f)
by pomyslil v čas na svá vlastní záda(J5f)
To všechno oznámeno mému reku(J5f)
a zároveň že vojsko vítězící(J5f)
od Prahy táhne Laných ku vesnici(J5f)
An proti majiteli podezření(J5f)
že on co důstojník též u Švornosty(J5f)
bez účastenství v revoluci není(J5f)
pamflety rozdával sám u lid prostý(J5f)
Tu rozkaz dán Ať vojsko zámek zplení(J5f)
a hledá přísně písemné ty skvosty(J5f)
Pan Lany však an tušil takovou svízel(J5f)
již dříve beze stopy někde zmizel(J5f)
Jen jeho správce Ravikovský jmenem(J5f)
s rozsáhlým nařízením v dvoře zůstal(J5f)
co zástupce na panství opuštěném(J5f)
Tím zmatek ovšem od dne ke dni zrůstal(J5f)
Vojáci zacházeli jako s plenem(J5f)
že žádný kout ve zámku nepozůstal(J5f)
jenž desetkrát by nebyl zobracený(J5f)
ať třeba neměl ani za groš ceny(J5f)
V šatníkách prádlo šaty obraceli(J5f)
zda papíry tam nejsou uschované(J5f)
v postelích slamníky též prohlíželi(J5f)
parkety vytrhali voskované(J5f)
ba žádný nábytek nezůstal celý(J5f)
Ty pažby pušek dobře okované(J5f)
zkoušely všude dutina zda ve zdi(J5f)
a proto rukama bodákem jezdí(J5f)
i ve spižírně mezi uzenkami(J5f)
s chlebem máslem parmesánským sýrem(J5f)
Slídili všude galantní ti páni(J5f)
za jakýms strašným asi za papírem(J5f)
až konečně přec byli překonáni(J5f)
kdy zobraceli vše ve dvoře širém(J5f)
že dokument ten vzácný od knihaře(J5f)
nemůže jinde být než v pivovaře(J5f)
Co tak se ve dvoře u Laných dálo(J5f)
pospíchal Aleš semo bez přestání(J5f)
Již nad polednem slunce letní stálo(J5f)
Byl parný den a mírné větru vání(J5f)
až dusné vedro trochu schlazovalo(J5f)
Jak ve snu tiché dívky oddýchání(J5f)
tak časem zavál větřík přes osení(J5f)
jež v lehkém vlnilo se chvíli chvění(J5f)
až uleh větřík načež také kleslo(J5f)
a mrtvy byly jeho zlaté vlny(J5f)
Nad západ potemné se mračno vzneslo(J5f)
na něž byl pohled vskutku čaruplný(J5f)
Jak královské by trčelo tam křeslo(J5f)
z kterého neustále oheň mlnný(J5f)
vyvíral hasl jako v mysli jasné(J5f)
myšlénka zrodí se a v činu hasne(J5f)
A přes ten prestol obrové jejž skuli(J5f)
se zdála viset temná opona(J5m)
po kraji ozlacená temná z důli(J5f)
A časem ohnivá jak zápona(J5m)
blesk rudojasný oponu tu půlí(J5f)
a mžikem opět v temnu dokoná(J5m)
v záři blesku temnou za oponou(J5f)
vzdálené vrchy lesy v ohni tonou(J5f)
A opět temná ovroubená zlatem(J5f)
A na okraji jejím hrbolatém(J5f)
jak fantastických duchů po nápadu(J5f)
jsou rozházeny zlaté skvosty s chvatem(J5f)
co hračky bůžků bez ladu a skladu(J5f)
malinké obláčky tak stříbroskvělé(J5f)
jak stádo oveček s pastýřem v čele(J5f)
Lid beránky zve tyto mráčky malé(J5f)
a dí že prší když se ukazují(J5f)
v den nejdýl třetí po nich dokonale(J5f)
Však když se opět mračna zatahují(J5f)
po dešti který trval neustále(J5f)
a zase beránky ty nebem plují(J5f)
tu lid náš dí že pěkně bude zase(J5f)
an svatý Petr svoje stádo pase(J5f)
I dnes se beránky ty ukázaly(J5f)
po vícedenní jasné pohodě(J5m)
Však za nimi se černé mračno valí(J5f)
jak loď za noci pluje po vodě(J5m)
podobna jako do obrovské skály(J5f)
jež skupena v čarovné náhodě(J5m)
tu čelo její roste pak se chmuří(J5f)
podobno skoro hradu do cimbuří(J5f)
Pak věže brány tvoří zlaté mosty(J5f)
a oblouky v začarovánu hradě(J5f)
pak rozličné a nevídané skvosty(J5f)
jak stromy květiny jsou na zahradě(J5f)
To vše tam vidívá rád lid náš prostý(J5f)
a dí že hrady stojí na západě(J5f)
či bubáky že nad lesama lezou(J5f)
a po nich čerti k babám svým se vezou(J5f)
Tak také dnes vystouply v západ hrady(J5f)
jež kupily se nad sebe vždy výše(J5f)
až pokrývaly širý západ všady(J5f)
Až posud vanul sice větřík tiše(J5f)
les šuměl vzdálené jak vodopady(J5f)
či v eolskou kdy harfu vánek dýše(J5f)
Blesk prolét časem temnou mračna tučí(J5f)
les umlká jen ohlas hromu hučí(J5f)
A znovu les se potom rozhovoří(J5f)
a zticha strom ku stromu sobě šumí(J5f)
kdy větřík v jehličí se hebké noří(J5f)
jak dívčí vlas by probíral pln dumy(J5f)
a přitom stále nové písně tvoří(J5f)
Kdo písním vašim lesy porozumí(J5f)
Vy čásť jste velké písně všehomíra(J5f)
jež v sobě všechno všechno uzavírá(J5f)
Tak rek náš Aleš v les ten zadumaný(J5f)
kol Hanušova sídla ujížděl(J5m)
on pečlivě též časem na vše strany(J5f)
po houštinách a stromech kolem zřel(J5m)
zda člověk jakýs třeba nepoznaný(J5f)
by za některým v šeru neseděl(J5m)
Tak pravím jel kol Hanušova sídla(J5f)
jak by měl aspoň Pegasova křídla(J5f)
kdy z temna soumraku se cosi blíží(J5f)
jakási postava jak lesů strážný duch(J6m)
tak tiše že spí klestu zrádný duch(J5m)
Na rameni má pušku vycíděnou(J5f)
na druhé rámě brašnu zavěšenou(J5f)
Za čapkou peří má a spod ní vzhlíží(J5f)
dvé bystrých očí tváří opálenou(J5f)
tak jasných jiskrných dvé černých očí(J5f)
že se ti zdá že blesk z nich na tě skočí(J5f)
Čásť tváře spodní brada pokrývala(J5f)
tak černá jako noc jest v lese blízkém(J5f)
a z ní se ústa ráda usmívala(J5f)
zda chytrým úsměchem nad jistým ziskem(J5f)
zda pouhou dobrotou či zákeřnicky(J5f)
nebylo snadno uhodnouti vždycky(J5f)
Jak ze země vyrostlý nyní stál(J5m)
co pouště lesní strašný pán a král(J5m)
zlý Samiel jenž všechny lesy hlídá(J5f)
a duši béře než se vyzpovídá(J5f)
An právě blesk se na západě kříží(J5f)
a okamžik nastává jakýs vážný(J5f)
kdy soupeř na soupeře divě shlíží(J5f)
Tu za bleskem se vichr jakýs vlažný(J5f)
po lese nes pan Aleš vzhlédl bystře(J5f)
a zkřiknul To jste vy Roháči mistře(J5f)
Ba já jsem to dí Roháč milostpane(J5f)
a díky bohu že vás nalézám(J5m)
Však vichr prudčej po lese již vane(J5f)
a vy jedete širým lesem sám(J5m)
Mně nepokojem krev tak prudce plane(J5f)
že musím svěřiti se pane vám(J5m)
Kde jest můj pán Co zmizel mnoho dní(J5m)
již pryč jakoby zhynul v povodni(J5m)
Buď bez starosti o něj příteli(J5m)
Tak Aleš přívětivě odpověděl(J5f)
my nedávno se spolu viděli(J5m)
a tu pan Hanuš v bezpečnosti seděl(J5f)
To bylo teprv včera v pondělí(J5m)
Však posud jsem se ještě nedověděl(J5f)
co u Laných se děje jak to s vámi(J5f)
jak skončilo to s těmi výpravami(J5f)
Ach milostpane Mohlo dobře být(J5m)
My táhli statně v nejlepším pořádku(J5f)
jak by to mělo ku cvičení jít(J5m)
od naší vsi ku Komornému Hrádku(J5f)
kde Křepelka se měl k nám připojit(J5m)
Křepelka nelenil a přišel řádně(J5f)
až na žid jenž uprchnul jim zrádně(J4f)
Já chtěl však sám se dříve přesvědčit(J5m)
jak v Praze věci národní as stojí(J5f)
a proto nechav ozbrojený lid(J5m)
jsem Křepelkovi oddal hodnost svoji(J5f)
řka že se v Praze chci zas připojit(J5m)
A proto co zde vypravuji pane(J5f)
mám z Křepelky úst věrně odevzdané(J5f)
On děl My táhli přes Ondřejov dále(J5f)
silnicí k Mnichovicům nad lesy(J5m)
kdy od Praha se prach zved nenadále(J5f)
jak od nějaké lehké kolesy(J5m)
a k nám se blížil v letu neustále(J5f)
Ať bodák k pušce každý zavěsí(J5m)
Tak velím jako vůdce bez rozpaku(J5f)
a opravuji na čele si čáku(J5f)
Kolesa přiblížila se tu kvapem(J5f)
já Stůjte komanduji bez odkladu(J5f)
Pak bez průtahu ku vozu se sápem(J5f)
v němž mladík seděl nemysle na zradu(J5f)
a právě zcela spokojeně dřímal(J5f)
kdy já mu Vzdejte se do ucha hřímal(J5f)
Byl mladý důstojník to od hulánů(J5f)
jenž navštívil jel známé z ciziny(J5m)
Co libost asi ptal se mości pánů(J5f)
bez rozpaků ač sám byl jediný(J5m)
Tu při voze já zcela slušně stanu(J5f)
a dím To osud pane proklatý(J5m)
Vydejte zbraň neb jste můj zajatý(J5m)
Nadarmo vymlouval se svojím pasem(J5f)
že dovolenou má a nebojuje(J5f)
já opakoval rozkaz přísným hlasem(J5f)
a na to důstojník se odzbrojuje(J5f)
ač dílem se smíchem a dílem s žasem(J5f)
pohlíží k vůdci zdali nežertuje(J5f)
Však já byl přísný neúprosný stále(J5f)
a po skutku hned komanduji Dále(J5f)
Tím prvním zdarem naším povznešeni(J5f)
kráčíme dále na vítězné dráze(J5f)
Před námi bylo slyšet táhlé hřmění(J5f)
na důkaz že boj posud zuřil v Praze(J5f)
že posud čeká pomoc bez prodlení(J5f)
an boj jest nerozhodnut ve své váze(J5f)
A každá hučící k nám z Prahy rána(J5f)
bolestně zněla jak za matku hrana(J5f)
Však cit ten nebyl stejný u každého(J5f)
co jeden přál si k pomoci jít městu(J5f)
zas jiný myslel raděj nechat všeho(J5f)
a na zpáteční pomýšlet jen cestu(J5f)
a třetí díl celého sboru mého(J5f)
nás dohromady bylo asi ke stu(J5f)
chtěl zůstat v lesích někde zálohou(J5m)
Ať v Praze prý si sami pomohou(J5m)
My byli nedaleko Mnichovic(J5m)
kdy z nenadání padla rána v lese(J5f)
Však odpusťte mi co se stalo víc(J5m)
to hanbou jazyk můj víc nepronese(J5f)
Já nechci o tom vědět nevím nic(J5m)
a prosím vás též pane neptejte se(J5f)
Tak Roháč patrně děl posud v hněvu(J5f)
kdy vmyslil zpět se tomu ku výjevu(J5f)
A co se stalo Aleš přec se tázal(J5f)
kdo vystřelil Snad tajemství to není(J5f)
Však jak by Roháči byl jazyk svázal(J5f)
tak zamlčel se jako v rozpomnění(J5f)
pak rukou máchnuv v houští poukázal(J5f)
a něco bručel do vousů jak klení(J5f)
Kdo zahnal gardu moji vítězící(J5f)
Snad rána na čekání po zajíci(J5f)
Ta zpráva Alše velmi rozesmála(J5f)
Však těšil nešťastného velitele(J5f)
že zastínil mnohého generála(J5f)
jenž poražen od svého nepřítele(J5f)
Však jemu že náleží aspoň chvála(J5f)
že přived domů mužstvo svoje celé(J5f)
A jaké skončení to v Praze vzalo(J5f)
Já z toho vím až posud velmi málo(J5f)
Já pravil Roháč vešel Novou branou(J5f)
Ach to byl horký tanec věřte pane(J5f)
a nebylo to jistě naší hanou(J5f)
že muselo být město přece vzdané(J5f)
Já na hlavní byl poště v první vřavě(J5f)
Lid u Vácslava klečel sochy svaté(J5f)
kde mše sloužena k země České slávě(J5f)
kdy heslo dáno k řeži oné klaté(J5f)
Střílejí do lidu Křik zazněl právě(J5f)
když důstojník ve uniformě zlaté(J5f)
pro vojsko spěchal blízké do kasárny(J5f)
důstojník od pěchoty mladý švarný(J5f)
Já ozbrojen byl jako tehdy mnozí(J5f)
sekyrkou železnou na pádné holi(J5f)
Důstojník začal svár zatknutím hrozí(J5f)
vytasí zbraň řka každého že skolí(J5f)
kdo neposlechne Vědí jenom bozi(J5f)
jak dál to přišlo bránil se tu každý(J5f)
Jitření bylo v němž se pášou vraždy(J5f)
Na pomoc spělo vojsko důstojníku(J5f)
jenž mířit kázal na lid rozjitřený(J5f)
Vytrhnuv občanu jednomu piku(J5f)
zahnal jej šavlí až na blízko stěny(J5f)
hroze mu smrtí A tu v okamžiku(J5f)
sekyrkou udeřím já rozechvěný(J5f)
do tváře důstojníka takým rázem(J5f)
že s rozpoltěnou lebkou padnul na zem(J5f)
Tu vojsko vystřelilo nastal křik(J5m)
na vojsko vrh se rozdrážděný lid(J5m)
vždy víc se vzmáhal ozbrojený šik(J5m)
a dřív než sobě možno pomyslit(J5m)
stavěny barikády v okamžik(J5m)
Trhána dlažba každý musel jít(J5m)
zavřeny ulice a v krátké době(J5f)
lid střílel s vojskem prudce proti sobě(J5f)
Do noci trval poplach střelba vřava(J5f)
na obou stranách padlo mnoho lidu(J5f)
však ráno měla nastat bitva pravá(J5f)
jež měla na vždy skončit naši bídu(J5f)
To ráno nastalo A jaká sláva(J5f)
Již bílý den a posud nezrušeno klidu(J6f)
Snad zaspal nepřítel že posud němý(J5f)
Či utek nám Či propadnul se v zemi(J5f)
Tak od úst k ústům otázky se nesly(J5f)
a radostí lid zpitý volal sobě(J5f)
My vyhráli Již tyranové klesli(J5f)
již na našem hýřiti chtěli hrobě(J5f)
Tu však se nad Hradčany dýmy vznesly(J5f)
a hřmění děl zaznělo v stejné době(J5f)
Windischgraetz v noci přes řeku se pustil(J5f)
Tak voláno v tom kulí déšť již šustil(J5f)
A tak se také vskutku v noci stalo(J5f)
Zkušený v boji poznal generál(J5m)
že v městě by se marně bojovalo(J5f)
a proto nařízení vojsku dal(J5m)
by v noci zticha přes řeku se dalo(J5f)
On k tomu cíli také přikázal(J5m)
by slamou ovinuli kola děl(J5m)
by nepřítel o lsti té nezvěděl(J5m)
Když na hrad vytáh dělila nás řeka(J5f)
A přec jsme tři dny celé vydrželi(J5f)
ač kanonáda hřměla prostořeká(J5f)
jak bouře přehlušujíc naše střely(J5f)
jež zněly proti ní jak pes když štěká(J5f)
až třetí den konečně oněměly(J5f)
kdy vyhořely Staroměstské mlýny(J5f)
a Praha valila se v rozvaliny(J5f)
My vzdali se ne sice z přemožení(J5f)
však z outrpnosti s městem jež by kleslo(J5f)
ve zkázu bez naděje v zachránění(J5f)
A konečně nač svízele ty neslo(J5f)
proč vzniklo náhle také rozjitření(J5f)
To k mým se uším nikdy nedoneslo(J5f)
Jen študent jakýs ve své odpovědi(J5f)
mně prál To sami bohové jen vědí(J5f)
A co se stalo s Arnoldem byl v Praze(J5f)
se táže Aleš Jemu navždy blaze(J5f)
dí Roháč Viděl jsem jak skonal(J4f)
Jest mrtev živ No mluv již tedy(J4f)
Ba mrtev pane Ani nezastonal(J5f)
Byl vnešen do domu kde ležel bledý(J5f)
a klidný jako anděl páně(J4f)
On první z nás své smrti splatil daně(J5f)
děl Aleš v pohnutí Tu Roháč zase(J5f)
Ba zemřel statně shasl jako plamen(J5f)
on posledním byl na své barikádě(J5f)
Tak lovec děl svou věrnou pušku hladě(J5f)
I bylo znáti hnutí v jeho hlase(J5f)
jež skrýt se snažil pokrčením ramen(J5f)
Ba škoda toho pána hodný k lidu(J5f)
a nenáviděl pijavek těch židů(J5f)
Tak Roháč soudil dodávaje Amen(J5f)
Tak krokem jdouce spolu hovořili(J5f)
až z lesa vyšli na výběžek holý(J5f)
s nějž vidět bylo Laných dvorec bílý(J5f)
v soumraku státi prostřed širých polí(J5f)
Již celý západ temné mraky kryly(J5f)
Z nich jakýs odlesk zářil po okolí(J5f)
jak zář kdy ohně v dáli uhasíná(J5f)
v níž kraj se zdá jak mrtvoly tvář siná(J5f)
Tak příšerně se tma se svitem snoubí(J5f)
že noc to není ani světlo denní(J5f)
Tu zavál vichr prudce kolem v doubí(J5f)
a z hluboka zaznělo rachocení(J5f)
jež lesy odnášely v temnou hloubi(J5f)
v níž divý hlas odzvučel bez prodlení(J5f)
Pak v roklích skalách hrom zahučel táhle(J5f)
od stromu k stromu až utichnul náhle(J5f)
Pan Aleš s Roháčem hleděli k dvoru(J5f)
kdy z něho k nim až zazněl náhle křik(J5m)
přinášel větrem jak by v divém sboru(J5f)
smích sobě tropil z hromů ďáblů šik(J5m)
až řev ten odezval se v hloubi boru(J5f)
jakby se nebi rouhal pekelník(J5m)
Pan Aleš s Roháčem na sebe hledí(J5f)
však žádný nemůž dáti odpovědi(J5f)
I znovu upřeli zrak napjatý(J5m)
ku dvoru v kterémž křik se stále vzmáhal(J5f)
Pak náhle světlo blýsklo za vraty(J5m)
jakoby plamének se chvíli zdráhal(J5f)
teď vzplápolal pak hasnul rozvátý(J5m)
To spatřiv Aleš který posud váhal(J5f)
na koně skočil zkřik pak s hněvem v tváři(J5f)
Roháči za mnou Běda vám vy žháři(J5f)
A ku dvoru se pustil jedním tryskem(J5f)
an Roháč běžel pěšky co moh za ním(J5f)
Však Aleš brzy zmizel v háji blízkém(J5f)
naposled ozářen jsa blesků pláním(J5f)
jež častěji počalo jasným pryskem(J5f)
rozrážet chmury děsným mihotáním(J5f)
a na vše strany křížit temné mraky(J5f)
až přecházely oslepené zraky(J5f)
Tu teprv rozpoutána živlů zloba(J5f)
Blesk stihal blesk hrom odpovídal hromu(J5f)
a potom jak by spojili se oba(J5f)
vždy třáskl hrom v zápětí blesků lomu(J5f)
že nebe víc se nebi nepodobá(J5f)
brž výhni spiklé země na pohromu(J5f)
v akkordy ty nebe hřmící strašně(J5f)
zaječel les jak hlasem divé vášně(J5f)
Pak jednotlivé kapky potom více(J5f)
jich přibývalo stále více ještě(J5f)
až sesypalo se jich na tisíce(J5f)
a do prudkého spustilo se deště(J5f)
a zableskla li nebem blýskavice(J5f)
a ozval li se hrom po lesích třeště(J5f)
tu kapky zářily jak perly jasné(J5f)
a hasly v mžiku blesk jak mžikem hasne(J5f)
As v stejný čas co jako jedním rázem(J5f)
se Roháč s Alšem k dvoru Laných hnali(J5f)
též po silnici dopadalo na zem(J5f)
osmero kopyt ořů v malé dáli(J5f)
již děsili se bouře nad úkazem(J5f)
Ti ku dvoru se také cílit zdáli(J5f)
ač mohli býti silně unaveni(J5f)
neb táhli kočár těžký přes kamení(J5f)
Však na Jezeře jaká jest to vřava(J5f)
Tam vojsko jako v městě hospodaří(J5f)
jež na milosti i nemilost se vzdává(J5f)
Co neodnese neuprosně zmaří(J5f)
Pan správce neví kde mu stojí hlava(J5f)
neb konečně při siné blesků záři(J5f)
vojáci vběhli na dvůr podnapilí(J5f)
a řvali Že by ještě více pili(J5f)
Vše marné že jim správce plný strachu(J5f)
v dobrotě představuje že víc nemá(J5f)
Však my tě naučíme zpívat brachu(J5f)
a otevřeme tvoje ústa němá(J5f)
Sem hoši Naneste do slámy prachu(J5f)
ať naučí se prohnaný ničema(J5f)
rozmlouvat s námi také z jiné noty(J5f)
sic zazpívá si propálil prach boty(J5f)
A chodil bos doložil jiný v smíchu(J5f)
A tak se kolem správce potáceli(J5f)
že v duchu litoval již všech svých hříchů(J5f)
neb ozářen byl ohněm dvůr již celý(J5f)
jejž položili do slaměných víchů(J5f)
by spatřili co posud neviděli(J5f)
co skrývá jistě prohnaný ten fant(J5m)
tož tiskopis co vzácný kontraband(J5m)
Však že se ani tiskopis ni pivo(J5f)
ni kořalka jim nikde nejevily(J5f)
tož obklopili pana správce živo(J5f)
a k slámě suché ohně přiložili(J5f)
Tu okamžitě chytilo se žnivo(J5f)
doutnajíc pro svou tíži malou chvíli(J5f)
a potom vyrazilo v jasný plamen(J5f)
Tu správce zkřiknul Teď je se mnou amen(J5f)
Neb vojáci jej k tomu ohni vlékli(J5f)
by vynutili to co sotva věděl(J5f)
a přitom na něj křičeli jak vzteklí(J5f)
by život svůj již zachránit si hleděl(J5f)
že by jej dříve ještě rádi pekli(J5f)
Však správce zmužil se ni slova neděl(J5f)
ač se všech stran naň znělo z blízka z dálky(J5f)
Skoč do ohně či klíč dej od kořalky(J5f)
Tu jako blesk kruh celý rozrazila(J5f)
Alšova brůna kterou rek náš třímá(J5f)
že odskočila chasa podnapilá(J5f)
myslíc že generál to na ně hřímá(J5f)
neb Aleš volal co stačila síla(J5f)
a koulel zrakoma kol jiskřícíma(J5f)
Vy luzo Oheň ten vám přijde draze(J5f)
Já vás dám zvěšet jiným ku výstraze(J5f)
Hned uhasíte oheň kletí žháři(J5f)
A již strojili ku uposlechnutí(J5f)
když kaprál hlédnuv lépe Alši v tváři(J5f)
vykřiknul Co ten mezi námi kutí(J5f)
Proč veselost nám naši tady maří(J5f)
Aj co jste zač Ba já mám deset chutí(J5f)
vám taktéž malou předložil otázku(J5f)
buď o kulí anebo o provázku(J5f)
A než se rek náš nejmenšího nadál(J5f)
byl obklopen a ač se statně bránil(J5f)
již bez obrany s koně svého padal(J5f)
a štěstí ještě že se neporanil(J5f)
I zdvihli jej kaprál mu ruce skládal(J5f)
a vázal když tupil jej a hanil(J4f)
Pravili mnozí Do ohně s ním krátce(J5f)
A jiní Ať se houpá na oprátce(J5f)
Tak Ravikovský seděl s Alšem v blátě(J5f)
když nový rachot zazněl na dvoře(J5m)
vjel kočár kočí chytil za opratě(J5f)
Tu praskot rozlehl se nahoře(J5m)
Blesk skřížil se oblohu září zlatě(J5f)
a v prudkém zasténal vzduch vichoře(J5m)
a na to jak by z konve vodu pustil(J5f)
tak prudce hustě liják s nebe šustil(J5f)
To pro dvůr celý bylo velké štěstí(J5f)
zároveň pak se kočár zastavil(J5m)
Tu z něho sobě mladík cestu klestí(J5f)
dvě dámy též z něj na to vybavil(J5m)
a jednu více musil nést než vésti(J5f)
kdy taký ryk jich příchod pozdravil(J5m)
A oheň po dvoře a taká směs(J5m)
jak by zde hospodařil divý běs(J5m)
On pokročil a co se děje tázal(J5f)
Pak žádal mluvit s vojska velitelem(J5f)
Však celý den se ten pán neokázal(J5f)
jen kaprál šaržant byl v tom sboru celém(J5f)
Ten spatřiv dámy utišil se kázal(J5f)
a otázal se s uzardělým čelem(J5f)
postavu vojenskou si dáti snaže(J5f)
Co panu libo nechť se jenom táže(J5f)
To já se ptám co vám se líbí páni(J5f)
Však dříve prosím nač zde tolik slámy(J5f)
Proč tomu ohni zde se nazabrání(J5f)
Dřív uhaste pak budu mluvit s vámi(J5f)
Poslechli rozhazují oheň zbraní(J5f)
Poshovte odvedu jen tyto dámy(J5f)
a hned se vrátím Hanuš pravil dále(J5f)
neb on to byl pln ducha klidu stále(J5f)
S ním skoro stejně popadaje ducha(J5f)
přikvapil Roháč celý udýchaný(J5f)
měl klobouk s pérem u jednoho ucha(J5f)
a koulel zrakoma na všechny strany(J5f)
zřel oheň nebyla víc sláma suchá(J5f)
Jak by je nebe vzalo do ochrany(J5f)
tak přišel liják prudký v pravý čas(J5m)
že rozházený oheň zcela shas(J5m)
Tu přišel Hanuš zpět Nuž co se děje(J5f)
Já mluvím jménem majitele statku(J5f)
Tu správce Kořalku si vojsko přeje(J5f)
a ne li pověsí mne na oprátku(J5f)
Jak proklatě se z toho mračna leje(J5f)
No odpusť kaprál děl již milý bratku(J5f)
Zde milostpán nám jistě vyhoví(J5m)
Snad nechcete nás poslat k židovi(J5m)
Kdy račte velet jménem pána mého(J5f)
tu s radostí svým hostům posloužím(J5m)
Jen za mnou pánové a dám vám všeho(J5f)
já po ničem víc v světě netoužím(J5m)
jak uspokojit pána mileného(J5f)
hned v blaženosti vás všecky pohroužím(J5m)
I ved je v sklep tam z beček dal nalívat(J5f)
že jedním hlasem vojsko vzkřiklo Vivat(J5f)
Podivná jest moc světla zázračná(J5m)
Neb jeden svit kdy v pravé místo padne(J5f)
ohnivou skreslí duhu na mračna(J5m)
a mračno přec je bezbarvé a chladné(J5f)
Ba kapka li se zastkví neznačná(J5m)
ve světla tvůrčí moci světovládné(J5f)
tak třeba z kalu byla zahoří(J5m)
jak démant Svit ji v perlu přetvoří(J5m)
Tak v životě též našem mnohé chvíle(J5f)
byť v okamžení trpkými se zdály(J5f)
po létech zdají se nám drahé milé(J5f)
kdy světlo vzpomínek se přes ně valí(J5f)
a třeba světlo zůstalo vždy bílé(J5f)
a třeba duha nás hrou barev šálí(J5f)
je přec v tom něco co náš život světí(J5f)
neb žádné štěstí není bez obětí(J5f)
To poznali též naši příchozí(J5m)
Pan Hanuš rytířem jsa posud dám(J5m)
kdy cíle svého došly povozy(J5m)
se v hosta změnil u svých hostí sám(J5m)
Ač nebezpečí žádné nehrozí(J5m)
přec předejít chtě všechněm nehodám(J5m)
že vojsko posud podnapilé kolem(J5f)
k ochraně zůstal dám za jejich stolem(J5f)
Ty rychlé změny cesty příhody(J5m)
vše divně v upomínkách jejich vřelo(J5f)
Ač minulo to bez vší nehody(J5m)
přec posud všechněm bylo neveselo(J5f)
jakoby z bláta přišli do vody(J5m)
Neb z venčí vojska hasání jim znělo(J5f)
kraj celý kolem trval v nepokoji(J5f)
a ony bez zpráv jak to s otcem stojí(J5f)
Též Aleš posud schází ač se šeří(J5f)
I Roháč zmizel bůh ví jak ze dvora(J5f)
Tak se správcem zasedli ku večeři(J5f)
a večeře to byla jistě sporá(J5f)
neb co jen padlo pod prst cizí sběři(J5f)
to obrátila ze zdůli i s hora(J5f)
A by se doplnila stěstí míra(J5f)
jim osud přivez ještě oficíra(J5f)
Byl velitelem vojska oddělení(J5f)
jež ve dvoře slavilo hody šumné(J5f)
Jak vstoupil kázal sobě bez prodlení(J5f)
přivésti vůdce chasy nerozumné(J5f)
Tu teprve však měl to nadělení(J5f)
kdy v líce kaprála zřel klidné dumné(J5f)
ten jeho rudý nos a zraky žárné(J5f)
tu poznal všechno vadění že marné(J5f)
I propustil jej v hrozné nemilosti(J5f)
a slíbil zítra vše že vyšetří(J5m)
a že jim na pamětnou poví dosti(J5f)
proč pálili za toho povětří(J5m)
na dvoře slámu že jim zláme kosti(J5f)
neb střízlivi z nich nejsou ani tři(J5m)
a když se ze dveří chtěl kaprál ztrácet(J5f)
tu zkřiknul Každý máte pět a dvacet(J5f)
Při tomto křiku kaprál hned se ztratil(J5f)
a mužstvo také jak by zaprášil(J5m)
tu ten se v jeden kout ten v jiný klátil(J5f)
jakoby ostříž vrabce rozplašil(J5m)
Pak teprv důstojník se v salon vrátil(J5f)
ku dámám jež byl výstup postrašil(J5m)
Bylť švarný pán a v pěkném stejnokroji(J5f)
a hnutí půvabném jež zvykem stálým(J5f)
se k dvojitému suknu zvláště pojí(J5f)
byl zjevem dvojnásobně okázalým(J5f)
ret svrchní ozdoben měl vousem tmavým(J5f)
a z tváře zvyklé pohlížeti chladně(J5f)
zíralo na svět očí dvé tak vnadné(J5f)
výrazem bystrým přivětivým smavým(J5f)
že musel býti velmi zajímavým(J5f)
obzvláště slabé ale krásné pleti(J5f)
již krása s leskem může unášeti(J5f)
Však obě dámy nejevily chuti(J5f)
by s důstojníkem hovor začínaly(J5f)
a proto odešly bez pokynutí(J5f)
Hanuši příjemnost tu ponechaly(J5f)
by příchozího hosta slušně bavil(J5f)
Ach jaká zábava jest moji drazí(J5f)
kdy na venkově dlouhá chvíle mrazí(J5f)
Rád bys se hosta nezvaného zbavil(J5f)
a ty se naň přec usmívati musíš(J5f)
Zda můžeš říci co as při tom zkusíš(J5f)
Tu za dveřmi se ozval z nenadání(J5f)
jakýsi řinkot kroky z druhé síně(J5f)
I ohledli se oba tamo maní(J5f)
kdo zas tak hřeší proti disciplině(J5f)
za dveřmi řada gardistů jest v zbroji(J5f)
a velitel jich sám již v sále stojí(J5f)
a káže důstojníku Vaše zbraně(J5f)
Pan důstojník stál jako u vidění(J5f)
a mnul si zrak zda žert to pouhý není(J5f)
Nad vojíny již lihem byli spilí(J5f)
gardisté ovšem snadně zvítězili(J5f)
Pan správce sám to nalíknul tak chytře(J5f)
řka tak že nejlíp zrak jim za vše vytře(J5f)
On s Alšem umluvil že padnou na ně(J5f)
a Roháč gardu svolal na ručest(J5m)
jež rychle pospíšila na tu zvěst(J5m)
Však Hanuš ve smích vypuk nevázaně(J5f)
Toť Aleš to jest moje avantgarda(J5f)
Již jsem tě dneska hochu oplakával(J5f)
Zde představuji národního barda(J5f)
jenž po mém boku povždy věrně stával(J5f)
co adjutant až téměř do nedávna(J5f)
kdy ukončena naše cesta slavná(J5f)
Však sotva důstojník vzléd Alši v oči(J5f)
již zarazil se plaše kolem zírá(J5f)
a hlavou jaksi nedůvěrně točí(J5f)
Sáh v tobolku a papír otevírá(J5f)
v němž tištěna jsou lapidárně slova(J5f)
Zatykač Alexeje Romanova(J5f)
popsání osoby a zločin jeho(J5f)
jenž tučně vyznamenán rebelie(J5f)
Ku konci rozkaz soudu vojenského(J5f)
by vojsko zatklo jej neb policie(J5f)
pro zradu císařského majestátu(J5f)
a jednoty též rakouského státu(J5f)
Jak bleskem stiženi zde všichni stáli(J5f)
A ne na darmo o něho se báli(J5f)
pro menší zločin slovo a nic více(J5f)
hned bylo tehdy psáno šibenice(J5f)
Však důstojník měl pohotově radu(J5f)
Šel ke krbu a hodil rozkaz v plamen(J5f)
Já sice na pohled tím pášu zradu(J5f)
však posud nemám ruce rozvázané(J5f)
Vy svobodu jste získal z těchto kamen(J5f)
děl Aleš Máme účty vyrovnané(J5f)
Však najdeme se dnes neb zítra jistě(J5f)
s pistolí nebo kordem v tichém místě(J5f)
Však já vám nyní radím drahý pane(J5f)
děl důstojník by v čas jste odtud zmizel(J5f)
sic zakusíte teprv pravou svízel(J5f)
Vás odpor branný nic vám platen není(J5f)
on dokáže že vojsko ves tu zplení(J5f)
a vy ji uvrhnete v bídu pravou(J5f)
v níž uváznete sám též svojí hlavou(J5f)
Já přátelsky vám radím z ohledů(J5m)
jež vyjevím vám teprv k posledu(J5m)
Tu zapálený zrak se k zraku blížil(J5f)
jakoby na vzájem dvě dýky zkřížil(J5f)
Tak doutnák u prachu než spočteš dvě tři(J5f)
tě s nepřítelem mrští do povětří(J5f)
Náš Aleš stlačiv vášeň v pohledu(J5m)
ven vyšel něm by propustil své lidi(J5f)
Byl pohnut valně neboť dobře cítil(J5f)
že svobody sen krásný již se sřítil(J5f)
z gardistů těch každý totéž vidí(J5f)
ač nejasně Tu Aleš zticha pravil(J5f)
Roháči prapor svobody znak zlatý(J5f)
ti odporoučím ostatek jak svatý(J5f)
Kéž s ním bys zemřel vzkříšení své slavil(J5f)
Ty uschováš jej v tajném známém místě(J5f)
pod dlažbou dutou ve zámecké kapli(J5f)
A kdyby tebe jednoho dne lapli(J5f)
jen nevynutí tobě hrozby pikle(J5f)
stotisíc ďáblů celé peklo spiklé(J5f)
by národ nalezl jej jednou jistě(J5f)
až ozáří se opět české hory(J5f)
růžovým nachem naší trikolory(J5f)
To přísahej u duše svojí spásy(J5f)
To přísahám dí na to Roháč slavně(J5f)
a prsty dotekl se dvojky hlavně(J5f)
své družky věrné v bolu jako slasti(J5f)
A nyní na oslavu naší vlasti(J5f)
kéž se nám vrátí opět dávné časy(J5f)
Tu svolal Aleš nach mu zbarvil líce(J5f)
Nech žije svoboda a konstituce(J5f)
A jako bouře zahučely hlasy(J5f)
kol zahučely co stačily plíce(J5f)
Nech žije svoboda a konstituce(J5f)
Odešla garda Roháč zůstal pouze(J5f)
by s Ravikovským pánům tovaryšil(J5f)
Kdy hluk se kolem v celém zámku stišil(J5f)
tu o zábavu opět byla nouze(J5f)
Jakoby démon každý rozmar mařil(J5f)
Důstojník kysele se ovšem tvářil(J5f)
po výstupu jenž odehrál se právě(J5f)
jejž nemoh opominout ve své zprávě(J5f)
Však správce víno vyšukal kdes v skrytu(J5f)
turecké dýmky tabák převýtečný(J5f)
též papyrosy jaké kouří slečny(J5f)
a k dovršení toho blahobytu(J5f)
se karty vyskytly ba taroky(J5m)
A víno brzy všechny rozehřálo(J5f)
vznitilo zraky ústa rozvázalo(J5f)
Veselost rychlé činí pokroky(J5m)
Zvlášť kdy se každý ku rozmaru nutí(J5f)
rozličné šprýmy mezi lidmi kutí(J5f)
Tak mladí páni krásu chválí děv(J5m)
Náš Aleš vychvaloval jeden zjev(J5m)
již patrně měl jazyk popletený(J5f)
neb jinak zajisté by nezradil(J5m)
své tajemství za všechny světa ceny(J5f)
Však důstojník se zdál být potěšený(J5f)
že poškádlit jej může hříčkou ženy(J5f)
O Lence mimochodem zavadil(J5m)
však se zlým zajisté se poradil(J5m)
Neb Aleš zbled a pravil úsečně(J5m)
Já nechci dále mluvit o slečně(J5m)
A proč dí důstojník tím popuzený(J5f)
Poněvadž posvátno jest jmeno Leny(J5f)
Ba ano se smíchem dí důstojník(J5m)
vy čekáte na známý lásky dík(J5m)
Však známe to Což dobře nevidím(J5m)
Vám pane Alši věru závidím(J5m)
Sám často líbával jsem její ret(J5m)
a ssával z dívčích rtů ten zhoubný jed(J5m)
však chutnávalo mi to jako med(J5m)
před lety ultimo mám pagat(J4f)
a hodil kartu Ale neřek více(J5f)
neb Aleš vyskočil jak stěna bled(J5m)
vzkřík jak by se mu jazyk pomát(J4f)
a bleskem udeřil jej rukou v líce(J5f)
řka s pohrdou Já nechci s vámi hrát(J5m)
jste patrně jen bídný renegát(J5m)
Tu kvapně důstojník své šavle hledal(J5f)
však marně správce mu jí nedal(J4f)
On snažil se by rozvaděné smířil(J5f)
Však marně Hněv jim v hlavách vířil(J4f)
ba vlastně víno ano vínko rujné(J5f)
Pánové to jest věru nedůstojné(J5f)
s Hanušem správce volal ve spolku(J5m)
Však těžko ukrotili mládí bujné(J5f)
a tepen kypících ty vary zbojné(J5f)
zvlášť bambitky když našli ve stolku(J5m)
Nač dělat ještě jakých okolků(J5m)
Zde kartá má Vše vyjednáme hned(J5m)
Jsem setník Zbilský volal nyní stále(J5f)
důstojník hlasem chladným jako led(J5m)
Jsem cizím Čest mně prokaž někdo z vás(J5m)
co svědek souboje A nyní vale(J5f)
či na shledanou Rozčilen se zved(J5m)
Chci zadostučinění v tento čas(J5m)
Vy volte zbraň Já budu čekat v háji(J5f)
I vyšli za ním Venku jako v ráji(J5f)
Z bouřlivých mračen paprsk slunce žárný(J5f)
osvítil nádherné kol lesní tiše(J5f)
po dešti plné svěží ozdoby(J5m)
A byl to obraz nevýslovně čarný(J5f)
Však z obou soků myslil každý spíše(J5f)
na kulí svých a prachu zásoby(J5m)
v lese pokus k smíření byl marný(J5f)
Jen Zbilský v soukromí cos správci děl(J5m)
kýs papír spečetěný jemu podal(J5f)
by v pádu neštěstí jej otevřel(J5m)
a na adresu vnitřní věrně dodal(J5f)
Pak postavil se na své místo hned(J5m)
neb Roháč změřil dvacet kroků správně(J5f)
Když Hanuš v pořádku že vše jest zhléd(J5m)
dal znamení(J2m)
I zdvihli zbraní hlavně(J3f)
a šli si vstříc vždy krokem volným(J4f)
Tu Hanuš tlesknul v dlaně(J3f)
a hnutím prstů mimovolným(J4f)
spustily obě zbraně(J3f)
bezmála hukem jediným(J4m)
A když se zvednul bílý dým(J4m)
jenž po dešti se těžkým vzduchem(J4f)
vzdaloval ponenáhlým ruchem(J4f)
tu Aleš samoten stál z obou soků(J5f)
Důstojník marně namáhal se vstáti(J5f)
Krev volně splývala mu k boku(J4f)
On rukou pokyny chce správci dáti(J5f)
a jmeno jakés vyslovit se snaží(J5f)
pak znenáhla se nazpět v trávu sváží(J5f)
a jako mrtvola se zvrátí(J4f)
Již slunce v modro za hory se hrouží(J5f)
Na východ z mračna temna nenadále(J5f)
vystoupá zjev jenž hruď nám divně ouží(J5f)
pocitem nadšení on vzrůstá stále(J5f)
že duch náš kyne s ním a za ním touží(J5f)
Přes temný mrak se klene oblouk jasný(J5f)
zjev duhy velebný to čarokrásný(J5f)
Jakoby blesky které zde se chvěly(J5f)
půlíce mračen neprůhlednou tučí(J5f)
v ten jasný oblouk z ohně zkameněly(J5f)
Hrom časem ještě z hloubi mračen hučí(J5f)
však západ ponořen již v světle celý(J5f)
a jak se leskne vše té září vůčí(J5f)
jíž slunce jako zmladlé line k zemi(J5f)
s tou vůní zpěvem plynouc haluzemi(J5f)
Tisíce kapek k matce zemi padá(J5f)
a každá bezbarvá jest o sobě(J5m)
však každá aspoň kousek duhy spřádá(J5f)
by zaleskla se v čarné podobě(J5m)
proběhnouc světlem bezbarvá zas svadá(J5f)
jsouc vlahou zemi nebi k ozdobě(J5m)
Kdy miliony ale v nebi hoří(J5f)
teprvé převelebnou duhu tvoří(J5f)
To vážný pokyn lidstvu veškerému(J5f)
jak potřeba jest kapek miliony(J5f)
ku zjevu duhy v nebi velebnému(J5f)
tak milionů lidí žití skony(J5f)
přiblíží teprv lidstvo k cíli svému(J5f)
ve vytoužené blahé kraje ony(J5f)
kde tváří v tvář se sejde s zjevem krásným(J5f)
svým idealem jak ta duha jasným(J5f)
Však to jen obrazně Neb dávno zašly(J5f)
ty časy rekové kdy po té duze(J5f)
jež jako oblouk ohně nebe krášlí(J5f)
kráčeli v sídla bohů v stálé hrůze(J5f)
Teď jiné cesty k oněm sídlům našli(J5f)
Jeť marné pnout se v nebe v bolné tůze(J5f)
když ideál po kterém všichni prahnem(J5f)
jak onu duhu nikdy nedosáhnem(J5f)
Toť pouhý zjev Zdá každému se jiný(J5f)
a každý odjinud jej jinak vidí(J5f)
Z nás každý svůj má zjev ten světla plynný(J5f)
každého zrak jen přeludem tím šidí(J5f)
my patříme jen vody na bubliny(J5f)
má tak se také s ideály lidí(J5f)
Má každý svůj a jest ta hříčka žití(J5f)
jen přeludem jak duha jež tam svítí(J5f)
Přeludem vroucí obraznosti duše(J5f)
jak duha přeludem našemu oku(J5f)
Má člověk vše co v bohorovné tuše(J5f)
vytoužil sobě od tisíců roků(J5f)
odvrhnout na vždy nyní jednoduše(J5f)
a věřit vlastnímu jen pídikroku(J5f)
Ó ne neb jako skryt za zjevem duhy(J5f)
skutečný původ její zjev ten druhý(J5f)
jenž jako slunce oblohu nám krášlí(J5f)
tak za tím života našeho videm(J5f)
jenž po smrti se zdá být navždy zašlý(J5f)
jest ukryt jeho prapůvod nám lidem(J5f)
Co víc že posud jsme ho nevynašli(J5f)
On život živí nezrušeným klidem(J5f)
jak ono slunce jasné na nebesku(J5f)
nám dává teplo život v svojím blesku(J5f)
My pochybností nevezmem mu bytost(J5f)
on jest a bude byť jsme nevěřili(J5f)
Nám neprospěje ale ani lítost(J5f)
byť otrocky jsme se mu pokořili(J5f)
My nezvýšíme jeho obrovitost(J5f)
hlásáním slávy byť jsme živořili(J5f)
onť objímá nás věčnýť nemá mezí(J5f)
jej nikdo nezvětší ni neobmezí(J5f)
Nám na tom dost že jej již tušit smíme(J5f)
Jej poznat v nevýslovném obdivu(J5m)
to teprv snad až tělo odhodíme(J5f)
co nepotřebnou formu neživu(J5m)
Však kdy se v svět ten vůkol zahledíme(J5f)
kdy čteme v nebes hvězdném ohnivu(J5m)
tu tiskne se k nám velebná ta krása(J5f)
my tušíme že v srdci našem jásá(J5f)
Ve stínu lesa v místě tom kde pad(J5m)
obejmul důstojníka věčný chlad(J5m)
Kde navždy sirá země jej pokryla(J5m)
mu narovnána skrovná mohyla(J5m)
Nad ní se bílá bříza sklání(J4f)
a jedlí větve mírošumné(J4f)
si vypravují za svitání(J4f)
pověsti truchlobolné dumné(J4f)
život zmařeného o sklamání(J5f)
A umlká li i ten širý les(J5m)
tu povznese se malé ptáče kdes(J5m)
a hvězdu pozdraví jež na východě(J5f)
jak perly stříbrné své světlo line(J5f)
a zpívá o vášni jež jednou mine(J5f)
až lidstvo vstane pravé ku svobodě(J5f)
Však svitání již pohřešilo Lenku(J5f)
v útulném pokojíku nahoře(J5m)
Šla naslouchati zpěvu ptactva venku(J5f)
či ranní modlitbu vzdát v pokoře(J5m)
před světlem které v čisté její hrudi(J5f)
se stejně jako na východě budí(J5f)
Náčiní ku kreslení vzala sobě(J5f)
a v ranním rouchu bílém rozkošném(J5m)
kráčela v zbuzeného lesa lem(J5m)
Červánků růžných zlaté ve ozdobě(J5f)
se zdála z edenu jak přišlé robě(J5f)
a bělost roucha světla paprsk hravý(J5f)
s růžemi mísil oním nádechem(J5m)
jenž na světic a svatých padá hlavy(J5f)
Tak onomu se místu přiblížila(J5f)
kde čerstvá mohyla se zdvihala(J5m)
Ji vábnost toho místa dojala(J5m)
a ona na blízku se usadila(J5f)
a vzavši nákresy vše připravila(J5f)
Ta lesní pouštka tak ji vábila(J5m)
že znenáhla až zřela pěknou sochu(J5f)
jež malou mohylu zde zdobila(J5m)
Podobna byla rozkošnému hochu(J5f)
jejž na hroby své staří Řekové(J5m)
stavěli na památku mrtvým drahým(J5f)
Ne smutné upomínky takové(J5m)
kterými náš svět krášlí hroby své(J5m)
však silou kypící a mládím blahým(J5f)
jejichžto sklopení v zem zrakové(J5m)
se usmívati zdají zorem vlahým(J5f)
v původu nesmrtelném věčna žití(J5f)
I zřela s podivením na tu sochu(J5f)
jež známou se jí zdála býti trochu(J5f)
Též srdce počalo jí prudčej bíti(J5f)
Ta socha v moderním ač oděvu(J5m)
přec antické se podobala zcela(J5f)
pochodeň zvrácená jí nescházela(J5f)
co symbol smrti která shasla mládí(J5f)
Jen šero lesní bystřej patřit vadí(J5f)
a to že roucho v lehkém záchvěvu(J5m)
hýbalo větrem ranním trochu vlálo(J5f)
Tu lehce vzkřikla vstavši kvapem z mechu(J5f)
že oživuje socha se jí zdálo(J5f)
vždyť uslyšela zřejmě ohlas vzdechu(J5f)
A socha obživla ve hlasu echu(J5f)
ba socha obživla a zraky zvedla(J5f)
však ještě více při tom hledu zbledla(J5f)
Odpusťte slečno prosím tisíckráte(J5f)
řkouc s úklonou že vytrhuji vás(J5m)
To vy jste Alši Jak to vypadáte(J5f)
A smíchem zvonil její jasný hlas(J5m)
Tak záhy zde A nyní teprv zřela(J5f)
že to co za pochodeň smrti měla(J5f)
byl deštník velký deštník na mou věru(J5f)
Tak obraznost ji zmátla v pološeru(J5f)
Však Aleš mlčel se sklopeným okem(J5f)
Tu v Lenky zraku temném přehlubokém(J5f)
se šotek objevil zas úsměvu(J5m)
Co se vám asi Alši zdálo dnes(J5m)
že mlčíte jak zadumaný les(J5m)
I pohledl tu Aleš na děvu(J5m)
Ba trápili mě dneska snové strašní(J5f)
zklamanou láskou řečí plnou vášní(J5f)
Nuž vypravujte rytíři náš bludný(J5f)
Co mlčíte Ach pane vy jste nudný(J5f)
A hlavičkou svou vábnou pohodila(J5f)
Již chtěla odejít jak na vzdory(J5m)
Tu slunce vystoupilo nad hory(J5m)
a krajina se celá vyjasnila(J5f)
Pan Aleš kráčel s ní však jako němý(J5f)
Hle máte oděv celý pomačkaný(J5f)
a zvlhlý jako rosou pokapaný(J5f)
A oči máte kalné milý pane(J5f)
co za oheň z nich divý dneska plane(J5f)
Snad neusnul jste mezi stromy těmi(J5f)
Ba usnul Lenko Ve snu se mi zdálo(J5f)
o žití které marně dokonalo(J5f)
Vy mluvíte dnes věru přetajemně(J5f)
jak orakulum dvojsmyslně temně(J5f)
Nuž projděte se zahřejte se trochu(J5f)
Vás věru možno postavit co sochu(J5f)
na jakýs opuštěný náhrobek(J5m)
Jen pod ní ještě nápis elegický(J5f)
Zde odpočívá Aleš chrabrý rek(J5m)
jenž skrýval v sobě talent poetický(J5f)
Jak včerejšek jste přece strávili(J5m)
Jak s důstojníkem jste se bavili(J5m)
Výborně slečno Jak se přece choval(J5f)
My poděšeny byly jakýms křikem(J5f)
Snad vojsko vadilo se s důstojníkem(J5f)
A potom z lesa toho výstřely(J5m)
večerní tišinou k nám zazněly(J5m)
On záhy z večera zas odcestoval(J5f)
Ty výstřely mu zněly na cestu(J5m)
On rozloučil se navždy se svým stavem(J5f)
a odjel pro svou nevěstu(J4m)
Tu výraz v zraku Lenky hravém(J4f)
se proměnit a ona vážná děla(J5f)
Vy tajíte mi Alši něco jistě(J5f)
Nech nezůstanu zdráv na tomto místě(J5f)
když to co děl jsem není pravda celá(J5f)
To vážně děl a s takým výrazem(J5m)
že věrným zdál se nitra obrazem(J5m)
Pátravě k němu pohlížela(J4f)
pak pokynula hlavou zvolna(J4f)
jakoby hnutí mimovolná(J4f)
v své mysli ohlušiti chtěla(J4f)
Zda výčitka v tom zraku obsažena(J5f)
či plápol lásky dýchající mírem(J5f)
Již pojímal jej zápal jako vírem(J5f)
on klesnouti chtěl před ní na kolena(J5f)
a vyznat vše co trápí jej a děsí(J5f)
jak žárlivostí nenasytní běsi(J5f)
že kdyby zde ji ztratil v světě kletém(J5f)
on za ní pustil by se smělým letem(J5f)
buď s kletbou s žehnáním vždy za ní za ní(J5f)
věčností nebes pekla bez váhání(J5f)
Tu Hanuš přicházel Mám dobré zprávy(J5f)
Vás otec Lenko právě poslal psaní(J5f)
že propuštěn jest z Hradčan z nenadání(J5f)
a že se dnes již vrátí domů zdravý(J5f)
Vás sestra toužebně již očekává(J5f)
Tu Lenka radostně hned odkvapila(J5f)
Však jiná pro tebe tu Alši zpráva(J5f)
Jest odbyto co včera pokazila(J5f)
tvá kule neblahá Co vojsko činí(J5f)
Jest právě na pochodu nyní(J4f)
A jak to možno Šťastnou náhodou(J5m)
Víš včerejší že truchlou nehodou(J5m)
bys býval ztracen bez ochrany(J4f)
Tu přišel z města rozkaz právě vhod(J5m)
an nevinným byl nalezen pan Lany(J5f)
by vojsko vyrazilo na pochod(J5m)
Ten důstojník jen chyběl Však i to(J5m)
jest bez nehody všaké odbyto(J5m)
Jen považ Zbilský naposled ten den(J5m)
co zahynul byl ještě vojínem(J5m)
On sproštěn svazku s vojskem čekal jen(J5m)
než rozhodnuto bude o jiném(J5m)
již vůdci v jeho vojska oddělení(J5f)
Jde zvěst že odcestoval bez prodlení(J5f)
Ba divnou náhodou též nalezen(J5m)
důstojník utopený v blízké řece(J5f)
Pomysli jaká náhoda to přece(J5f)
A důstojník ten úsudku dle znalců(J5f)
nedávno utopený od povstalců(J5f)
nápadně Zbilskému byl podoben(J5m)
A papíry an neměl u sebe(J5m)
co Zbilský zbožně poslán do nebe(J5m)
vší poctou vojenskou jsa ozdoben(J5m)
Již nový vůdce přijel dneska z města(J5f)
a odved všechno mužstvo s sebou pryč(J5m)
tak od tajemství navždy stažen klíč(J5m)
a tobě opět zcela volná cesta(J5f)
Tak jdouce k zámku jenž k ním zíral dolů(J5f)
přátelé hovořili tiše spolu(J5f)
Ulehly opět ony šumné vlny(J5f)
jež rozhoupala bouře národů(J5m)
jak sen se znáhla ztrácí kouzlaplný(J5f)
Ruch volný udušen byl v zárodu(J5m)
zaváděn starý cop zas pohodlný(J5f)
a člověk věren svému původu(J5m)
své zvrhlosti již nic v něm nezničí(J5m)
chtěl všude zavést mrav svůj opičí(J5m)
Proč tolik lidské krve prolito(J5m)
proč národy vedeny na popravu(J5f)
proč vše to jako hračkou odbyto(J5m)
Snad mistrům národů těch pro zábavu(J5f)
By lépe na jedno zas kopyto(J5m)
narazit mohli nohy jako hlavu(J5f)
Ba toť jest mnohým pánů ideálem(J5f)
by lidstvo šlo jak stádo jedním cvalem(J5f)
Jediný užitek ta bouře nesla(J5f)
zrušila poddanství a roboty(J5m)
že z prachu otčina se zvedla kleslá(J5f)
lid dosáh lidské svojí hodnoty(J5m)
U Laných hlučná společnost jak v loni(J5f)
o obžinkách ba hlučnější jest dnes(J5m)
V prostranných stájích plno cizích koní(J5f)
jakoby vítr hosty zevšad snes(J5m)
Po dvoře čeládka se v práci honí(J5f)
svůj tribut poskytnul i šumný les(J5m)
i rybník dvůr i háj i širé pole(J5f)
by na panském se zaskvěl zítra stole(J5f)
Pan Lany navrátil se zase z Prahy(J5f)
prý na Hradčanech u výslechu seděl(J5f)
Poněkud zasmušilé přines tahy(J5f)
on nikomu též o tom nepověděl(J5f)
co viděl zkusil asi za své snahy(J5f)
ač několik minulo teprv neděl(J5f)
Jen krátce někdy říkal Moji drazí(J5f)
ta mládež mládež Ta nám všechno kazí(J5f)
Též mnozí známí přišli lonští hosté(J5f)
již sousedili lesem aneb polem(J5f)
by podíl brali na slavnosti prosté(J5f)
a připili si za sousedským stolem(J5f)
A poptali se přitom jak as roste(J5f)
to boží obilíčko v kraji kolem(J5f)
co vlasť as naši v budoucnosti čeká(J5f)
co hospodáře těší aneb leká(J5f)
A zprávy úžasné z té velké dramy(J5f)
jež v Evropě se právě odbývala(J5f)
Jak archa Noe moře nad vlnami(J5f)
tak loďka svobody se kolébala(J5f)
než v hlubinu se pohroužila s námi(J5f)
v níž věky se pochována zdála(J4f)
Však z hostí dnešních pravou příčinu(J5m)
proč pozván k Laným žádný neuhádnul(J5f)
Ten hádal návrat otce v rodinu(J5m)
že příčinou proč taký šumot vládnul(J5f)
a jiný opět mluvil o synu(J5m)
jenž z vojny přijde Proto starý zmládnul(J5f)
prý tak že není ani k poznání(J5m)
a všichni tito hosté pozváni(J5m)
A za večera v zahradě rozsáhlé(J5f)
skupení prochází se důvěrná(J5m)
jak po nebesích pláni neobsáhlé(J5f)
souhvězdí putují tam nezměrná(J5m)
v tišinu zní hudby zvuky táhlé(J5f)
jež unáší ozvěna nevěrná(J5m)
v královny noci náruč čarokrásnou(J5f)
kde s hvězdami se třpytí blednou hasnou(J5f)
jak stříbrolesklé vodní bubliny(J5m)
jež zdmuty z hloubky vzhůru vyvírají(J5f)
tak hudba padá v noci hlubiny(J5m)
jež v sobě cosi neznámého tají(J5f)
bez vzniku konce bůh jak jediný(J5m)
Jak hodiny tu mžikem ubíhají(J5f)
kdy rukou v ruce vedouce se tiše(J5f)
čtou okem v oku bůh co v srdci píše(J5f)
dvé milujících zjevení jak vnadné(J5f)
Pro ně jen přítomnost a budoucnost jest blahá(J6f)
Bůh kterýť láska pouhá v nich teď vládne(J5f)
a každá chvilka samoty jim drahá(J5f)
Co v nich se děje nikdo neuhádne(J5f)
A nastal den Již hosté plní síně(J5f)
kol sum a šepot v němž se každý ztrácí(J5f)
A čas přec ubíhá tak zdlouha líně(J5f)
jak obyčejně jest před kopulací(J5f)
jak potok kdy se ztrácí ve rovině(J5f)
A pro dvě srdce již se nenavrací(J5f)
přec nikdy rozkošné ty svaté chvíle(J5f)
tak lehké prchavé jak mráčky bílé(J5f)
Naproti vchodu patriarcha seděl(J5f)
s lahodnou přivětivou povždy tváří(J5f)
A podle něho Hanuš k dvěřím hleděl(J5f)
ozářen jakous vnitřní lásky září(J5f)
Dál Aleš stál ba stál by mnoho neděl(J5f)
jak by se učil lásky slabikáři(J5f)
proměněn jako v poesie sochu(J5f)
jak z mládí mnohému se stává hochu(J5f)
V tom probudil jej známý za ním hlas(J5m)
Snad prokážeš mi Alši malou službu(J5f)
Vše co si přeješ Aleš na to zas(J5m)
já s radostí ti splním každou tužbu(J5f)
Ty doprovodíš ku oltáři nás(J5m)
jsi zvolen Alši za našeho družbu(J5f)
Tak s úsměvem příteli Hanuš pravil(J5f)
a odešel by pro dámy se stavil(J5f)
Jak ohromila jej ta strašná zvěst(J5m)
Pan Aleš nevěděl jak s ním se dálo(J5f)
jak zasloužil si tuto vzácnou česť(J5m)
Však osud popřál mu jen času málo(J5f)
jak bohužel to v žití časté jest(J5m)
by vzpamatoval se A tak se stalo(J5f)
že protější se otevřely dvéře(J5f)
z nichž nevěsta se s družičkami béře(J5f)
Nevěsta vešla ovšem v pláči tichém(J5f)
Však neplakala ona v žalu lichém(J5f)
vždyť slzy ty se z citů překypění(J5f)
ze zdroje nejčistšího srdce pění(J5f)
Kdy pro to vše co v duši metá jasu(J5f)
to stěstí co jsme ždali nejvyšší(J5m)
nám schází významu nám schází hlasu(J5f)
když zdá se nám že přání nejtišší(J5m)
v nichž zříme žití věčnosti ba spásu(J5f)
sám bůh v svém milosrdí vyslyší(J5m)
več doufat se nám skoro příliš zdálo(J5f)
ty nyní dosáhnem a v hodin málo(J5f)
V bělostném rouchu byla věru krásna(J5f)
Pan Aleš podal rámě nevěstě(J5m)
a veď ji k oltáři nad tím vším žasna(J5f)
Ni slova nepromluvil po cestě(J5m)
a ona nesla se co luna jasná(J5f)
šat za ní vlál tak tiše šelestě(J5m)
jak v jarní jasné noci v tichém háji(J5f)
o lásce větérky si šepotají(J5f)
Za nimi Hanuš s první družicí(J5m)
se sestrou nevěsty své s Lenkou šel(J5m)
za párem tím pak druzí mladící(J5m)
odpusťte mládenci jsem říci chtěl(J5m)
a družičky jak hvězdy svítící(J5m)
bych podobenství celé věrně měl(J5m)
mládenec s družičkou vždy beze sváru(J5f)
kráčeli za snoubenci pár po páru(J5f)
Již došli kaple kněz zde na ně čeká(J5f)
též rodiče by dali požehnání(J5f)
Tu Hanuš podle nevěsty své kleká(J5f)
jež hlavu posud v tichém štěstí sklání(J5f)
Pak mluví kněz prsténky s prstů smeká(J5f)
a mění na vzájem jim bez váhání(J5f)
Konečně stolou ruce jejich váže(J5f)
Zda za sebe jdou volni se jich táže(J5f)
A po hlasitě výmluveném Ano(J5f)
kněz slibem posvátným je na vždy pojí(J5f)
což střelbou z hmoždířů všem vědět dáno(J5f)
že Hanuš s Tomiliskou jsou teď svoji(J5f)
dle písma svatého kde stojí psáno(J5f)
Co spojil bůh ať lidé nerozdvojí(J5f)
Žehná li kněz na božím místě(J4f)
byl tento sňatek žehnán v nebi jistě(J5f)
A od otláře manželé již kráčí(J5f)
pak družba s Lenkou první družicí(J5m)
a nevěsty líc září ne již v pláči(J5f)
brž květe jak by byla růžicí(J5m)
pak ostatních co za nimi jen stačí(J5f)
po páru staří jdou i mladíci(J5m)
Jen Aleš jako poet všechno splet(J5m)
an s Lenkou po levé šel straně zpět(J5m)
na místo po pravé jak káže mrav(J5m)
šel s ní jak manželé již předcházeli(J5f)
Tím poplet se ostatních též dav(J4m)
mládenců družiček ba zástup celý(J5f)
Že nectili pak svobodný svůj stav(J5m)
jen výsměch z toho od přítomných měli(J5f)
zvlášť Aleš jenž způsobil taký zmatek(J5f)
na výsměch neměl žádný nedostatek(J5f)
Pak nastalo jim přání povinné(J5m)
jež s úsměvem nevěsta přijímala(J5f)
a v upřímnosti svojí nevinné(J5m)
Podobné štěstí jednou Alši přála(J5f)
Pak v důvěrnosti tiché rodinné(J5m)
svatební hostina se odbývala(J5f)
Manžely mladé usadili v čele(J5f)
a kol nich řádně shromáždění celé(J5f)
Po obou stranách rodiče jim sedli(J5f)
pak svědkové a hosté k svatbě zvaní(J5f)
Jim protiv ti již k oltáři je vedli(J5f)
tož družičky a mladí také páni(J5f)
již ku pohodlí sousedek svých bedlí(J5f)
Tak po páru vždy seděl pán a paní(J5f)
Ať starý mladý svorně vedle sebe(J5f)
jak by to idol Českého byl nebe(J5f)
Tak družba Aleš vedle Lenky seděl(J5f)
družička druhá k ruce jeho pravé(J5f)
vzdělané děvče jaré hezké zdravé(J5f)
již sama nevěstou od mnoha neděl(J5f)
Po pravé straně této sličné dámy(J5f)
a dál kol stolu abych řeč svou zkrátil(J5f)
jsou jiní přátelé a krevní samí(J5f)
A rád bych jimi báseň obohatil(J5f)
bych neslyšel již budiž bohu chvála(J5f)
znamení hostina že započala(J5f)
Utichnul šum kdy patriarcha slavný(J5f)
ze křesla povstal číši pozvednul(J5m)
a mluvil Uplynul čas v Čechách dávný(J5f)
co taký hlas se hrudí lidskou dmul(J5m)
kdy stával Vyšehrad náš starodávný(J5f)
On mluvil obklopil dav hostí stůl(J5m)
kdy řečí klidnou dojemnou a jasnou(J5f)
věhlasný kmet oslavil chvíli krásnou(J5f)
Budoucnost naše leží v ruce boží(J5f)
Pohleďme zpět jak začali jsme s málem(J5f)
Na mučennickém leželi jsme loži(J5f)
v pohrdě bídě v strachu neustálém(J5f)
zda nepřítel sekyru nepřiloží(J5f)
by podťal kmen My pracovali s žalem(J5f)
dne neznající ani hodiny(J5m)
nám útulkem byl krb jen rodinný(J5m)
A co vy víte o té budoucnosti(J5f)
jak od věků ku věkům národ roste(J5f)
jak hříchy hubí jej a sílí cnosti(J5f)
jak mohutní on uvnitř O to proste(J5f)
o pilnost železnou vždy s nadšeností(J5f)
a bůh vám sešle muže V chatce prosté(J5f)
povstanou nadšení vám proroci(J5m)
již spasí vás Ne silou přemocí(J5m)
však láskou pílí vůlí ocelovou(J5f)
Od věků k věkům národ mnohý sílí(J5f)
a hromadí vždy k síle sílu novou(J5f)
On dlouho mlčí s mravenčí on pílí(J5f)
tak střádá sil až mocí Perunovou(J5f)
kdy chabnou jiní v hříších rozmařilí(J5f)
kol něho sousedé již vysílení(J5f)
povstane jako anděl v ozáření(J5f)
a muže porodí již od věků(J5m)
ku věkům věčným nesou jeho jmeno(J5f)
to jmeno slavné na vzdor nevděku(J5m)
a zášti sousedů jest oslaveno(J5f)
Národy žehnají pak člověku(J5m)
jenž spasil lid To tvůj jest úděl ženo(J5f)
Lvu podoben jest zmládlý národ taký(J5f)
jenž na pohled jak beránek zde dřímá(J5f)
však vrahem zbuzen jak ta jiskra hřímá(J5f)
jež probuzena v bouři nad oblaky(J5f)
to muž se najde posud nepoznaný(J5f)
a v něj se vtělí národ rozháraný(J5f)
On blesk jak vstane zhouba pomsta lačná(J5f)
a lid mu jásá jako blesku mračna(J5f)
Kdo ví snad dřímá ten již mezi námi(J5f)
jenž zapíše své jméno nad hvězdami(J5f)
A to váš úděl vznešený jest ženy(J5f)
Kdy muž se trudí ve svém povolání(J5f)
by pokladů nastřádal bezejmenný(J5f)
bez naděje a mnohdy bez uznání(J5f)
kdy venku vládne cizí tyran zbraní(J5f)
Tu vy mu okrášlete domu stěny(J5f)
jež obsahují vše co pro vlasť schrání(J5f)
jež vlastí jsou mu užší v také době(J5f)
než Ona vstane téže ve ozdobě(J5f)
Kypělo srdce v muži dokonalém(J5f)
když líčil vážně cnosti rodinné(J5m)
tak s ohněm mluvil kmet ač v klidu stálém(J5f)
že každý čet v té mysli hrdinné(J5m)
i zazněl potlesk živý celým sálem(J5f)
a každý přišel v úctě povinné(J5m)
udeřit plnou sklenkou v jeho sklenku(J5f)
V to zahučely rány střelby venku(J5f)
Tu Lany zvednuv číši naplněnou(J5f)
přípitek prones řečí nelíčenou(J5f)
Jen pravý muž smí sáhnout smělou rukou(J5f)
by od osudu žádal vrchol štěstí(J5f)
on prací lopotnou a častou mukou(J5f)
si cestu k cíli životnímu klestí(J5f)
Kde slabá srdce bázní slabě tlukou(J5f)
a nerozhodný stojí na rozcestí(J5f)
tam s jásotem muž pravý odpor vítá(J5f)
a kráčí zoři vstříc jež před ním svítá(J5f)
Jen pravý muž smí sáhnout po nejvyšším(J5f)
jež cíl jest všem již víru neztratili(J5f)
jen on smí přiblížit se lásky říším(J5f)
a v zápase tam zkusit svoje síly(J5f)
a rtoma přiblížit se zlatým číším(J5f)
v něž bohové nám nektar lásky vlili(J5f)
ne nápoj ten jenž v pelyněk se mění(J5f)
kdy vypit prudce nechá přesycení(J5f)
Však nápoj jemný jasný nezkalený(J5f)
jak oheň vestalský co věčně hoří(J5f)
jenž nezná zhoubný žár ni žádné změny(J5f)
a podpal žití na zemi té tvoří(J5f)
že bohem jmín jest s přemnohými jmény(J5f)
Ba vlastnost božská to jíž duch se koří(J5f)
Jak slunce žití jasné teplé vždycky(J5f)
tak lásky milost živí život lidský(J5f)
v očích slzy měl kdy dohovořil(J5f)
I zazněl potlesk jak by sál se bořil(J5f)
i udeřeno v sklenky plné kolem(J5f)
nebylo žádného za dlouhým stolem(J5f)
jenž neudeřil sklenkou v jeho sklenku(J5f)
v to zahučely rány střelby venku(J5f)
Též Hanuš povstal by se poděkoval(J5f)
by vyřknul vše co v srdci k němu choval(J5f)
Tak toast za toastem sálem šuměl(J4f)
až konečně též došlo na poetu(J5f)
I kynuli mu dlouho Porozuměl(J5f)
konečně že má pronést jakous větu(J5f)
na počest snoubenců A on ji uměl(J5f)
též z paměti a proto počal v letu(J5f)
Mnohá léta často zajdou(T4f)
nežli srdce dvě se najdou(T4f)
které jako jedno bijí(T4f)
nezměněnou harmonií(T4f)
Tu poet náš však spatřil slečnu Lenku(J5f)
jak potutelně naň se usmívá(J5m)
i zarazí se v ni se zadívá(J5m)
a jeho zrak ten výmluvně to jeví(J5f)
co jeho ústa pověděti neví(J5f)
I zvednul náhle Hanuš plnou sklenku(J5f)
a udeřil o plný pohár Alši(J5f)
Všem družičkám a mládencům ta číše(J5f)
Nechť přijde lidstvu věčná lásky říše(J5f)
Tu potlesk přehlušil mu slova další(J5f)
i udeřily sklenky v jeho sklenku(J5f)
v to zahučely rány střelby venku(J5f)
Konečně patriarchou dědem jasným(J5f)
přípitkem skončeno vše vroucím krásným(J5f)
Všem Čechům zemřelým jichž pověst svatá(J5f)
kéž hroby krášlí zoře lásky zlatá(J5f)
A po hostině spokojeně vstali(J5f)
by do zahrady ven se odebrali(J5f)
Jen Ravikovský nespokojen byl(J5m)
Ač vyznamenán od Lanyho velmi(J5f)
že před zhoubou mu statek zachránil(J5m)
přec v duši cítil jak by zuby šelmy(J5f)
Vždyť posud zprávy pánu nedal ani(J5f)
co za tajemství skryto v lesní stráni(J5f)
ni odkaz Zbilského ten smutný list(J5m)
proč jeho pán měl právě nyní číst(J5m)
A mladý pán tak přetoužebně ždaný(J5f)
se posud z vojny domů nevrátil(J5m)
ač psáno otcem jeho na vše strany(J5f)
Snad zahynul či život utratil(J5m)
Ó bože snad by možno bylo on(J5m)
A pokaždé kdy lesa spatřil sklon(J5m)
či Alše viděl dělal v duchu kříž(J5m)
neb tušil ještě jakous děsnou tíž(J5m)
jak supa nad domem tím šťastným lítat(J5f)
Však vida všechny klidné zvláště pána(J5f)
tak bezstarostně hosti svoje vítat(J5f)
tu umínil si nechat vše až z rána(J5f)
po svatbě druhý den a mlčet nyní(J5f)
a býti veselým jak jiní(J4f)
Po hostině se všichni rozdělili(J5f)
dle vlastní vůle lásky náklonnosti(J5f)
Ti staří provázeli parkem hosti(J5f)
a mládež která nepostojí chvíli(J5f)
vesele rozprchla se po zahradě(J5f)
jak do ptáčat kdy krahuj vrazí v sadě(J5f)
Zde v háji umírněna slunce záře(J5f)
v půlšero tajemné jak v chrámu páně(J5f)
kdy zásvit mírný padá na oltáře(J5f)
vyrvav se otevřené nebes bráně(J5f)
a jeden taký paprsk padl na ně(J5f)
již stáli zde co svědci božské slávy(J5f)
korunu světla každy kol své hlavy(J5f)
Jak králeviči lásky štěstí plní(J5f)
Aleš co jara bůh a Ladou byla Lena(J6f)
kol nich se celé moře světla vlní(J5f)
v němž rosný svět to jest jak vodní pěna(J5f)
On před ní v skutku neklečel však duchem(J5f)
se skláněl přede vzorem tvorstva všeho(J5f)
ne jako před modlou však pojat ruchem(J5f)
jenž unáší nás z kalu pozemského(J5f)
v tom světě na vše vznešené tak hluchém(J5f)
V ní jedinou zřel hvězdu žití svého(J5f)
jíž svit se v duši odbijí a množí(J5f)
jak v moři neobsáhlém obraz boží(J5f)
Bez přehánění v spojení jich obou(J5f)
zřel vzájemnou jich duší výměnu(J5m)
jež časem neslábnouc plá novou zdobou(J5f)
kdy v družném srdci najde ozvěnu(J5m)
On viděl v družce žití touto dobou(J5f)
tu bohem přislíbenou odměnu(J5m)
všem dobrým spravedlivým toho světa(J5f)
jimž život jenom věnce z trnů splétá(J5f)
Stál před ní upřev na ni zrak svůj vlahý(J5f)
Tak zřel ji v poušti Krkonošských hor(J5m)
v ní zosobněny vše své velké snahy(J5f)
k němu vzájem pnul se její zor(J5m)
jenž jevil on že jest jí nad vše drahý(J5f)
Tu vzpomněl si jak bouři na úkor(J5m)
zřel v horách s velebného Sněžky štítu(J5f)
jezera tmít se v mračnách za úsvitu(J5f)
Ta černá jezera v propasti klínu(J5f)
se tměla leskla jak v ně obraz padnul(J5f)
buď přes ně letících chmur siných stínů(J5f)
či slunka lesk jak v zrcadle v něm zmládnul(J5f)
protrhna mračna padl na hladinu(J5f)
Tak žádný smělec posud neuhádnul(J5f)
co dělo se v tom krásném Lenky oku(J5f)
jak v černých jezerách hor ve hluboku(J5f)
Tak stáli hledíce si v zraky vzájem(J5f)
bez hnutí beze slova oba tiši(J5f)
Svět pro ně zmizel háj se jim stal rájem(J5f)
Tak byli zapatřeni v jeho říši(J5f)
že neslyšeli hlas jenž volal hájem(J5f)
jich jmena hlasitě a v každé výši(J5f)
Patrně nebylo v nich oné viny(J5f)
jež Adama vyhnala z domoviny(J5f)
Tu oči skrze houští pátravé(J5m)
se zablyštěly uprouce se na ně(J5f)
tak jiskrné jak zraky žehravé(J5m)
či blyštící se v záři slunce zbraně(J5f)
Však záhy bledly v záři mlhavé(J5m)
jak v mračnách kdy se kryjí hvězdy za ně(J5f)
před vlhkým poránkem kdy má se k dešti(J5f)
a první kapky jeho příchod věští(J5f)
To Roháč hledal Alše chtěl mu cosi říci(J6f)
však neměl k tomu srdce chvíli hleděl(J5f)
co myslil si však přece nepověděl(J5f)
brž odvrátiv se utřel slzu v líci(J5f)
on který bez bázně se smrti smával(J5f)
zde nemoh potlačiti citů nával(J5f)
Neb viděl nebezpečí Ba on tuší(J5f)
že svazek ten se záhy na vždy zruší(J5f)
I odešel jak přišel opět tiše(J5f)
že duchům zdál se náležeti spíše(J5f)
Však milenci o ničem nevědí(J5m)
neb jejich duše teď se právě našly(J5f)
při generální lásky zpovědi(J5m)
Šli vedouce se hájem až pak zašli(J5f)
v zeleni jeho Cestou k sobě dí(J5m)
My kráčíme tím jasným háje stínem(J5f)
jak k oltáři pod zlatým baldachýnem(J5f)
Den uplynul a hosté odjížděli(J5f)
Však zasnoubenci na to nedbali(J5m)
Co pro ně byl ten ostatní svět celý(J5f)
Jen sebe zřeli sebe hledali(J5m)
A když se na chvíli jen rozjít měli(J5f)
za chvíli malou zas se setkali(J5m)
jakoby nevěřili dostatečně(J5f)
že sobě náležejí oba věčně(J5f)
Též Aleš posud u nich prodléval(J5m)
a nepřekážel jim neb v jeho zraku(J5f)
jen jeden obraz světlo rozléval(J5m)
jak po bouři se jeví hvězda v mraku(J5f)
a v svitu jejím stesk v něm omdléval(J5m)
jenž v prsou dosud jako děsný zjev(J5m)
mu v ledy měnil vřelou krev(J4m)
Jakoby prázdnota již dosud cítil(J5f)
se na vždy měla vyplniti štěstím(J5f)
jakoby nad propastí v níž se řítil(J5f)
byl zachráněn zadržen větví klestím(J5f)
On nelekal se žádným před neštěstím(J5f)
a každá nedůvěra dost jen malá(J5f)
se jemu hříchem proti Lence zdála(J5f)
Tak minul den den Alše nejkrásnější(J5f)
Byl večer Slunce dávno za horama(J5f)
jichž okruh zdál se šerem vzdálenější(J5f)
jakoby noc jež vládla nad světama(J5f)
být chtěla dneska zemi příbuznější(J5f)
a v báječné postavě přišla sama(J5f)
tak vzdušná lehká jako ve snu zjevy(J5f)
nám skutečné ač bez těla se jeví(J5f)
Šel s Hanušem a jeho mladou paní(J5f)
též s Lenkou z polí v žertu svévoli(J5m)
kdy blízko zazněl dupot z nenadání(J5f)
od kopyt koňských z cesty na poli(J5m)
Ti šťastní neměli o ničem zdání(J5f)
kdy Roháč vyniknul z tmy okolí(J5m)
a skočiv s koně který půdu deptal(J5f)
Alšovi tajně cosi v ucho šeptal(J5f)
Pak psaní doručil mu Aleš zbledl(J5f)
div neklesl pak s nevýslovným žalem(J5f)
na Helenu jež vedle stála vzhlédl(J5f)
Já musím odtud pravil v mžiku malém(J5f)
a pojav koně jehož Roháč vedl(J5f)
již vsednout chtěl kdy v rozvážení zralém(J5f)
za ruku uchopiv jej Hanuš děl(J5m)
Však příčiny jsem posud nezvěděl(J5m)
Co za spěch tak nás neopustíš přec(J5m)
Já musím pokud nezavrou mi klec(J5m)
v níž sedět mohu živobytí celé(J5f)
Jsem vládou proskribován zločinec(J5m)
Tu vystoupil mrak Hanušovi v čele(J5f)
Uprchnout musím rychle do ciziny(J5f)
pan Lany píše sám a kdosi jiný(J5f)
k největší doznávám svojí muce(J5f)
že otce mého mají ve své ruce(J5f)
Já uprchnu jej sprostím spoluviny(J5f)
ač nevinen však soud by jeho vinil(J5f)
Ó Alši Hanuš zvolal co jsi činil(J5f)
Ubohý příteli a umlknul(J5m)
jsa dojat velmi Mrak mu oči stínil(J5f)
Též Alše zrak se jako v mlhách pnul(J5m)
vždyť prchal z ráje v němž nic nezavinil(J5f)
A bylo ticho Větérek jen dul(J5m)
a tiše časem v listí stromů šuměl(J5f)
jak by byl všemu všemu porozuměl(J5f)
Nuž cestuj s bohem pravil Hanuš náhle(J5f)
s bývalou energií svojí rázně(J5f)
Tvé neštěstí tak není neobsáhlé(J5f)
Jen doufej v budoucnost buď bez bázně(J5m)
Však Aleš mlčel jak by hrdlo sprahlé(J5f)
mu odpíralo výraz jeho strázně(J5f)
Teď odeber se příteli na cesty(J5f)
v návratu potěšíš se u něvěsty(J5f)
Též mladá paní jemu s bohem dala(J5f)
Nuž s bohem Hanuš obejmul jej znova(J5f)
Tu Alše nevýslovná tucha jala(J5f)
neb nemoh vypraviti ani slova(J5f)
a Lenka ta se mu jak v mraku zdála(J5f)
až s pláčem vyhnance tu obejala(J5f)
jak by se na vždy ztratiti jej bála(J5f)
Tu paní vzbudila je Hanušova(J5f)
I rozloučil se patře na Helenu(J5f)
již viděl bledu v hoři pohrouženu(J5f)
Násilím rozveselil truchlý zrak(J5m)
Buď s bohem Lenko šťastné na shledání(J5f)
Pak skloněn k Hanušovi tiše vece(J5f)
Ty pamatuješ na Zbilského přece(J5f)
Na důstojníka který Nedořekl(J5f)
neb Aleš kynul jako by se lekl(J5f)
a ohlednuv se stranou k sestrám plaše(J5f)
děl Na Zbilského svaka tvého(J4f)
v souboji se mnou zhynulého(J4f)
byl bratrem Lenky a tvé paní(J4f)
To věčné tajemství buď naše(J4f)
Již s bohem na vždy Na koně vsed pak(J5m)
jenž půdu hrabal nemaje již stání(J5f)
a pobodnut s ním letěl jako mrak(J5m)
kdy v závod s bouří v temnou noc uhání(J5f)
Tu Aleš k přátelům svým zvrátil hledy(J5f)
a zřel jak s bohem kynou naposledy(J5f)
Aleš zmizel Ani po něm slechu(T5f)
Jako kámen do vody když hodí(T5f)
vlnky kruhy tvoří kolem v spěchu(T5f)
ty zas nové vlny z hloubi vodí(T5f)
dál a dále krouží po hladině(T5f)
ku břehu až dojdou zašumíce(T5f)
jako řečí tajuplnou žasnou(T5f)
načež usínají v vody klíně(T5f)
Hladinu zřít jako dříve jasnou(T5f)
po pláči jak dívčí mladé líce(T5f)
To jest lidský život a nic více(T5f)
Jako kámen do vody když hodí(T5f)
Přítel vzpomíná A Lenka chodí(T5f)
zamyšlena šíré po zahradě(T5f)
Zde s ním stála zde se usmál na ni(T5f)
zde ji ruku stisknul v chvíli ranní(T5f)
zde se smála ubohému hochu(T5f)
když se zdál jí proměněným v sochu(T5f)
u mohyly břízy v libosadě(T5f)
Nepatrnou každou chvíli zlatou(T5f)
chránila jak upomínku svatou(T5f)
I ty jeho bouřné písně básně(T5f)
dvojnásobně zněly nyní krásně(T5f)
Však již opadaly listy v sadě(T5f)
zimní saisona již nastávala(T5f)
život čilý zlaté naší Prahy(T5f)
Jak se jindy Lenka těšívala(T5f)
Proč ji nyní každý koutek drahý(T5f)
v zahradě té spustlé A již zítra(T5f)
zítra měli všichni odejeti(T5f)
Ach ten čas ten čas tak rychle letí(T5f)
Kdo smí odhádnouti tvého nitra(T5f)
Lenko co se v něm as nyní dálo(T5f)
Posledně se procházela tamo(T5f)
Co se ale tvojí duši zdálo(T5f)
to ví bůh jen a tvé srdce samo(T5f)
Duše tvá jak blankyt nebe čistá(T5f)
nezná ouskoku jest věrnost pouhá(T5f)
sama sebou nejsi ale jista(T5f)
život dlouhý samota též dlouhá(T5f)
Divadlo a jiné kratochvíle(T5f)
uchlácholí časem tvoji duši(T5f)
slabší budou upomínky milé(T5f)
až je časem nic víc nevyruší(T5f)
S bohem Alši měj se dobře v dáli(T5f)
osud tvůj jest tebou zasloužený(T5f)
Proč jsi uprchnul ty snílku stálý(T5f)
Často jsme se tomu spolu smáli(T5f)
jací jsou ti muži jaké ženy(T5f)
Krátký minul čas však změnilo se mnoho(T6f)
Nečeká čas v chvatu letném na nikoho(T6f)
Živo v zlaté Praze V plnémť masopustě(T6f)
Zima jest Sníh z temných oblak padá hustě(T6f)
na ulice kde se klade výš a výše(T6f)
tak ze povozy jak v peří jedou tiše(T6f)
Hlučno dnes u paní Leny rodem z Laných(T6f)
Skvělý ples se dává Množství hostí zvaných(T6f)
víří po salonech osvětlených skvěle(T6f)
tak že zář se stkví i po ulici celé(T6f)
Četné přijíždějí dosud ekypáže(T6f)
v nich jest mnohý z pověsti té starý známý(T6f)
V skvělé toilettě ubrány jsou dámy(T6f)
vše je elegantní modní mrav jak káže(T6f)
Odpočinek nastal v tanci Krokem šumným(T6f)
prochází se páry Zde se v kolo staví(T6f)
aby slyšeli co mladý muž ten praví(T6f)
s rázem v očích smutným ale dumným(T5f)
Posledně mi list psal z Černé Hory(T5f)
vyprávěl ten mladík List byl sporý(T5f)
znal jsem jeho obsah dávno dříve(T5f)
Co vám psal jdou otázky kol živé(T5f)
Mladík pohroužen jak v zamyšlení snivé(T6f)
po chvílce zas krátké počal vyprávěti(T6f)
Skoro do slova mám list ten na paměti(T6f)
O dvě věci prosíval jsme z mládí boha(T6f)
jak mi píše buď o pravé lásky štěstí(T6f)
jaké předtucha mi v mojí duši věstí(T6f)
aneb toli odepře mi bůh chci slávu(T6f)
slávu pro můj národ Pro ni klást chci hlavu(T6f)
Z krve mé nech zkvete vlasť má přeubohá(T6f)
Pro svobodu její nech se hlava sklání(T6f)
pro ni každou chvíli mřít chci bez váhání(T6f)
ano v posledním kdy tahu krev se povyroní(T7f)
šeptnu Díky bože že umírám pro ni(T6f)
Dvě modly jsem měl ach modly čarokrásné(T6f)
Děvče mé a ideal svobody jasné(T6f)
Děvče mé ač slíbilo mi věrnost svatě(T6f)
jiného si vzalo muže v krátké době(T6f)
Ideal svobody v rozedraném šatě(T6f)
světem štván Já na dvojím tom stojím hrobě(T6f)
Na Slovanském jihu bratři sokolíci(T6f)
nad tyranstvím hnusným chrabře vítězící(T6f)
posud prapor svobody nad mračna týčí(T6f)
denně boj ač duní kolem kule syčí(T6f)
neumdleni jaři jak ta hvězda jasná(T6f)
na východě nebe volnost čarokrásná(T6f)
Slovanstva to budoucnosti jasná hvězda(T6f)
Tam chci žít Se učit lásce u svých bratří(T6f)
Buď zdráv Pozdravuj mou vlasť A jestli spatří(T6f)
Urván list Zda romantickým se vám nezdá(T6f)
Tak se tázal mladík hledě kolem(T5f)
Domácí přistoupila paní v kruh a zbledla(T6f)
poslední zaslechnouc slova Proč Snad bolem(T6f)
Oči zastřené jak mlhou k mládci zvedla(T6f)
oči krásné temné jezera jak černá(T6f)
z krkonošských hor jichž hloubka bezeměrná(T6f)
O čem řeč jest pane Tak se táže lehce(T6f)
s úsměvem A mladík s úklonou jí vece(T6f)
O mém příteli o poetovi Alši(T6f)
Paní mlčí jak kdy řeč jí přes rty nechce(T6f)
Romanu dí posléz Daří se mu přece(T6f)
Hudba zazněla a přetrhla řeč další(T6f)
Skončen ples Tu mílo u teplého krbu(T6f)
venku kdy je zima že až kosti praští(T6f)
Nad vodou jak mrazí stařenu tu vrbu(T6f)
jak jsou ubozí ti polní ptáci stuhlí(T6f)
U krbu však klidno pomíjí vše záští(T6f)
V kruhu rodinném se příjemně to sedí(T6f)
dumá vypravuje v záři ohně hledí(T6f)
na klest lesní žárem měnící se v uhlí(T6f)
V lenošce zde paní Lena děcko pěstí(T6f)
které v spánku k mateřským se prsoum tulí(T6f)
Matka nad děckem je nakloněna v půli(T6f)
z jejích očí září nevýslovné štěstí(T6f)
jaké matka jediná jen znáti může(T6f)
která život dala bezbrannému tvoru(T6f)
které tulí se k ní jako lásky bůže(T6f)
jak se tulí poupě k ňadrům pyšné růže(T6f)
Láska neobsáhlá V pustém třeba boru(T6f)
v chýši prosté pyšném ve paláci(T5f)
všechen zevní lesk co mam a klam se ztrácí(T6f)
v tiché domácnosti U kolébky děcka(T6f)
zbývá žena jen a milující matka(T6f)
Nejvyšší to láska slova dvě tak sladká(T6f)
před tou láskou mizí jiná láska všecka(T6f)
Blíže krbu Lenin muž Pán je to statný(T6f)
Významnou tvář oživují ohně žáry(T6f)
Vidět z ní že duch v něm sídlí ještě jarý(T6f)
praktický a světa znalý v práci zdatný(T6f)
Noviny čte dnešní Ticho nic neruší(T6f)
Tikání jen hodin slyšet jednotvárné(T6f)
a pak děcka dech jenž ticho nepřeruší(T6f)
spí jak andělé by hráli s jeho duší(T6f)
Muž tu pozvedl zrak k ženě svojí švarné(T6f)
Zde jest jakás zpráva Lenko v feuilletonu(T6f)
která by tě mohla bavit O čem asi(T6f)
O poesii a poetickém skonu(T6f)
Alše Romanova Znalas jej před časy(T6f)
Nachem zarděly se tváře mladé paní(T6f)
červánek jak zastře bledé nebe ranní(T6f)
před východem slunce časně za svitání(T6f)
Štěstí že při záři ohně purpurové(T6f)
nebylo zdát dobře zardění to nové(T6f)
které ze srdce šlo Po chvíli se ptala(T6f)
Roman umřel Co se mu as přihodilo(T6f)
Při tom pokojnou se zcela Lenka zdála(T6f)
Zhynul v boji s Turky Nemoudré to bylo(T6f)
Vidět že byl poeta muž nepraktický(T6f)
Já mu jeho konec předpovídal vždycky(T6f)
Proč tam chodil U nás moh psát svoje básně(T6f)
Ztráta pro nás velká Škoda je ho(T5f)
V novinách litují takto zemřelého(T6f)
Padl v květu mužném pro volnost tak krásně(T6f)
ještě v smrti maje na rtech svaté heslo(T6f)
V něm pro lidstvo pro nás velké srdce kleslo(T6f)
To mi po smrti as jedno bude platné(T6f)
ať co chtějí o mně v světě vyprávějí(T6f)
Ale umřít zdráv jsa mladý To je špatné(T6f)
Teď se samé nerozumy v světě dějí(T6f)
Zabít nechat se a proč že bydlo píchá(T6f)
Nemoudré to bylo od něho(T5m)
A dál Lenin muž své myšlenky ponášel zticha(T7f)
Lena nad děckem skloněna sotva dýše(T6f)
nemluví jen na děcko své hledí stále(T6f)
jak by unášena v jiné dálné říše(T6f)
Na kraji tu oka vzniká nenadále(T6f)
slzy čistá zář jak s nebe padlé rosy(T6f)
na víčku se třese hraje ohně září(T6f)
barvou růžovou jakoby byla duhou(T6f)
padnouc v líce děcka stkví se mu na tváři(T6f)
perla jakou moře hloub se nehonosí(T6f)
Tu se matka sklání nad děckem jež nosí(T6f)
vroucně líbá je by skryla perlu druhou(T6f)
Nejkrasší to pomník zemřelému Alši(T6f)
Nač mu třeba ještě chvály slávy další(T6f)
Vysvětlivky
takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem
S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice
J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno
Statistiky
| Počet slok: |
540 |
| Celkem veršů: |
3955 |
| Jamb: |
3317
(84 %)
|
| Trochej: |
638
(16 %)
|