NÁŠ DĚDEČEK.

Václav Šolc

Bůh ví, co náš dědeček stále myslí v duši, nesměje se – nepláče, bůh ví, co as tuší. Bůh ví, proč náš dědeček stále jen pospává, snad že se mu o něčem, snad o ráji zdává. Bůh ví, proč náš dědeček v koutek stele sobě, snad to zkouší, jak se to leží asi v hrobě.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby