Popěvek I.

Alois Vojtěch Šmilovský

Jako kvítí na louce roste, květe, opadává: tak i v srdci lidském láska roste, květe, zvadne, zetlí. – O těch kvítí krátkých dnů! O těch lásky krátkých snů! Když na lukách sněhy leží a nám na zbělelé hlavě leží trpké zkušenosti živobytí minulého: oko tajnou slzou smáčí vystouplé až ze dna srdce dávné lásky obrázečky, ústa smutně šepotají v příští vlast i domov k nebi: Pokvěte tam opět kvítí, lásky v srdci omlazeném, pokvěte tam, pokvěte? Nebe nemá odpovědi, v srdci hlas však odpovídá sladký, vážný, tajný víry: Pokvěte zas, pokvěte!

Patří do shluku

háj, slavíček, kvítko, kvítek, potůček, slavík, vlnka, pomněnka, větřík, ptáček

682. báseň z celkových 875

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. III. Smutno jest v mém srdci, (Jan Vlk)
  2. Matičce. (Herma Pilbauerová)
  3. None (Alois Vojtěch Šmilovský)
  4. V PODJESENI. (Václav Šolc)
  5. DOZVUKY. (Otakar Mokrý)
  6. Varoň. (Antal Stašek)
  7. Vínek myrtový. (Bohuslav Čermák)
  8. 2. Krvácet a kvect chce srdce (Václav Bolemír Nebeský)
  9. XII. Za Luny, v jarním soumraku, (Gustav Pfleger Moravský)
  10. 141. Jako květnatými lučinami (Eduard Just)