XI. Ty, jež sedáváš knížat u podnoží

Václav Šolc

Ty, jež sedáváš knížat u podnoží a palácová obletuješ vrata, nevěstko citu, zlatým poutem jatá, podloudná prodavačko nebes zboží. Na zákupném se povalujíc loži, rtem zpěvným líbáš chladný paprsk zlata, v tmách srdcí bloudí záře tvoje svatá jak ve propastech padlý anděl boží! Prodajná písni! kde svých skryješ tváří, kdy slovo prosté jako apoštol ti roušku strhne slávy při oltáři. Žebračkou budeš při těch hodů záři, kdy ten, jejž klela’s nízkých chýší bol na zlato změní lidu pohlaváři.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby